Ara Širaz
| Ara Širaz | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Արամազդ Կարապետյան |
| Narození | 8. června 1941 Jerevan |
| Úmrtí | 18. března 2014 (ve věku 72 let) Jerevan |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Pantheon Komitas |
| Občanství | Arménie a Sovětský svaz |
| Alma mater | Yerevan State Institute of Fine Arts and Theater (do 1966) |
| Povolání | sochař a malíř |
| Ocenění | zasloužilý umělec Arménské SSR |
| Rodiče | Hovhannes Širaz a Silva Kaputikjanová |
| Příbuzní | Sipan Širaz a Vanand Širaz (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ara Širaz (arménsky Արա Շիրազ) vlastním jménem Aramazd Hovhannesovič Karapetjan (arménsky Արամազդ Հովհաննեսի Կարապետյան 8. června 1941 Jerevan, Arménská SSR – 18. března 2014 Jerevan, Arménie) byl prominentní arménský sochař a umělec, známý svými monumentálními sochami, bustami a portréty významných osobností.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Jerevanu do rodiny uznávaných arménských básníků Hovhannese Širaze a Silvy Kaputikjanové,[1] od dětství vyrůstal v uměleckém prostředí. V devíti letech se ve škole přihlásil do amatérského uměleckého kroužku a vybral si sochařství. V roce 1966 absolvoval Jerevanský státní institut umění a divadla. Od roku 1966 se účastnil řady výstav mladých umělců na republikové, sovětské i mezinárodní úrovni. Od roku 1968 byl členem Svazu umělců Arménie. Organizoval výstavy v Moskvě, Leningradě a Tbilisi. V roce 1977 získal ocenění Zasloužilý umělec Arménie a v roce 1979 mu byla udělena Státní cena za basreliéf Orli na střeše jerevanského hotelu Dvin.
V letech 1987 až 1993 byl prezidentem Arménské umělecké asociace.
Dne 24. února 2014 byl v těžkém stavu hospitalizován, lékaři mu diagnostikovali závažnou poruchu prokrvení mozku. Zemřel 18. března 2014 v nemocnici na následky mozkové mrtvice.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Jeho tvorba byla silně ovlivněna arménskou kulturou, historií a národní identitou.
K jeho nejvýznamnějším dílům patří kompozice Antuni (1969),Óda (1970), socha Williama Saroyana (1975), Pabla Picassa (1976), pomník Parujra Sevaka na stejnojmenné jerevanské škole (1974).[1]
Obrazy a socha Ara Širaze se nachází v mnoha soukromých sbírkách po celém světě: v Moskvě, Petrohradě, Tbilisi, Jerevanu, Bejrútu, Paříži, Londýně, New Yorku, Los Angeles a dalších městech.[3]
Ara Širaz je také autorem monumentální sochy generála Andranika (2002), který sedí na dvou koních, které symbolizují západní a východní Arménii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ара Шираз na ruské Wikipedii.
- 1 2 Ара Шираз: волшебник мира оживающих камней | Design Deluxe Magazine [online]. 2012-08-14 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Մահացել է Արա Շիրազը | Armlur – Լուրեր Հայաստանից [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ara Shiraz. www.roslin.com [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ara Širaz na Wikimedia Commons
