Anton Rösler (skladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anton Rösler
Základní informace
Narození 26. května 1785
Mikulášovice, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 26. prosince 1850 (ve věku 65 let)
Mikulášovice, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolání preceptor, varhaník, hudební skladatel
Nástroje varhany
Aktivní roky 1812–1850
Významná díla Mše D dur
Manžel(ka) Marie Franziska Röslerová, roz. Pietschmannová (1794–1850)
Děti Maria Röslerová
Rodiče Johann Georg Rösler, Magdalena Röslerová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Rösler (26. května 1785, Mikulášovice[1]26. prosince 1850, Mikulášovice[2]) byl hudební skladatel, varhaník a druhý učitel (preceptor) z Mikulášovic. Působil převážně v západní části Šluknovského výběžku. Většinu jeho tvorby zničil požár roku 1842, nejznámějším dochovaným dílem je Mše D dur (Missa in D).

Život[editovat | editovat zdroj]

Pozdější varhaník a hudební skladatel Anton Rösler se narodil 26. května 1785 v mikulášovickém domě čp. 303. Jeho otec byl domkář Johann Georg Rösler, matka se jmenovala Magdalena, rozená Zimmerová. Druhý den po narození jej v kostele svatého Mikuláše pokřtil kaplan Richter. Za kmotry mu vybrali rodiče místního pekaře Josefa Heina a mlynáře Josefa Tatzaera.[3] Z Röslerova dětství se nedochovaly žádné zprávy. S hudbou patrně začínal v místním kostele, hudební vzdělání získal neznámo kde (jako nejpravděpodobnější se jeví Drážďany, případně Praha či Jičín). Rovněž není doložené, kde pracoval do svých 27 let.[4] Roku 1812 nastoupil na místo uvolněné po Johannu Puppovi jako varhaník a druhý učitel (preceptor) na místní farní škole (dům čp. 7), kde také bydlel.[3] V září 1817 se oženil s Marií Franziskou Pietschmannovou, o devět let mladší dívkou z domu čp. 106. Dva měsíce po svatbě se jim narodilo jediné dítě, dcera Marie.[pozn. 1] Jako varhaník hrál Rösler pravidelně na kůru kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích, v případě potřeby však začasté vypomáhal v okolních chrámech. Nejčastěji to byly kostel svatého Bartoloměje ve Velkém Šenově, kostel Navštívení Panny MarieLobendavě, kostel svatého Šimona a JudyLipové, kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově či kostel svatého MartinaBrtníkách. Ve dvou prvně zmiňovaných chrámech se také dochovaly rukopisy skladeb, které Rösler sám složil. Kvůli velkému požáru Mikulášovic v roce 1842 značná část jeho díla nenávratně zmizela. Silně poškozen byl nejen kostel (věž a krovy), ale také fara (čp. 10) a farní škola, kde měl Rösler své skladby uložené.[3]

Anton Rösler zůstal činný až do své smrti. Zemřel 26. prosince roku 1850, sedm měsíců po své ženě Marii Franzisce.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích, kde Anton Rösler působil

Z Röslerova hudebního díla se dochovala pouze část.

  • Mši D dur (Missa in D) objevil na konci 20. století v archivu lobendavského kostela varhaník Patrik Engler. Zaznívá při slavnostních příležitostech v nastudování Rumburského komorního orchestru a Vilémovského chrámového sboru.[3]
  • Organo solo in F je skladba psaná v mozartovském stylu s vážnější střední částí, která je v tónině f-moll, zakončená virtuózní varhanní kadencí.[4] Ze skladby se dochovaly pouze party. Nalezena byla ve věži kostela ve Velkém Šenově.
  • Aria in C „O Domine Deus“ byla rovněž nalezena ve Velkém Šenově. Ze skladby pro soprán a orchestr se dochovaly pouze party.
  • Stationis a Festo Corporis Christi je cyklus čtyř sborů s doprovodem tří trubek, dvojic fléten, klarinetů, horen, tympánů a jednoho fagotu. Sbory jsou v němčině.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Spolek historie i Igor Heinz uvádějí některé biografické údaje chybně, protože odporují matričním záznamům. Patrně došlo k záměně skladatele Antona Röslera za jiné osoby téhož jména, kterých žilo v Mikulášovicích na konci 18. a v 1. polovině 19. století několik. Rösler se tak nenarodil v březnu, nýbrž v květnu. Do farní školy se nenastěhoval se svou ženou, ale ještě jako svobodný. S manželkou měl pouze jedno dítě, nikoliv čtyři. Chybné údaje se patrně objevily nejprve v článku Spolku historie z roku 2006, odkud je pravděpodobně převzal do své knihy Igor Heinz.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Mikulášovice
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Mikulášovice
  3. a b c d HEINZ, Igor. Z hudební minulosti Šluknovska. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2012. S. 152–153. 
  4. a b c SPOLEK HISTORIE. Mikulášovické hudební osobnosti. Mikulášovický zpravodaj. Leden 2006, roč. 16, čís. 1, s. 4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]