Anna Alexandrovna Vyrubovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Anna Vyrubovová)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anna Alexandrovna Vyrubovová
Vyrubova.jpg
Narození16. července 1884
Oranienbaum
Úmrtí20. července 1964 (ve věku 80 let)
Helsinky
Místo pohřbeníhřbitov Hietaniemi
Povolánídvorní dáma
RodičeAlexandr Sergejevič Tanějev a Naděžda Illarionovna Tolstá
RodTanějevové
PříbuzníAlexandra Alexandrovna Tanějevová (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Alexandrovna Vyrubovová (rusky Анна Александровна Вырубова, 16. července 1884, Oranienbaum - 20. července 1964, Helsinky) byla ruská šlechtična z rodu Tanějevových, dvorní dáma a nejlepší přítelkyně poslední ruské carevny Alexandry Fjodorovny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v roce 1884 ve městě Oranienbaum (dnes součást Petrohradu) Alexandru Sergejeviči Tanějevovi a jeho manželce Naděždě Illarionovně, rozené Tolsté. Měla dva mladší bratry Sergeje a Alexandra.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Několik dní před uskutečněním obřadu v roce 1907 ji Grigorij Rasputin varoval, že plánovaný sňatek s Alexandrem Vasilijevičem Vyrubovem nepovede ke štěstí. Anna se přesto za psychicky labilního Vyrubova provdala. Její manžel měl sexuální úchylky, které se dotýkaly i Anny. Jejich manželství trval pouze jeden a půl roku. Později, při výslechu její matka prozdradila, že Alexandr byl neplodný.

Vztah s carevnou a Rasputinem[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Ioanna Kronštadtského, arcikněze chrámu v Kronštadtu, kterého uctívalo celé Rusko, díky léčivým účinkům jeho modliteb (vyléčil i Annu), nahradil jeho místo tajuplný Grigorij Rasputin. Anna věřila v jeho jedinečné léčitelské schopnosti a že dokáže navázat spojení s Bohem. V říjnu roku 1912 se nemoc careviče Alexeje zhoršila natolik, že došlo k poslednímu pomazání. Zoufalá carevna se obrátila na Annu. Ta poprvé povolala Rasputina do Carského Sela. Od této chvíle po dlouhou dobu sloužila jako zprostředkovatel mezi carevnou a Rasputinem. Roku 1912 Anna obdržela telegram, že Rasputin byl pobodán Chionií Gusevovovou a leží v ťumeňské nemocnici. Z jeho obav kvůli následkům první světové války Anna opět vymyslela, jak se setkat. Rasputin se stal carevniným hlavním rádcem. Scházeli se téměř denně v Annině domě.

Působení za první světové války[editovat | editovat zdroj]

Anna Vyrubovová (v bílém) s carskou rodinou, zleva nahoře: velkokněžny Olga, Marie, dole Anastázie, Taťána a zcela vpravo car Mikuláš II. Rok 1914.

Působila jako sestra v Červeném kříži, společně s carevnou a jejími nejstaršími dcerami Olgou a Taťánou. V lednu roku 1915 utrpěla četná zranění během železničního neštěstí na cestě z Petrohradu do Carského Sela. Později za odškodné od železniční společnosti nechala vybudovat nemocnici a plánovala postavit i kostel. V pátek 16. prosince roku 1916 ve večerních hodinách se naposledy setkala s Rasputinem. Dala mu malou ikonku s datem a podpisy carevny a jejích dcer. Sdělil jí, že se chystá navštívit palác Felixe Jusupova a shledat se s jehou ženou. Té noci byl zavražděn.

Po smrti Rasputina a carské rodiny[editovat | editovat zdroj]

21. března v roce 1917 byla zatčena bolševiky a pět měsíců držena ve vězení. Před odchodem z hlavního města se seznámila s Maximem Gorkým, který ji přiměl sepsat paměti. V nich vypráví, jak potkala staré přátele, kteří ji pomohli uprchnout. Právě Anna věděla nejvíce o životě carské rodiny a vztahu Rasputina k carevně, ale ne všechny informace v jejích pamětech byly pravdivé.Roku 1927, při výročí pádu carského režimu začaly vycházet úryvky z Annina deníku, které obsahovaly intimní podrobnosti ze života Carského Sela. Později bylo zjištěno, že se jednalo o falzifikát, za jehož autory byli považování Alexej Nikolajevič Tolstoj a Pavel Ščegolev.

Zbytek svého života strávila ve Vyborgu a v Helsinkách. Zemřela roku 1964 ve svých 80 letech. Byla poslední žijící osoba z Rasputinových blízkých.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]