Anna Łośová
| Anna Łośová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. března 1958 Vratislav |
| Úmrtí | 9. ledna 2018 (ve věku 59 let) Vratislav |
| Alma mater | Jagellonská univerzita (do 1951) |
| Povolání | fotografka a fotoreportérka |
| Ocenění | rytíř Řádu znovuzrozeného Polska |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Maria Łośová (nepřechýleně Anna Maria Łoś; 18. března 1958 Vratislav – 9. ledna 2018 tamtéž) byla polská fotografka a fotoreportérka.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Byla jednou ze zakladatelek nezávislé fotografické agentury „Dementi“ (1982–1991), založené po zavedení stanného práva v Polsku. Agentura působila v konspiraci a poskytovala fotografickou službu pro polský nezávislý tisk, který byl mimo dosah cenzury, a pro zahraniční tisk prostřednictvím agentur Reuters, AP a AFP. Podílela se jako spoluautorka fotografických výstav agentury „Dementi“ prezentovaných v bytech a kostelech v rámci „nezávislého kulturního oběhu“, tzn. bojkot státních galerií uměleckými kruhy. Fotoreportérka a fotoeditorka Gazeta Wyborcza ve Vratislavi (1993-2002), spolupracovala s Newsweek Polska, Przekrój, Polityka, Marie Claire (2002-2004). Ve spojení s vratislavskou divadelní komunitou systematicky fotografovala představení divadla Wrocławski Teatr Współczesny, Polského divadla a následných ročníků Mezinárodního divadelního festivalu Dialog (1999–2006). Spoluzakladatelka a členka správní rady nadace Nezávislé fotografické agentury a nadace "Dementi" (2007–2013). Členka představenstva Dolnoslezské pobočky Svazu polských novinářů, pokladní pobočky (2004–2010). V roce 2006 byla vyznamenána Rytířským křížem Řádu znovuzrozeného Polska.[2]
Anna Maria Łośová zemřela 9. ledna 2018 a byla pohřbena na hřbitově Svatého Ducha v ul. Bardzka ve Vratislavi.[1][3]
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
- 2018–2019 – samostatná výstava divadelní fotografie, Divadelní muzeum Henryka Tomaszewskiego[4]
- 2021–2022 – skupinová výstava „Jedyne. Nieopowiedziane historie polskich fotografek”, Dom Spotkań z Historią[5]
Na přelomu let 2021 a 2022 uspořádal Dom Spotkań z Historią ve Varšavě výstavu Jedyne. Nieopowiedziane historie polskich fotografek (Unikátní. Nevyprávěné příběhy polských fotografek), která doprovázela stejnojmennou knihu. Výstavu tvořilo téměř 150 fotografií třinácti polských fotografek, které v 70.–90. letech byly často jedinými ženami v mužských týmech nebo pracovaly samostatně. Autorky se zabývaly různými druhy fotografie. Pracovaly také jako fotoeditorky nebo byly vedoucími fotografických oddělení v redakcích novin. Publikovaly v uznávaných polských i zahraničních tiskových titulech, prezentovaly fotografie v albech a na výstavách a pro mnohé z nich byla fotografie životním stylem. Byly to například: Anna Beata Bohdziewiczová, Iwona Burdzanowska, Joanna Helanderová, Marzena Hmielewiczová, Anna Michalak-Pawłowska, Anna Musiałówna, Anna Pietuszko-Wdowińska, Maja Sokołowska nebo Anna Łośová.[6]
Ceny a ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1999 – Zvláštní cena deníku Rzeczpospolita za nejlepší politickou fotografii roku v soutěži Polské novinářské fotografie[7]
- 1990 – Cena nezávislé nadace pro podporu polské kultury „Polcul“ [8]
- 1988 – Cena Sdružení polských novinářů pro nezávislé novináře. Eugeniusz Lokajski
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Łoś na polské Wikipedii.
- ↑ a b Zmarła fotografka i fotoreporterka Anna Łoś. Miała 59 lat [online]. Polska Press Grupa [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ prezydent.pl. Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Archiwum Lecha Kaczyńskiego / Aktualności / Rok 2006 / Wojna, która się wtedy zaczęła była wojną zwycięską. [s.l.]: www.prezydent.pl Dostupné online. (polsky)
- ↑ Anna Łoś [online]. Agora SA [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Instytut Teatralny. Wrocław. Wystawa fotografii Anki Łoś | e-teatr.pl. [s.l.]: Teatr w Polsce - polski wortal teatralny Dostupné online. (polsky)
- ↑ Jedyne. Nieopowiedziane historie polskich fotografek | wystawa. [s.l.]: dsh.waw.pl Dostupné online. (polsky)
- ↑ Jedyne. Nieopowiedziane historie polskich fotografek | wystawa. dsh.waw.pl [online]. [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Prasowe Zdjęcie Roku '98. [s.l.]: fototapeta.art.pl Dostupné online. (polsky)
- ↑ Polcul. POLCUL - Lista Laureatów od 1990. [s.l.]: polcul.pl Dostupné online. (polsky)