Andrej Končalovskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Andrej Sergejevič Končalovskij
Andrej Sergejevič Končalovskij (2023)
Andrej Sergejevič Končalovskij (2023)
Rodné jménoAndron Sergheievici Mihalkov a Андрей Сергеевич Михалков
Narození20. srpna 1937 (86 let)
Moskva
Alma materCentral Music School (do 1952)
Academic Music College of the Moscow Conservatory (do 1957)
Moskevská státní konzervatoř (1957–1959)
Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie (do 1964)
Povolánífilmový režisér, filmový producent, scenárista, herec, divadelní režisér, autor memoárů, televizní producent, divadelní producent, publicista, Impresário a režisér
ZaměstnavateléVyšší kurzy pro scenáristy a režiséry
Oceněnízasloužilý umělecký pracovník RSFSR (1974)
Velká cena festivalu v Cannes (1979)
národní umělec RSFSR (1980)
Nika (1989 a 2017)
Zlatá mušle (1989)
… více na Wikidatech
ChoťNatalja Utevlevna Arinbasarovová (1965–1969)
Viviane Godet (1969–1980)
Julija Alexandrovna Vysocká (od 1998)
DětiJegor Andrejevič Končalovskij
RodičeSergej Vladimirovič Michalkov a Natalja Petrovna Končalovská
RodMichalkovové
PříbuzníNikita Sergejevič Michalkov (sourozenec)
Webkonchalovsky.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Končalovskij, rodným jménem Andrej Sergejevič Michalkov-Končalovskij (* 20. srpna 1937, Moskva, Sovětský svaz) je ruský scenárista a režisér.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pochází ze známé umělecké rodiny, jeho děd Petr Končalovskij a praděd Vasilij Surikov byli malíři, otec Sergej Michalkov byl spisovatel, dramatik a překladatel, matka Natalja Končalovská je básnířka a překladatelka, bratr Nikita Michalkov je filmový režisér a herec. Deset let studoval na moskevské konzervatoři, kde se připravoval na dráhu pianisty.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Končalovského tvorbu významně ovlivnilo setkání s režisérem Andrejem Tarkovským, se kterým společně napsali scénáře k filmům Válec a housle, Ivanovo dětství a Andrej Rublev.

Tvorba v SSSR[editovat | editovat zdroj]

Jeho prvním celovečerním filmem byl První učitel. Vedle spolupráce s Tarkovským se věnuje vlastní tvorbě, mezi jejíž vrcholy patří zakázaný Příběh Asji Kljačinové, která milovala, ale nevdala se, Šlechtické sídlo, Strýček Váňa a Siberiáda.

Exil v USA[editovat | editovat zdroj]

S mezinárodním úspěchem a oceněním filmu Siberiáda se Končalovskému naskytla příležitost emigrovat do USA, kterou využil. Natočil zde několik filmů, které reprezentují výrazné tvůrčí rozpětí – od ceněných Mariiných milenců přes akční snímky Tango a Cash a Splašený vlak. Koprodukčním filmem Uvnitř kruhu (česky uváděn také jako Kruh moci) z roku 1991 se vrací k historii Sovětského svazu. Snímek představuje obyčejného muže (Tom Hulce), který se shodou okolností stane osobním promítačem diktátora Josifa Stalina.

Návrat do Ruska[editovat | editovat zdroj]

Od 90. let do současnosti se Končalovskij věnuje tvorbě reflektující post-sovětské dědictví současného Ruska, i historické souvislosti a témata. Snímkem Slepička Rjaba navazuje na Příběh Asji Kljačinové, jejímž pohledem reflektuje rozpad Sovětského svazu a divoký kapitalismus, který vtrhl do post-sovětského Ruska. Kriticky se ke stavu ruské společnosti vyjadřuje i v dalších filmech, jako je např. Dům bláznů nebo Bílé noci pošťáka Ivana Trjapicyna.[1] V roce 2016 zahájil snímkem Ráj trilogii věnovanou tématu moci, na snímek navázaly další dvě díla, Hřích (2019) a zatím poslední natočený černobílý snímek ze 60. let Drazí soudruzi (2020).[2][3] Snímek vypráví o masakru při povstání dělníků v Novočerkassku v roce 1962.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Andrej Končalovskij byl pětkrát ženatý. Od roku 2002 žije se svou pátou ženou, Julií Vysockou, která hraje ve většině jeho následujících filmů (počínaje Domem bláznů).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kritici chválí polské zkoumání těla a panelákového spiritismu. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  2. GALIA, Libor. Kamila Dolotina o Východních příslibech na 47. LFŠ [online]. 2021-07-28 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  3. REUTERS. Devětasedmdesátiletý režisér Končalovskij uvedl nový film, vypráví o ruské šlechtičně v zajetí nacistů. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2016-09-11 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]