Anaïs Chevalierová-Bouchetová
| Anaïs Chevalierová-Bouchetová | |
|---|---|
 Anaïs Chevalierová (2023) | |
| Datum narození | 12. února 1993 (31 let) |
| Místo narození | Valence, Francie |
| Stát | Francie |
| Výška | 163 cm |
| Hmotnost | 55 kg |
| Choť | Martin Bouchet (od 2017)[1] |
| Příbuzní | Chloé Chevalierová (sourozenec) |
| Sportovní informace | |
| Sport | biatlon |
| Klub | Les 7 Laux |
| Lyže | Rossignol |
| Zbraň | Anschütz |
| Ukončení kariéry | 19. března 2023 |
| Světový pohár v biatlonu | |
| Debut | 6. prosince 2013 |
| Nejlepší umístění | 5. místo (2021/2022) |
| Počet výher | 13 (1 individuální) |
| Stupně vítězů | 49 (22 individuálních) |
| Medaile v biatlonu | |
| Olympijské hry | 0 – 2 – 1 |
| Mistrovství světa | 0 – 4 – 3 |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. března 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Zimní olympijské hry
| ||
| bronz | 2018 Pchjongčchang | štafeta |
| stříbro | 2022 Peking | smíšená štafeta |
| stříbro | 2022 Peking | vytrvalostní závod |
| Mistrovství světa | ||
| stříbro | 2016 Oslo | štafeta |
| stříbro | 2017 Hochfilzen | smíšená štafeta |
| bronz | 2017 Hochfilzen | sprint |
| bronz | 2017 Hochfilzen | štafeta |
| bronz | 2021 Pokljuka | stíhací závod |
| stříbro | 2021 Pokljuka | sprint |
| bronz | 2023 Oberhof | smíšená štafeta |
| Mistrovství světa juniorů | ||
| stříbro | 2011 Nové Město | sprint |
| stříbro | 2011 Nové Město | stíhací závod |
| bronz | 2011 Nové Město | štafeta |
| stříbro | 2012 Kontiolahti | sprint |
Anaïs Chevalierová-Bouchetová, za svobodna Anaïs Chevalier (* 12. února 1993 Valence) je bývalá francouzská biatlonistka, držitelka bronzové medaile ze štafety na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu.
Dále je stříbrnou medailistkou z ženské štafety na Mistrovství světa v biatlonu 2016 v norském Oslu a smíšené štafety na Mistrovství světa v biatlonu 2017 v rakouském Hochfilzenu, kde navíc získala bronz ve sprintu a štafetě. Je rovněž několikanásobnou medailistkou z juniorských šampionátů.
Ve Světovém poháru zvítězila ve své kariéře v jednom individuálním závodu, když triumfovala ve stíhacím závodu v Novém Městě v ročníku 2016/2017.[2] K němu přidala dvanáct kolektivních výher s francouzskou štafetou.
Kariéru ukončila v březnu 2023 na podniku v Oslu, kde v poslední závodě kariéry obsadila v závodu s hromadným startem třetí místo.[3]
Její sestra Chloé Chevalierová je také biatlonistkou. Ve světovém poháru závodí od roku 2015.
Výsledky[editovat | editovat zdroj]
Olympijské hry a mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]
| Sezóna | D | Místo | SP | SZ | HZ | IZ | ŠT | SŠT | SZD | Věk |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013/14 | ZOH |  Soči |
47. | 44. | – | – | DNF | – | – | 21 let |
| 2015/16 | MS |  Oslo |
26. | 15. | 30. | 28. | 2. | – | 23 let | |
| 2016/17 | MS |  Hochfilzen |
3. | 11. | 13. | 38. | 3. | 2. | 24 let | |
| 2017/18 | ZOH |  Pchjongčchang |
16. | 24. | 29. | 28. | 3. | – | 25 let | |
| 2018/19 | MS |  Östersund |
32. | DNS | – | 49. | 8. | 8. | – | 26 let |
| 2019/20 | MS |  Anterselva |
nestartovala | 27 let | ||||||
| 2020/21 | MS |  Pokljuka |
2. | 3. | 27. | 27. | 8. | 5. | – | 28 let |
| 2021/22 | ZOH |  Peking |
68. | – | 19. | 2. | 6. | 2. | × | 29 let |
| 2022/23 | MS |  Oberhof |
24. | 23. | 4. | 12. | 4. | 3. | – | 30 let |
Poznámka: Výsledky z olympijských her se do hodnocení světového poháru nezapočítávají, výsledky z mistrovství světa se dříve započítávaly, od mistrovství světa v roce 2023 se nezapočítávají.
Juniorská mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]
| Sezóna | D | Místo | SP | SZ | IZ | ŠT | Věk |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2009/2010 | MSJ | Torsby |
DSQ | – | 32. | 8. | 16 let |
| 2010/2011 | MSJ |  Nové Město na Moravě |
2. | 2. | 7. | 3. | 17 let |
| 2011/2012 | MSJ |  Kontiolahti |
2. | 12. | 42. | 5. | 19 let |
| 2012/2013 | MSJ | Obertillach |
4. | 9. | 31. | 7. | 19 let |
Vítězství v závodech světového poháru[editovat | editovat zdroj]
Individuální[editovat | editovat zdroj]
| Č. | sezóna | datum | místo | disciplína |
|---|---|---|---|---|
| 1. | 2016/2017 | 17. prosince 2016 | Nové Město na Moravě, Česko |
stíhací závod |
Kolektivní[editovat | editovat zdroj]
| Datum | místo | disciplína |
|---|---|---|
| 30. listopadu 2014 | Östersund, Švédsko |
smíšená štafeta |
| 24. ledna 2016 | Anterselva, Itálie |
štafeta |
| 7. ledna 2018 | Oberhof, Německo |
štafeta |
| 10. března 2018 | Kontiolahti, Finsko |
smíšený závod dvojic |
| 17. března 2018 | Holmenkollen, Norsko |
štafeta |
| 18. ledna 2019 | Ruhpolding, Německo |
štafeta |
| 17. února 2019 |  Soldier Hollow, Spojené státy |
smíšená štafeta |
| 5. prosince 2021 | Östersund, Švédsko |
štafeta |
| 14. ledna 2022 | Ruhpolding, Německo |
štafeta |
| 11. prosince 2022 | Hochfilzen, Rakousko |
štafeta |
| 8. ledna 2023 | Pokljuka, Slovinsko |
smíšená štafeta |
| 22. ledna 2023 | Anterselva, Itálie |
štafeta |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Le Dauphiné Libéré. Dostupné online.
- ↑ MIŠKOVSKÝ, Michal. Stíhací závod vyhrála Chevalierová, Koukalová se posunula na osmé místo. iDNES.cz [online]. 2016-12-17 [cit. 2016-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Biatlon opustí jeho velké hvězdy. Röiselandová i Herrmannová-Wicková končí kariéru. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-03-14 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anaïs Chevalierová-Bouchetová na Wikimedia Commons - Anaïs Chevalierová-Bouchetová v databázi Mezinárodní biatlonové unie (anglicky)
- Anaïs Chevalierová-Bouchetová v databázi Olympedia (anglicky)
