Aloysius Stepinac
Aloysius Viktor Stepinac, chorvatsky Alojzije Viktor Stepinac, (8. května 1898, Brezarić u obce Krašić, Království chorvatsko-slavonské, Rakousko-Uhersko – 10. února 1960, SFRJ) byl chorvatský kardinál a v letech 1937 až 1960 arcibiskup Záhřebu. V roce 1998 byl prohlášen za mučedníka a papežem Janem Pavlem II. beatifikován.
Jeho případ je však poněkud kontroverzní, neboť byl rovněž kritizován za údajnou kolaboraci s fašisty během druhé světové války.[1]
Život
Narodil se jako páté z osmi dětí v rodině rolníka. Během 1. světové války sloužil na italské frontě. V červenci 1918 byl Italy zajat a pět měsíců držen jako válečný zajatec. Po válce se zapsal na fakultu agronomie na univerzitě v Záhřebu, ale po jednom semestru ji opustil a vrátil se domů pomáhat otci. Patřil k chorvatským Sokolům, a v roce 1922 tak s touto organizací cestoval na katolický Sokolský slet do Brna.
V roce 1924 odjel do Říma studovat teologii na koleji Germanicum. Na kněze byl vysvěcen 26. října 1930. V roce 1934 byl jmenován biskupem koadjutorem záhřebské diecéze, za další tři roky se tak stal arcibiskupem, ač mu ještě nebylo ani 40 let.
Za druhé světové války, v roce 1941, Stepinac nejdříve vítal ustašovské vůdce a nezávislé Chorvatsko. Již rok nato ale fašistické pronásledování Židů a Srbů odsuzoval a napomáhal jim k útěku.[1]
Po skončení války byl obviněn z válečných zločinů a kolaborace. Ačkoli byl odsouzen, v důsledku zahraničního i domácího nátlaku byl propuštěn do domácího vězení. V roce 1952 ho papež Pius XII. jmenoval kardinálem.[1]
Zemřel v roce 1960. Objevily se sice spekulace, že byl otráven, při ohledání jeho ostatků v roce 1993 však odborníci zjistili, že příčinou smrti mohla být trombóza.[1]
Reference
- ↑ a b c d Vatikán otevřel cestu ke svatořečení kontroverzního kardinála Stepinace. Rozhlas.cz [online]. 2014-2-12. Dostupné online.