Alois Riegl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Riegl
Alois Riegl.jpg
Narození14. ledna 1858
Linec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. června 1905 (ve věku 47 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materVídeňská univerzita
Povoláníkunsthistorik, spisovatel, filozof, pedagog, profesor, učitel, estetik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelVídeňská univerzita
RodičeJan Otakar Riegl[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Riegl (14. ledna 1858 Linec17. června 1905 Vídeň) byl rakouský historik umění a památkář, jeden ze zakladatelů Vídeňské školy dějin umění, profesor Vídeňské univerzity. Zasloužil se o ustavení historie umění jako samostatné vědecké disciplíny. Byl jedním z nejvlivnějších odborníků na formální analýzu uměleckých děl.

Život[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval studia na Ústavu pro rakouský dějezpyt (Institut für Österreichische Geschichtsforschung), od roku 1881 byl členem Institutu, po roce 1883 stipendistou Institutu v Římě. Roku 1889 se habilitoval, od roku 1895 mimořádným a od roku 1897 řádným profesorem.

Riegl měl významný vliv na vývoj památkové péče, její odklon od historizujícího purismu a položil důraz na ocenění „hodnoty stáří” památky. V českém prostředí tyto myšlenky propagoval Max Dvořák a vycházela z nich analytická metoda památkové péče.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Die ägyptischen Textilfunde im Österr. Museum (Vídeň, 1889).
  • Altorientalische Teppiche (Leipzig, 1891).
  • Stilfragen (Berlin, 1893). Tr. E. Kain, Problems of style (Princeton, 1992).
  • Volkskunst, Hausfleiß, und Hausindustrie (Berlín, 1894).
  • Ein orientalischer Teppich vom Jahre 1202 (Berlín, 1895).
  • Die spätrömische Kunstindustrie nach den Funden in Österreich-Ungarn (Vídeň, 1901). Tr. R. Winkes, Late Roman art industry (Řím, 1985).
  • "Das holländische Gruppenporträt," Jahrbuch des allerhöchsten Kaiserhauses 22 (1902), 71-278. Tr. E.M. Kain and D. Britt, The Group Portraiture of Holland (Los Angeles, 1999).
  • Der moderne Denkmalkultus, sein Wesen, seine Entstehung (Vídeň, 1903). Tr. K. W. Forster and D. Ghirardo, “The modern cult of monuments: its character and origin,” Oppositions 25 (1982), 20–51.
  • Die Enstehung der Barockkunst in Rom: Vorlesungen aus 1901–1902, ed. A. Burda and M. Dvořák (Vídeň, 1908).
  • Gesammelte Aufsätze, ed. K.M. Swoboda (Augsburg, 1929).
  • Historische Grammatik der bildenden Künste, ed. K.M. Swoboda and O. Pächt (Graz, 1966). Tr. J.E. Jung, Historical grammar of the visual arts (New York, 2004)

Studenti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Austrian Parliament personal database. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ivo Hlobil, editor a autor: Alois Riegl (1858-1905). Moderní památková péče, Národní památkový ústav, Praha 2003, ISBN 80-86234-34-7
  • Chadraba R, Max Dvořák a vídeňská škola dějin umění, Kapitoly z českého dějepisu dějin umění II, Odeon, Praha 1987, str. 28-35
  • Diana Reynolds Cordileone, Alois Riegl in Vienna 1875–1905, An Institutional Biography, Point Loma Nazarene University, USA, 2014, ISBN 978-1-4094-6665-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]