Alois Šedivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Šedivý, DFC, DFM
Narození25. května 1915
Hlinsko
Úmrtí16. září 1990 (ve věku 75 let)
Adelaide
NárodnostČeši
Povolánípilot
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Šedivý (25. května 1915 Holice – 16. září 1990 Adelaide) byl pilot, kapitán letectva (plukovník československé armády in memoriam), příslušník 311. československé bombardovací peruti RAF.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Brzy osiřel, otec padl během 1. světové války, matka mu umřela v roce 2018 (je pohřbena v Malenicích. Vychovávali jej prarodiče ve Zlešicích. Vystudoval průmyslovku v Českých Budějovicích. Od roku 1934 studoval na Škole pro odborný dorost letectva v Prostějově. V roce 1936 by přidělen k 1. leteckému pluku v Praze-Kbelích. Dělal pilota letounů Letov Š-328 u letky v Milovicích, později dělal pilota bombardovacích letounů Bloch MB.200 u 5. leteckého pluku v Brně.

Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska ilegálně emigroval dne 14. července 1939 do Polska a odtud do Francie, kde prodělal další výcvik a přeškolení. V červnu 1940 odcestoval do Velké Británie, kde byl dne 24. července 1940 zařazen do 311. československé bombardovací peruti RAF, kde v prvním operačním turnusu vykonal 40 nočních bombardovacích náletů. Poté se zúčastnil mj. protiponorkových letů nad Biskajským zálivem, Lamanšským průlivem, Norským mořem, Severním moře a Baltským mořem (39 bojových operací). Provedl (s osádkou svého letounu Liberator) čtyři útoky na nepřátelské ponorky, včetně japonské ponorky třídy I-29. Dne 29. října 1944 potopil u ostrova Fleina ponorku U-1060.[2]

Po 2. světové válce odešel na vlastní žádost do zálohy a nastoupil k ministerstvu dopravy jako vládní pilot. Dne 2. 4. 1948 se nevrátil ze služebního letu do Ženevy, emigroval a až do svého odchodu do důchodu (5. 5. 1965) sloužil u Royal Air Force. V roce 1983 byla u něj zjištěna Alzheimerova choroba. V roce 1990 umřel.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LÁNÍK, Jaroslav a kolektiv. Vojenské osobnosti československého odboje: 1939–1945. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. 
  2. OSOLSOBĚ, Jiří. Zbylo nás devět. 2. vyd. Praha: Naše vojsko, 1990. ISBN 80-206-0207-0. Kapitola VII, s. 200–206. Autor letěl jako druhý pilot v osádce Josefa Pavelky, která na ponorku U-1060 rovněž úspěšně zaútočila. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RAJLICH, Jiří. Československý bombardovací a dopravní pilot Alois Šedivý. Historie a vojenství : časopis Vojenského historického ústavu. 2004, čís. 1, s. 61–75.