Přeskočit na obsah

Aljona Lanskaja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aljona Lanskaja
Základní informace
Rodné jménoЕлена Михайловна Лепохина
Jelena Michajlovna Lepochina
Jinak zvanáAlena Lanskaja
Narození7. září 1985 (40 let)
Mogilev, Bělorusko
Žánrypop music
Povolánízpěvačka
Nástrojehlas
Aktivní roky2011–
VydavatelSpamaš
OceněníVděčnost prezidenta Běloruské republiky (2020)
Emeritní umělec Běloruské republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aljona Lanskaja (bělorusky Алена Ланская, transliterace Aljena Lanskaja; rusky Алёна Ланская, transliterace Aljona Lanskaja; * 7. září 1985 Mogilev) je běloruská zpěvačka a čestná umělkyně Běloruské republiky.[1][2]

Už v dětství byly oblíbeným koníčkem budoucí umělkyně koncerty na střeše garáže u rodinné chaty rodičů – Michaila Aleksandroviče a Valentiny Ivanovny.[3] Tato dívka se silným hlasem již v první třídě vystupovala na koncertech a zpívala ve školském sboru.[4] Na střední škole vystupovala s mnohými skupinami na dětských diskotékách.

Je laureátkou hudebních soutěží Сарандев-2008 (Bulharsko) a Кубок Европы-2009 (Rusko), vítězkou mezinárodní soutěže mladých zpěváků populární hudby Atlantic Breeze-2010,[5] laureátkou soutěže mladých hudebníků Маладыя таленты Беларусі, laureátkou mladých interpretů mládeže I. stupně hospodářské soutěže Молодежь — за Союзное государство (Rusko). V roce 2011 vyhrála soutěž Slovanský bazar, která se koná každoročně v běloruském Vitebsku.[6][7] Reprezentovala Bělorusko na Eurovision Song Contest 2013 ve švédském Malmö s písní „Solayoh“. Ze semifinále se kvalifikovala ze sedmého místa a ve finále se umístila na 16. příčce se ziskem 48 bodů.[8]

Slovanský bazar 2011

[editovat | editovat zdroj]

Dne 11. července 2011 na hudební soutěži Slovanský bazar, který se koná každoročně v běloruském městě Vitebsk, reprezentovala Bělorusko. V první soutěžní večer 20. ročníku mezinárodní písňové soutěže interpretů si za píseň „Небо знает“ připsala 89 bodů z 90 možných, čímž zaujala vedoucí pozici.[9] Za druhý soutěžní den festivalu si dohromady připsala 179 bodů ze 180 možných, čímž soutěž vyhrála.[10] Dne 13. července 2011 na konci soutěže získala cenu Grand-Prix mladých umělců Vitebsk-2011, ke které se podle jejich slov ubírala 6 let.[11]

Eurofest 2012

[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování semifinálového kola, které se konalo 21. prosince 2011, se kvalifikovala do finále Eurofestu 2012 jako jedna z patnácti vybraných účastníků. Dne 14. února 2012 vyhrála právo na reprezentaci své země na Eurovision Song Contest 2012 v ázerbájdžánském Baku s písní „All My Life“.[12] Nicméně 24. února 2012 bylo vydáno prohlášení, ve kterém bylo uvedeno, že byla diskvalifikována poté, co běloruský prezident provedl šetření, ze kterého vyplynulo, že neférově vyhrála v Eurofestu 10 dní předtím. Ve stopách fám, které obíhaly, bylo řečeno, že producenti zmanipulovali televizní hlasování tím, že Aljoně dali 12 bodů, díky kterým vyhrála. V reakci na tvrzení prezident Lukašenko přikázal bezprostřední šetření a později potvrdil, že to byla pravda. Následně byla nahrazena skupinou Litesound, která získala ve finále národního kola Eurofest druhou příčku.[13]

Eurofest 2013

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Eurovision Song Contest 2013.

Po diskvalifikaci z národního kola Eurofest 2012 se opět přihlásila do následujícího ročníku na reprezentantku Běloruska v roce 2013 s písní „Rhythm of Love“, kterou napsali Leonid Širin, Juryj Vaščuk a Aleksej Širin. Dne 7. prosince 2012 vyhrála národní finále ziskem nejvyšších ohodnocení jak od veřejnosti, tak od poroty[14] a reprezentovala Bělorusko na Eurovision Song Contest 2013 ve švédském Malmö. Později 4. března 2013 byla píseň „Rhythm of Love“ oficiálně nahrazena písní „Solayoh“.[15]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
Aljona na Eurovision Song Contest 2013
  • 2013: „Solayoh“

Významné písně

[editovat | editovat zdroj]
  • 2012: „All My Life“
  • 2013: „Rhythm of Love“

Videoklipy

[editovat | editovat zdroj]
  • 2013: „Solayoh“
  • 2013: „Speak“
  1. С. Андрианов. Archivovaná kopie [online]. kp.ru, 2011-11-25 [cit. 2013-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-26.
  2. Аб узнагароджанні дзяржаўнымі ўзнагародамі Рэспублікі Беларусь. Указ Президента Республики Беларусь от 23 ноября 2011 г. № 535 [online]. pravo.by, 2011 [cit. 2013-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-21. (bělorusky)
  3. Archivovaná kopie [online]. escportal.cz [cit. 2013-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-28.
  4. Archivovaná kopie [online]. lim.by, 2011 [cit. 2020-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-14. (bělorusky)
  5. ТЕЛЬТЕВСКАЯ, Юлия. Свет клином не сошелся на конкурсах «Евровидение» и «Новая волна» [online]. aif.by, 2010-05-14. Dostupné online.
  6. Сергей Андрианов. Певица Алена Ланская стала самой молодой заслуженной артисткой // [online]. kp.ru [cit. 2012-11-25]. Dostupné online. (rusky)
  7. Алена Ланская «родила» свою победу » Культура » Народныя навіны Віцебска [online]. news.vitebsk.cc, 2011-07-13 [cit. 2012-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-02.
  8. Archivovaná kopie [online]. belta.by, 2013-05-19 [cit. 2013-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-07.
  9. Алена Ланская лидирует на песенном конкурсе в рамках «Славянского базара» [online]. naviny.by, 2011-07-12 [cit. 2011-07-14]. Dostupné online.
  10. Archivovaná kopie [online]. ng.by, 2011-07-13 [cit. 2013-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-31.
  11. Archivovaná kopie [online]. kp.by, 2011-07-13 [cit. 2013-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-11.
  12. Alyona Lanskaya to represent Belarus [online]. eurovision.tv, 1985-09-07 [cit. 2012-11-25]. Dostupné online.
  13. Litesound as new Belarusian representative in Baku [online]. eurovision.tv, 2012-02-24 [cit. 2012-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Alyona Lanskaya to represent Belarus in Malmö! [online]. eurovision.tv [cit. 2012-12-07]. Dostupné online. (anglicky)
  15. Belarus: “Solayoh” for Alyona [online]. [cit. 2013-09-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-21.
  16. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2013-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-01.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]