Alfred Khevenhüller
| Alfred Khevenhüller | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1901 – 1907 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Str. ústavověr. velkostatku |
| Narození | 26. července 1852 Budín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 23. prosince 1911 (ve věku 59 let) Osterwitz  Rakousko-Uhersko |
| Titul |  říšský hrabě |
| Choť | (1888) Melanie Erdődy de Monyorókerék et Monoszló (1861–1954) |
| Rodiče | Othmar Khevenhüller-Metsch a Leontine Kress von Kressenstein |
| Děti | František Eduard z Khevenhüller-Metsch Antonie z Khevenhüller-Metsch |
| Příbuzní | Maxmilián z Khevenhüller-Metsch (vnuk) |
| Profese | voják a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alfred Khevenhüller, též Alfred Reichsgraf zu Khevenhüller-Metsch (26. července 1852 Budín[1] – 23. prosince 1911 Osterwitz[1]), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti z Korutan, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Studoval v Kalksburgu a absolvoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Byl pánem v korutanském Osterwitz a dolnorakouském Pellendorfu. Sloužil v armádě. Do výslužby odešel v roce 1872 jako poručík u dragounů. Roku 1878 se účastnil tažení do Bosny. Do armády se ještě vrátil v letech 1882–1888. Měl hodnost rytmistra.
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii velkostatkářskou v Korutanech.[2]
Ve volbách do Říšské rady roku 1901 se uvádí jako kandidát Strany ústavověrného velkostatku.[3][1]
Zemřel v prosinci 1911 na zámku v korutanském Osterwitz.[1]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Ve Vídni se 27. listopadu 1888 oženil s hraběnkou Melanií Erdődy (3. 5. 1861 Vídeň – 7. 5. 1954 zámek Niederosterwitz[4] nebo Sankt Veit an der Glan[zdroj?]). Měli spolu tři děti.[1]
- 1. František Eduard (3. 12. 1889 Vídeň – 31. 10. 1977 Sankt Veit an der Glan), 8. kníže z Khevenhüller-Metsch
- ⚭ (1913) Anna Marie z Fürstenbergu (19. 3. 1894 Lány – 19. 8. 1928 Freiburg im Breisgau)
- 2. Jiří (14. 3. 1891 Vídeň – 14. 1. 1980 Friesach, Korutany)
- 3. Antonie (6. 4. 1897 Vídeň – 22. 4. 1986 Coyhaique)
- I. ⚭ (1927) Bohuslav Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (11. 10. 1876 Rychnov nad Kněžnou – 26. 8. 1934 Praha)
- II. ⚭ (1939) Vilém Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (14. 3. 1888 Rychnov nad Kněžnou – 11. 12. 1965 Coyhaique)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Alfred Reichsgraf zu Khevenhüller-Metsch. Grazer Tagblatt. Prosinec 1911, čís. 226, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Das Vaterland, 16. 1. 1901, s. 2.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Khevenhüllerů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-23 [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.