Alfa Romeo 156

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alfa Romeo 156
Alfa Romeo 156
Alfa Romeo 156
Výrobce Alfa Romeo
Koncern Skupina FIAT
Roky produkce 1997 - 2006
Místa výroby Itálie, Míláno
Předchůdce Alfa Romeo 155
Nástupce Alfa Romeo 159
Příbuzné vozy Alfa Romeo GT
Alfa Romeo 147
Karoserie 4 - sedan
5 - estate
Designér Walter de'Silva
Giorgetto Giugiaro Facelift
Třída střední
Technické údaje
Délka 4430 – 4441 mm mm
Šířka 1745 – 1765 mm mm
Výška 1415 - 1497 mm mm
Rozvor 2595 mm mm
Objem zavaz. prostoru 378 l l
Hmotnost 1230–1530 kg kg (parametr potřebuje upřesnit)
Objem nádrže 63 l l
Motor
Motor Benzínový motor 1,6 - 3,2 l
dieselový motor 1,94 a 2,4 l
Převodovky
Převodovka manuál, selespeed

Alfa Romeo 156 je osobní automobil, který byl představen italskou automobilkou Alfa Romeo v roce 1997. Překvapil originálním designem a především technikou, která neměla s koncernovými vozy vůbec nic společného (na rozdíl od předchozího modelu 155, který byl postaven na platformě Fiatu Tipo). Vzápětí získal titul Automobil roku 1998. V témže roce se pod kapotou vozu objevil i první dieselové motory se vstřikováním common rail. Vyráběla se taktéž sportovní verze 156 GTA. Vozy Alfa Romeo 156 se zúčastňují různých závodů cestovních vozů. Například šampionát WTCC nebo dříve DTM.V roce 1999 přišla modernizace v podobě sériových bočních airbagů a nový čtyřválcový Twin Spark o objemu 2.0 a šestiválec s automatickou převodovkou. O rok později byla uvedena verze Sportwagon, která je i dnes velmi atraktivní avšak má zavazadelník s objemem 360 litrů, čímž je menší než u sedanu.

V roce 2001 byly uvedeny výkonově zvýšené vznětové motory 1.9 (85kw) a 2.4 (103kw) JTD

Design[editovat | editovat zdroj]

Alfa Romeo 156 vznikala pod vedením Waltera de'Silvy. Její originální křivky zaujmou i dnes. Vysoké zakřivené boky, přední retro klika, která je opravdu železná i zadní skrytá klika, přední klasická "Alfa maska", kvůli které musela SPZ ustoupit bokem. To jsou hlavní rysy automobilu. V interiéru jsou dominancí dva budíky se zeleným podsvícením (v ostré verzi červené). Celý středový panel, ve kterém najdeme tři malé budíky informující o palivu, čase a teplotě motoru, poté rádio a ovládání klimatizace, je natočen mírně k řidiči a působí sportovním dojmem. To samé platí i o sedadlech, ve kterých se sedí nízko a pohodlně, což přispívá k onomu sportovnímu nádechu. Nevýhodou je odkládací prostor a prostornost celkově.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]