Alfa Romeo 156

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alfa Romeo 156
Alfa Romeo 156
Alfa Romeo 156
Výrobce Alfa Romeo
Koncern Skupina FIAT
Roky produkce 1997 - 2007[1]
Místa výroby Itálie, Milán
Předchůdce Alfa Romeo 155
Nástupce Alfa Romeo 159
Příbuzné vozy Alfa Romeo GT
Alfa Romeo 147
Karoserie 4 - sedan
5 - estate
Designér Walter de'Silva
Giorgetto Giugiaro Facelift
Třída střední
Technické údaje
Délka 4430 – 4441 mm
Šířka 1745 – 1765 mm
Výška 1415 - 1497 mm
Rozvor 2595 mm
Objem zavaz. prostoru 378 l
Hmotnost Parametr "hmotnost" (nyní s hodnotou "1230–1530 kg") šablony "Infobox - automobil" je zastaralý. Více informací po kliknutí.1230–1530 kg (parametr potřebuje upřesnit)
Objem nádrže 63 l
Motor
Motor Benzínový motor 1,6 - 3,2 l
dieselový motor 1,94 a 2,4 l
Převodovky
Převodovka manuál, selespeed
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfa Romeo 156 je osobní automobil, který byl představen italskou automobilkou Alfa Romeo v roce 1997. Překvapil originálním designem a především technikou, která neměla s koncernovými vozy vůbec nic společného (na rozdíl od předchozího modelu 155, který byl postaven na platformě Fiatu Tipo). Vzápětí získal titul Automobil roku 1998. V témže roce se pod kapotou vozu objevil i první dieselové motory se vstřikováním common rail. Vyráběla se taktéž sportovní verze 156 GTA. Vozy Alfa Romeo 156 se zúčastňovaly různých závodů cestovních vozů. Například šampionát WTCC nebo dříve DTM. V roce 1999 přišla modernizace v podobě sériových bočních airbagů a nového čtyřválcového motoru Twin Spark o objemu 2.0 a šestiválce s automatickou převodovkou. O rok později byla uvedena verze Sportwagon, se zavazadelníkem o objemu 360 litrů, menším než u sedanu.

V roce 2001 byly uvedeny výkonově zvýšené vznětové motory 1.9 (85kw) a 2.4 (103kw) JTD

Design[editovat | editovat zdroj]

Alfa Romeo 156 vznikala pod vedením Waltera de'Silvy. Její originální křivky zaujmou i dnes. Vysoké zakřivené boky, přední retro klika, která je opravdu kovová i zadní skrytá klika, přední klasická "Alfa maska", kvůli které musela SPZ ustoupit bokem. To jsou hlavní rysy automobilu. V interiéru jsou dominancí dva budíky se zeleným podsvícením (v ostré verzi červené). Celý středový panel, ve kterém najdeme tři malé budíky informující o palivu, čase a teplotě motoru, rádio a ovládání klimatizace, je natočen mírně k řidiči a působí sportovním dojmem. To samé platí i o sedadlech, ve kterých se sedí nízko a pohodlně, což přispívá k onomu sportovnímu nádechu. Nevýhodou je odkládací prostor a prostornost celkově.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]