Alamút

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alamút
Alamut2.jpg
Poloha
Adresa Kazvín, ÍránÍrán Írán
Souřadnice
Alamút
Alamút
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pevnost Alamút stála na nepřístupné skále

Alamút (persky قلعه الموت nebo jednoduše الموت což v arabštiněperštině znamená Hrad smrti, nebo také Orlí hnízdo) byla pevnost v centrálním pohoří Elborz, v provincii Qazvin na severozápadě dnešního Íránu, jižně od Kaspického moře a vzdálena asi 100 kilometrů od Teheránu. Dnes zbyly už pouze zříceniny, rozkládající se u vesnice Gazor Khân.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Iránská provincie Qazvin

Pevnost Alamút byla postavena roku 840 [zdroj?]ve výšce 2 100 m, způsobem, který umožňoval jen jeden schůdný (uměle vytvořený) vstup, jež se vinul kolem čela útesu (a jeden přírodní vstup, který ale byl příliš nebezpečný pro použití); to dělalo pevnost vítěznou a extrémně obtížně dobyvatelnou. Pevnost měla neobvyklý systém dodávky vod. Vrchol byl extrémně úzký a dlouhý – možná 400 metrů dlouhý, a ne víc než 30 metrů široký.

V roce 1090 pevnost byla infiltrovaná a obsazená silami šítského ismáilitského hnutí, známého pod názvem asasíni (též hašašíni), které vedl Hassan i Sabbah (Hassan ibn al-Sabbah), později podle svého sídla zvaný Stařec z hory. Za vlády asasínů se pevnost stala legendární díky svým rajským zahradám, knihovně a v neposlední řadě i atentátníkům, vysílaným z duchovního centra sekty především proti vnitřním nepřátelům islámu.[1]

Nadvládu Asasínů zlomil až vpád Mongolů. 15. prosince 1256 předal Ruknud-Dīn Khurshāh bez boje Alamut vůdci mongolských vojsk, chánu Hulaguovi, v plané naději, že se Hulagu nad obránci Alamútu smiluje. Dobyvatelé však hrad pobořili, z velké knihovny, kterou asasíni v Alamútu postavili, nechal Hulagu vytřídit jen některé rukopisy, vědecké práce a  Korán, zbytek přikázal spálit.

V roce 2004 byly zbylé části zdi zničené zemětřesením.

Velitelé pevnosti Alamút (1090–1256)[editovat | editovat zdroj]

Dobývání pevnosti Alamút
  • Hassan i Sabbah (1090–1124)
  • Buzurg-Ummid (1124–1138)
  • Muhammad I. z Alamútu (1138–1162)
  • Hassan II. z Alamútu (1162–1166)
  • Muhammad II. z Alamútu (1166–1210)
  • Hassan III. z Alamútu (1210–1221)
  • Mohammed III. (1221–1255)
  • Ruknud-Dīn Khurshāh (1255–1256)

Alamút v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HRABALOVÁ, Lenka. Hašašíni: Temný příběh sekty, před kterou se třásl i slavný Saladin. 100+1 ZZ [online]. 2017-10-07 [cit. 2017-10-08]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]