Alamút

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alamút
Alamut03.jpg
Základní informace
Sloh íránská architektura
Poloha
Adresa Qazvin County, ÍránÍrán Írán
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pevnost Alamút stála na nepřístupné skále

Alamút (persky قلعه الموت nebo jednoduše الموت což v arabštiněperštině znamená Hrad smrti, nebo také Orlí hnízdo) byla pevnost v centrálním pohoří Elborz, v provincii Qazvin na severozápadě dnešního Íránu, jižně od Kaspického moře a vzdálena asi 100 kilometrů od Teheránu. Dnes zbyly už pouze zříceniny, rozkládající se u vesnice Gazor Khân.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Íránská provincie Qazvin

Pevnost byla postavena roku 840 [zdroj?]ve výšce 2 100 m n. m., způsobem, který umožňoval jen jeden schůdný (uměle vytvořený) vstup, jež se vinul kolem čela útesu (a jeden přírodní vstup, který ale byl příliš nebezpečný pro použití); to dělalo pevnost vítěznou a extrémně obtížně dobyvatelnou. Pevnost měla neobvyklý systém dodávky vod. Vrchol byl extrémně úzký a dlouhý – možná 400 metrů dlouhý, a ne víc než 30 metrů široký.

V roce 1090 pevnost byla infiltrovaná a obsazená silami šítského ismáilitského hnutí, známého pod názvem asasíni (též hašašíni), které vedl Hassan i Sabbah (Hassan ibn al-Sabbah), později podle svého sídla zvaný Stařec z hory. Za vlády asasínů se pevnost stala legendární díky svým rajským zahradám, knihovně a v neposlední řadě i atentátníkům, vysílaným z duchovního centra sekty především proti vnitřním nepřátelům islámu.[1]

Nadvládu Asasínů zlomil až vpád Mongolů. 15. prosince 1256 předal Ruknud-Dīn Khurshāh bez boje Alamut vůdci mongolských vojsk, chánu Hulaguovi, v plané naději, že se Hulagu nad obránci Alamútu smiluje. Dobyvatelé však hrad pobořili, z velké knihovny, kterou asasíni v Alamútu postavili, nechal Hulagu vytřídit jen některé rukopisy, vědecké práce a  Korán, zbytek přikázal spálit.

V roce 2004 byly zbylé části zdi zničené zemětřesením.

Velitelé pevnosti Alamút (1090–1256)[editovat | editovat zdroj]

Dobývání pevnosti Alamút
  • Hassan i Sabbah (1090–1124)
  • Buzurg-Ummid (1124–1138)
  • Muhammad I. z Alamútu (1138–1162)
  • Hassan II. z Alamútu (1162–1166)
  • Muhammad II. z Alamútu (1166–1210)
  • Hassan III. z Alamútu (1210–1221)
  • Mohammed III. (1221–1255)
  • Ruknud-Dīn Khurshāh (1255–1256)

Alamút v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HRABALOVÁ, Lenka. Hašašíni: Temný příběh sekty, před kterou se třásl i slavný Saladin. 100+1 ZZ [online]. 2017-10-07 [cit. 2017-10-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]