Al-Mahdí (Abbásovec)
| Al-Mahdí | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 3. srpna 744 Humeima |
| Úmrtí | 24. července 785 (ve věku 40 let) Izeh, Chúzistán nebo Írán |
| Povolání | politik a chalífa |
| Nábož. vyznání | islám |
| Choť | Al-Khayzuran Rajta bint al-Saffáh |
| Děti | Al-Hádí Hárún ar-Rašíd Ulaia binte Almadi Banuqa Abbasa Ibrahim ibn al-Mahdi … více na Wikidatech |
| Rodiče | al-Mansúr a Músa al-Hamríjá |
| Rod | Abbásovci |
| Příbuzní | Džafar ibn Abdalláh al-Mansúr,  Q124435841, Q124435854, Sulajmán ibn Abi Džafar a Aliyah bint al-Mansur (sourozenci)Lubana bint Ali ibn al-Mahdi (vnučka) |
| Funkce | abbásovský chalífa (775–785) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Abú Abdalláh Muhammad ibn Abdalláh al-Mansúr, známý pod jménem Al-Mahdí, (asi 744/745 – 785) byl třetí chalífa z rodu Abbásovců.
Život a vláda[editovat | editovat zdroj]
Na trůn nastoupil po smrti svého otce al-Mansúra v roce 775.[1] Byl známý pro svou velkorysost a mírumilovnost – hned na počátku vlády propustil mnoho al-Mansúrových politických vězňů, během své poutě do Mekky roku 781 údajně rozdal až 30 000 000 dirhamů chudým a ušlechtile zacházel i se svými nepřáteli. Zasloužil se také o zefektivnění říšské administrativy a strmý vzestup hlavního města svého impéria Bagdádu, které založil jeho otec. Na svém bagdádském dvoře značně podporoval umění, zejména hudbu a poezii. Obnovil rovněž válku s Byzantinci. Za jeho vlády současně vzrostla moc vezírského rodu Barmakovců. V roce 785 byl otráven jednou ze svých konkubín. Novým chalífou se stal jeho syn al-Hádí, kterého ale záhy nahradil jeho mladší bratr Hárún ar-Rašíd.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Al-Manṣūr | www.britannica.com [online]. Chicago: Encyclopædia Britannica, Inc., [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TOYIB, Biodun. Abbasid Caliphate [online]. Abuja: School of Art and Social Sciences, National Open University of Nigeria [cit. 2021-01-11]. S. 43–45. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-14. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TAUER, Felix, 1984. Svět islámu: dějiny a kultura: nástin politického, sociálního, hospodářského a kulturního vývoje zemí, do nichž proniklo učení arabského proroka, od jeho vystoupení do konce první světové války. 1. vyd. Praha: Vyšehrad. 301 s. ISBN 80-702-1828-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Al-Mahdí na Wikimedia Commons
| Chalífové | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Al-Mansúr |
775–785 Al-Mahdí (Abbásovec) |
Nástupce: Al-Hádí |
