Ahmed Hikmet
| Ahmed Hikmet | |
|---|---|
| Narození | 3. června 1870 Istanbul |
| Úmrtí | 19. května 1927 (ve věku 56 let) Istanbul |
| Povolání | učitel, spisovatel |
| Národnost | turecká |
| Alma mater | Galatasaray Litesi |
| Žánr | povídka |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ahmed Hikmet Müftüoğlu (3. června 1870 Istanbul – 19. května 1927 Istanbul)[1] byl turecký učitel, básník a spisovatel.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Svého vzdělání nabyl na Galatasarajském lyceu, kde se věnoval hlavně literárnímu umění. Po skončených studiích byl nějaký čas žurnalistou a ukládal své práce v "Igdamu". Byl jmenován attachém na ministerstvu zahraničí a poslán jako místokonsul nejprve do Piraea, potom na Kavkaz. R. 1896 se vrátil do Istanbulu, stal se šéfem konzulární kanceláře a profesorem literatury na Galatasarejském lyceu.[2] Připojil se k Mladému osmanskému hnutí.
Povídku „Haristan ve Gülistan“, která je věnována situaci tureckých žen v období před mladotureckou revolucí v roce 1908, přeložil do němčiny Friedrich Schrader v roce 1907 jako jednu z prvních moderních tureckých příběhů. Základním rysem mnoha jeho povídek je drsný realismus, pohlížející na všechno černými brýlemi tureckého pesimismu.[2]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Leyla yahud Bir Mecnunun İntikamı (Kurzgeschichte, 1891)
- Haristan ve Gülistan (Kurzgeschichten, 1901) – deutsche Übersetzung von Friedrich Schrader unter dem Titel „Türkische Frauen“. Berlin: Mayer & Müller, 1907
- Moderne türkische Texte: Zwei Skizzen von Ahmed Hikmet – umschrieben und mit Glosar versehen von Franz Taeschner
- Gönül Hanım (Roman, 1920)
- Çağlayanlar (Die Wasserfälle, Kurzgeschichten, 1922)
V češtině[editovat | editovat zdroj]
- Tetička Nakijje – přeložil O. S. Vetti; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 9. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- Turecké povídky ze sbírek Jakuba Kadryho a Achmeda Hikmeta – př. a úvodem o turecké literatuře opatřil J. V. Šmejkal. Praha: Alois Hynek, 1927
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ahmed Hikmet na německé Wikipedii.
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b SEKANINA, František. 1000 nejkrásnějších novel... č. 9. Praha: J. R. Vilímek, 1911. S. 84.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Friedrich Schrader: Ahmed Hikmet und sein Werk In: Türkische Frauen. Mayer & Müller, Berlin, 1907, S. 1–9.
- Buğra Atsız: Ahmed Hikmet, Müftüoğlu. In: Mathias Bernath, Felix von Schroeder (Hrsg.), Gerda Bartl (Red.): Biographisches Lexikon zur Geschichte Südosteuropas. Band 1. Oldenbourg, München 1974, S. 18 f.
- Otto Spies: Die moderne türkische Literatur. In: Handbuch der Orientalistik. Abteilung 1: Der Nahe und der Mittlere Osten. Band 5: Altaistik. Teil 1: Turkologie. Nachdruck mit Ergänzungen. Brill, Leiden u. a. 1982, S. 360 f.
- Ahmed Hikmet Müftüoglu: hayâti ve eserleri – hazîrlayan Fethî Tevetoglu. Ankara: Kültür ve Turizm Bakanlîgî, 1986
- Dîvân-î Hikmet’ten seçmeler – Ahmed-i Yesevî; hazîrlayan Kemal Eraslan: Ankara: Kültür Bakanlîgî, 1991
- Leylavon Mende: „Europäisierungsmißstände“ um 1900. Eine Kurzgeschichte des osmanischen Schriftstellers Ahmet Hikmet Müftüoğlu. In: Themenportal Europäische Geschichte, 2011
