Přeskočit na obsah

Pozitivní diskriminace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Afirmativní akce)

Pozitivní diskriminace (anglicky: reverse discrimination), někdy také podpůrná akce, či kompenzační akce (anglicky: affirmative action), nebo spíše nevhodnost kompenzační akce, odkazuje k politice, která bere v úvahu faktory jako „rasa, barva kůže, náboženství, pohlaví, sexuální orientace, zdravotní postižení nebo národnost“[1] při zvážení podpory znevýhodněných skupin „v oblastech zaměstnání, vzdělání a podnikání.“[2] Opatření pozitivní diskriminace byla nejprve aplikována ve Spojených státech v návaznosti na Hnutí za občanská práva. Pozitivní či podpůrná akce je politika, podle níž jsou rasovým či jinak sociálně handicapovaným menšinám, které byly v minulosti diskriminovány, dány určité preference ve vzdělávání a zaměstnání. Nevýhodou této politiky ale je, že zvýhodňování určité skupiny nutně diskriminuje ostatní skupiny obyvatel, jiní upozorňují na nákladnost, neefektivnost a chybná východiska takovéto politiky. Pozitivní diskriminace v českém prostředí, např. romská inkluze, má za cíl začleňování Romů do většinové společnosti při zachování jejich identity.[3][4][5]

Definice

[editovat | editovat zdroj]

Amnesty International zmiňuje pozitivní diskriminaci a dodává: „Určitou povolenou výjimkou je přijímaní tzv. pozitivních nebo vyrovnávacích opatření (někdy pozitivní diskriminace). Znamenají záměrné zvýhodňování příslušníků určité (znevýhodněné) skupiny obyvatel s cílem zvýšit jejich zapojení v určité oblasti (politické, ekonomické, vzdělanostní). Jde o širokou a různorodou paletu možných opatření. Ve společnosti existují různé názory na tuto problematiku. Zatímco někteří podobná opatření vítají například jako dočasné opatření k předcházení diskriminace v budoucnosti, jiní v nich vidí diskriminaci "naruby" a nebo též nebezpečí, které může paradoxně podněcovat další nesnášenlivost vůči dané skupině.“[6]

Znevýhodněné sociální skupiny u nichž se někdy používá pozitivní diskriminace

[editovat | editovat zdroj]

Následující skupiny bývají předmětem diskriminace, ať už slovní, behaviorální či vnímanou. V každém státě a každé společnosti v jiné míře a jiným způsobem. Proto je vhodné používat pozitivní diskriminace na snížení nerovností.[7][8]

Příklady zemí uplatňujících pozitivní diskriminaci

[editovat | editovat zdroj]

Spojené státy americké

[editovat | editovat zdroj]

V USA jsou cílovými skupinami benefitujícími z pozitivní diskriminace historicky znevýhodněné etnické a rasové menšiny (zvláště Afroameričané), ženy, lidé se zdravotním postižením, a váleční veteráni. Pozitivní diskriminace zde byla předmětem častých soudních sporů. V roce 2003 Nejvyšší soud rozhodl, že vzdělávací instituce mohou uplatňovat rasu jako jeden z faktorů při přijímání studentů.[9]

Voliči v některých státech Unie v referendech odhlasovali zákaz diskriminace ze strany státu včetně afirmativní akce. Stalo se tak v Kalifornii (Proposition 209, 1996)[10], státě Washington (Initiative 200, 1998), Nevadě (Initiative 424, 2008) a Michiganu (Proposal 2, 2006). Naopak v Coloradu těsným poměrem hlasů 50,8%:49,2% Amendment 46 v roce 2008 neprošel.

V roce 2003 magistrát v New Haven, v Connecticutu, vyhlásil konkurz na obsazení hasičských vyšších postů, který ovšem vyhráli na základě výsledků písemného testu převážně bílí kandidáti (17 bílých Američanů a dva Hispánci). Žádný z černochů v testech neuspěl. Magistrát se z obavy z nařčení z diskriminace rozhodl pro pozitivní diskriminaci a konkurz zrušil. Bílí a hispánští vítězní kandidáti dali věc k soudu, a tu v roce 2009 Nejvyšší soud rozhodl v jejich prospěch. Sonia Sotomayorová, která je v současnosti soudkyní Nejvyššího soudu, dala u soudu předchozí instance zapravdu magistrátu New Haven.

Výchozím předpokladem zastánců afrimativní akce je, že rozdíly mezi úspěchem jednotlivých rasových skupin jsou způsobeny diskriminací (současnou i minulou) a sociálním postavením. Původně byla afirmativní akce deklarována jako dočasné opatření k narovnání sociálních rozdílů. Tento předpoklad bývá zpochybňován argumentem, že jednou z podstatných příčin rozdílného postavení jednotlivých ras není pouze minulá diskriminace, sociální postavení a kultura, ale též údajné rasové rozdíly v inteligenci, které prý nelze sociální intervencí změnit.[11][12][13]

Richard Herrnstein, profesor z Harvardovy univerzity, a další odborníci tvrdí, že afirmativní akce dokonce rasové rozdíly v inteligenci zvětšuje, protože nejinteligentnější černoši vyzdvižení do vyššího socio-ekonomického postavení pak mají méně potomků nežli ti méně inteligentní a chudí.[14]

Další kritika Pozitivní diskriminace tkví v tom, že snižuje šance a diskriminuje většinovou populaci, protože nikdo nemůže za to, že se narodil jako běloch, tak proč má mít nižší šance než někdo jiný. Vysokoškolští studenti podali stížnost k Nejvyššímu soudu USA.[15][16] Tato stížnost byla úspěšná. Nejvyšší soud USA rozhodl, že univerzita porušovala 14. dodatek americké ústavy o rovném postavení před zákonem, pokud brala etnickou příslušnost jako faktor u příjmacího řízení. [17]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Kritika termínu pozitivní diskriminace

[editovat | editovat zdroj]

Podle českého vládního dokumentu Strategie romské integrace do roku 2020 pochází termín „pozitivní diskriminace“ z Velké Británie, kde je používán kritiky konkrétních podpůrných opatření. V českém prostředí má tento termín také převážně negativní konotace, proto za vhodnější a neutrálnější považuje termín vyrovnávací akce, ze kterého je lépe patrné, že jde o odstraňování znevýhodnění určité skupiny, ne o trvalé zvýhodnění skupiny na úkor ostatních.[18]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Executive Order 11246—Equal employment opportunity [online]. The Federal Register [cit. 2010-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-03-30. 
  2. ↑ Affirmative Action [online]. Stanford University [cit. 2012-04-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jiří Berounský. Pozitivní diskriminace [online]. Romové v České republice, 2011-07-26 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Rada vlády pro záležitosti romské menšiny [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Dekáda romské inkluze, Vláda ČR [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Amnesty International Česká republika [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ PHDR. JANA KUTNOHORSKÁ, CSC. Dodržování rovných příležitostí pro znevýhodněné skupiny (v rámci dodržování lidských práv) [online]. Sociální pilíř CSR, 2013 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠTĚDROŇ JAKUB, UHEREK ZDENĚK. Dějiny a přítomnost pozitivní diskriminace [online]. Filozofická fakulta, Kulturologie, 2007-05-23 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ http://supct.law.cornell.edu/supct/03highlts.html#2
  10. ↑ The "Political Structure Doctrine"—Another Excuse for Anti-White Discrimination. Vdare.com. August 10, 2010
  11. ↑ Fighting the Bell Curve: Why Affirmative Action is an inevitable disaster. www.theoccidentalobserver.net [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-30. 
  12. ↑ PEARSON, Roger. Race, Intelligence and Bias in Academe. Washington, D.C. : Scott-Townsend Publishers, c1991. 304 p ISBN 1878465023. s. 10-13
  13. ↑ HERRNSTEIN, Richard J. - MURRAY, Charles. The bell curve : intelligence and class structure in american life. New York : Free Press Paperbacks Book, c1994. xxvi, 872 s. ISBN 0684824299., str. 269-317 a 447-509
  14. ↑ PEARSON, Roger. Race, Intelligence and Bias in Academe. Washington, D.C. : Scott-Townsend Publishers, c1991. 304 p ISBN 1878465023. s. 12
  15. ↑ The Supreme Court Must Now End the 'Systemic Racism' of Affirmative Action. Townhall.com/Salem Media. 2021-02-26. Dostupné online [cit. 2021-02-26]. 
  16. ↑ Affirmative action opponents ask U.S. Supreme Court to take up Harvard case. news.yahoo.com [online]. Reuters, Yahoo News, 2021-02-25 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ Konec pozitivní diskriminace. Nejvyšší soud USA zakázal zvýhodňování studentů
  18. ↑ UHLOVÁ, Saša. Saša Uhlová: Romská strategie je dobrý dokument, ale podpora romské inteligence by měla být ještě větší. Romea.cz [online]. 2014-06-17 [cit. 2014-06-20]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pozitivní_diskriminace&oldid=23178603“