Diskuse:Pozitivní diskriminace

Původní text byl naprosto zmatený, irelevantní, nedržel se věci a uváděl nepravdivé údaje. Vztahoval se především k tzv. Affirmative Action z USA, ale i tady uváděl jen neúplné a negativní údaje.

Příkladem je, že "Historicky nikdy nedocházelo k pozitivní diskriminaci bělochů, etnických Číňanů, Japonců, Korejců a Židů jako celku." V Evropě jsou normální programy, které bychom mohli přirovnat k podpůrným akcím, podporující menšiny. V ČR tak mají speciální práva např. Poláci, kteří mají své školství a jejich národnostní a tiskové spolky jsou podporovány z veřejných zdrojů.

V BRD zase dostává podporu od vlády konzervativní Centrální rada Židů, ale podpory se domohly i liberální sbory.

Pokud chce někdo napsat o podpůrných akcích v USA, ať to napíše pod speciálním heslem, ovšem s vyšší odbornou erudicí a bez předsudků. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 89.24.142.80 (diskuse • bloky) 29. 3. 2012, 18:25‎ (CE(S)T)

Příklady zemí... (Česko?)

Zpochybňuji Česko jako vhodný příklad, včetně výhrady k větě, která tam je uvedena. Podle mne je to jednoznačné POV. Pokud jsou u nás Romové zvýhodňováni, věřím, že to není dáno politickým záměrem a pozitivní diskriminací, jen hloupě nastaveným systémem, který vyhovuje části populace, v níž mimo jiné je asi viditelná část Romské populace, ale to nemá nic společného s pozitivní diskriminací.

Neexistují žádné kvóty a regule, které by Romy zvýhodňovaly.

Pokud mne napadá u nás nějaká pozitivní diskriminace, pak si vzpomínám na diskusi ohledně povinných kvót v politice pro ženy, nevím jestli to, ale někdo kvalifikuje jako faktickou pozitivní diskriminaci...

Na druhou stranu je dost zemí, kde takovéto programy existují, nechce se mi je dohledávat, ale napadá mne snad Norsko..

Reo ⁺ | ^✉ 30. 3. 2012, 10:18 (UTC)

Je-li to tam dáno jako relevantní názor, který existuje, nelze nic proti tomu mít. Z velké části máš pravdu, třeba v případě Romů a postihování kriminality nejde o právní normy, které tu nikoho nepreferují, ale přístup ze strany policie podobný podobný tomu, když revizor v tramvaji z vlastního pohodlí nekontroluje jízdenky některým cestujícím, typicky Romům a bezdomovcům. Otázkou je, zda při posuzování faktického stavu v nějaké zemi se řídit jen studiem právní úpravy či faktickým stavem, jaký panuje. I když jsou tady mnohá "ale". Tím hlavním jsou dotace z různých veřejných zdrojů specificky určené na školní a předškolní vzdělávání romských dětí (a nejde o podporu etnické a jazykové svébytnosti jako v případě třeba polské menšiny), ale o podporu těchto dětí v rámci českých škol jen protože patří mezi Romy. Týká se to i z veřejných prostředků spolufinancovaných a veřejnými instituce propagovaných aktivit jako Romský vzdělávací fond[1] v oblasti i vysokoškolského vzdělávání. --Dezidor (diskuse) 30. 3. 2012, 10:53 (UTC)

Dík za reakci. Myslím Dezidore, že v tomto ohledu je skutečně zásadní definice jevu a ta vychází z účelu, něčeho tímto jevem (Poz. diskr.) dosáhnout a to určitými prostředky, zvýhodňujícími danou skupinu v konkurenci. Pokud je fakticky stav takový, že určitá skupina nedbale zvýhodněna díky nesystémovým jevům, jde podle mne o jiný článek a jiné heslo. Pozitivní diskriminace by byla, kdyby bylo zcela legálně nařízeno, že např. 2% vysokoškolských studentů musí být Romové apd. Ono to dokonce někdy opravdu i funguje a nějakou sociálně odřízlou skupinu to pomůže vytáhnout nahoru (byť si myslím, že za velkou cenu a za druhé by v takovém případě měli instituce mít jasnou představu, kdy opatření zase zrušit - prostě, pokud není skupina v extrémně špatném stavu, měl by boj o místo na slunci být pouze její boj .. ale to jsem u svých názorů, ne u předmětu článku :)) )

Reo ⁺ | ^✉ 30. 3. 2012, 13:13 (UTC)

V mnohém s tebou souhlasím, ale nelze mít za to, že pozitivní diskriminace 1. se musí projevovat pouze kvótami a 2. musí vycházet pouze od veřejné moci. K budu 1: I v zemích kde je afirmativní akce praktikována při přijímání na různá místa či přístupu k veřejným zakázkám atd. nejde většinou o tvrdě nařízené procento, ale jiný mechanismus vedoucí ke zvýhodnění (preference při stejných schopnostech a nabídce, přepočtové vzorce, + počty bodů atd.) K bodu 2: Ono pro její definici jako společenského jevu postačuje, pokud je masivně prováděna soukromými subjekty (viz privátní univerity v USA), zvláště pak je-li takovéto podporování vybraných skupin veřejnou moci tolerováno či jsou k němu soukromé subjekty motivovány, a naopak zvýhodňování jiných skupin by mělo za následek pronásledování a postihy někoho, kdo něco takového praktikuje. Stačí si představit příklad, jak by oproti Romskému vzdělávacímu fondu dopadl Český vzdělávací fond, který by podporoval jen české děti na základě etnického klíče. --Dezidor (diskuse) 30. 3. 2012, 13:29 (UTC)

Pozitivní diskriminace jsou aktivní politické/státní programy, ne názor některých politiků, nebo autorů článku. Měl by tam být výpis konkrétních positivně-diskriminačních programů (případně hnutí), pokud takové jsou - jinak má tato věta nulovou informační hodnotu.--=8)-DX (diskuse) 17. 4. 2012, 21:10 (UTC)

Milý Reo, jedno kliknutí na en wiki mi potvrdilo, co jsem si myslel, že pozitivní diskriminace má naopak zmírňovat následky současné anebo minulé diskriminace nějaké části obyvatelstva, tedy zmírňovat znevýhodnění, ne zvýhodnňovat. Osobně si myslím, že je jedno, co tady s Dezidorem splodíte, takovéto články na české wiki stejně nebude brát nikdo vážně. Určitě by bylo vhodnější, kdybys místo těchto diskuzí odepsal na mail a slušně se omluvil, že nemáš čas a chuť udělat, co jsi slíbil. Takto to působí trochu divně, víš? Franp9am (diskuse) 30. 3. 2012, 13:56 (UTC)

@Reo: Co se týče kvót pro ženy, není to otázka jen Skandinávie a kvót v politice, ale nyní jsou i snahy na úrovni EU v oblasti zasahování do soukromých společností: http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/udalosti_a_media/debata_o_kvotach_pro_zeny_sili.html --Dezidor (diskuse) 30. 3. 2012, 14:06 (UTC)

VŠEM: Přátelé, pořád se motáme v kruhu nesmyslů. Pozitivní diskriminace je slovní nesmysl. Jako právní termín ani vládní program neexistuje. To co je popsáno v případě USA je !podpůrná akce! tedy jiné heslo. Navíc Affirmity action začala už za Kennedyho a má desítky podob - od školních autobusů po zmiňované kvóty. V USA se ovšem jedná o vládní program a netýká se tedy privátu - ani ve školství. Ale např. Norsku a Mongolsku jsou kvóty i pro privát. Navrhuji návrat ke krátkému heslu o nesmyslnosti termínu a vytvoření nového hesla o podpůrných - pozitivních akcích.

Ano, termín pozitivní diskriminace je samozřejmě "slovní nesmysl", byť si to myslím z možná jiného úhlu pohledu než Vy (v případě afirmativní akce a jejích civilizační důsledků jde naopak o jednu z nejnegativnějších forem diskriminace), ale v českém jazyce jde o očekávaný název pro to, co bývá v anglickém jazyce zváno affirmative action. O tom, že nejde jen o kvóty, jsem již výše v reakci na Rea taktéž ptal, děkuji za souhlas v této věci. Ohledně těch škol v USA jsem psal o jde též o privátní politiku některých škol (ovšem veřejnou mocí tolerovanou a vítanou, oproti třeba někdejší politice Bob Jones University, která za ni byla daňově šikanována), nikoliv o nucení ze strany států či federace. U školních autobusů nejde o afirmativní akci, ale spíše o nucenou desegregaci. --Dezidor (diskuse) 30. 3. 2012, 16:19 (UTC)

Nechce někdo sehnat skutečné zdroje dokládající politiku pozitivní diskriminace v Česku? Tedy třeba, jak je to s romskými stipendii což je IMHO jediný příklad podpůrné akce v ČR. Co se týká trestní odpovědnosti, pokud jsou v ní Romové upřednostňování (nižší tresty...) nejedná se o pozitivní diskriminaci, ale překrucování práva. Současný zdroj z parlamentních listů tvrdí, že podle senátora Drymla Romové sociálních dávkách, zajišťování bytu přičemž opět neuvádí, žádné konkrétní příklady. Takže se jedná o názor politika nikoliv politiků(!), který v žádném případě nedoklada skutečný stav české politiky vůči menšinám. Myslím že po přeformulování tam ten Drymlův názor může zůstat, ale je to žalostně málo. S pozdravem --Jenda H. (diskuse) 23. 2. 2013, 17:26 (UTC)

Definice pojmu

Navrhuji do úvodu článku namísto mnoha synonym a nesmyslů napsat zhruba totoː

Pozitivní diskriminace je zákonem zajištěné zvýhodňování jedinců z menšin, o kterých má většinová společnost dojem, že jsou diskriminovány a je ve společenském zájmu toto znevýhodnění kompenzovat.

--Rosičák (diskuse) 10. 9. 2023, 18:18 (CEST)