Aegidius Romanus

Aegidius Romanus, OSA.
Jeho Excelence; Aegidius Romanus, OSA.
	Arcibiskup bourgeský; Doctor Fundatissimus'
Církev	římskokatolická
Předchůdce	Simon de Beaulieu
Nástupce	Renault de la Porte
Zasvěcený život
Institut	Řád svatého Augustina
Osobní údaje
Rodné jméno	; (Egidio (Romano))
Datum narození	1243/1247?
Místo narození	Řím, Itálie
Datum úmrtí	22. prosince 1316
Místo úmrtí	Avignon, Francie
	multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiljí Římský, lat. Aegidius Romanus, it. Egidio Colonna, fr. Gilles de Rome (1243/1247 Řím – 22. prosince 1316 Avignon) byl scholastický filozof a teolog, žák svatého Tomáše Akvinského, přívrženec tomismu, augustinián a od roku 1295 arcibiskup z Bourges. Papežem Benediktem XIV. byl označen jako Doctor Fundatissimus [Nejzákladnější učitel].^[1].

Život

Narodil se mezi lety 1243–1247 v Římě.

Studoval v Paříži u Tomáše Akvinského, díky němuž se stal přívržencem tomismu a odpůrcem averroismu. Vstoupil do Řádu poustevníků svatého Augustina (OESA, dnes Řád svatého Augustina, OSA) a v letech 1285 až 1291 byl prvním magistrem řádu v Paříži. V letech 1292 až 1295 zastával funkci generálního převora řádu a roku 1295 byl jmenován arcibiskupem bourgeským. Jako scholastický filosof a teolog je považován za představitele politického augustinismu a hierokratismu (pravděpodobný sestavitel buly papeže Bonifáce VIII. Unam sanctam).

Zemřel 22. prosince 1316 v Avignonu.

Dílo

Kritické vydání: ROMANUS, Aegidius. Opera omnia. Florencie: [s.n.], 1985. ISBN 882-22-338-08.

Expositio in Aristotelis libros Rhetoricorum (1270–1282)
De regimine principum (1280)^[2]
De erroribus philosophorum
Contra gradus et pluralitatem formarum (1277–1278)
De differentia ethicae, politicae et rhetoricae (1278–1279)
Theoremata de esse et essentia (1278–1280)
Quaestiones disputatae de esse et essentia (1285–1286)
De formatione humani corporis in utero (1285–1295)
De Ecclesiastica potestate (1301–1302)

Jestliže pozemská moc jedná špatně, bude souzena duchovní mocí jako její nadřízenou silou, avšak jestliže duchovní moc, zejména pak moc nejvyššího pontifika, bude jednat špatně, může být souzena jedině Bohem.

Všechny časné věci jsou vloženy pod nadvládu a moc církve a zejména pak nejvyššího pontifika.

Aegidius Romanus, De Ecclesiastica potestate [O církevní moci], 1,5 a 2,4^[3]

Odkazy

Reference

↑ COPLESTON, Frederick Charles. Dějiny filosofie. II., Od Augustina ke Scotovi. Překlad Jana Odehnalová. Vydání první. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, s.r.o., 2016. 790 stran. ISBN 978-80-7412-251-4. S. 734.
↑ De regimine principum dostupné online
↑ COPLESTON, Frederick Charles. Dějiny filosofie. II., Od Augustina ke Scotovi. Překlad Jana Odehnalová. Vydání první. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, s.r.o., 2016. 790 stran. ISBN 978-80-7412-251-4. [První citát je uveden na str. 603, druhý na str. 604.]

Literatura

COPLESTON, Frederick Charles. Dějiny filosofie. II., Od Augustina ke Scotovi. Překlad Jana Odehnalová. Vydání první. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, s.r.o., 2016. 790 stran. ISBN 978-80-7412-251-4. S. 598–604.
LIBERA, Alain de. Středověká filosofie: byzantská, islámská, židovská a latinská filosofie. Překlad Martin Pokorný. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2001. 551 s. ISBN 80-7298-026-2. S. 450–454.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Aegidius Romanus na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aegidius Romanus
Encyklopedické heslo Aegidius a Columnis v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
EGIDIO ROMANO
Aegidius Romanus mezi filosofií a lékařstvím ^{[nedostupný zdroj]}
JAVIER LÓPEZ DE GOICOECHEA ZABALA, La glosa castellana al de regimine principum^{[nedostupný zdroj]}
Stanford Encyclopedia of Philosophy.^{[nedostupný zdroj]}

Předchůdce:
Simon de Beaulieu

Arcibiskup bourgeský
1295–1316

Nástupce:
Raynaud de La Porte

[1] COPLESTON, Frederick Charles. Dějiny filosofie. II., Od Augustina ke Scotovi. Překlad Jana Odehnalová. Vydání první. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, s.r.o., 2016. 790 stran. ISBN 978-80-7412-251-4. S. 734.

[2] De regimine principum dostupné online

[3] COPLESTON, Frederick Charles. Dějiny filosofie. II., Od Augustina ke Scotovi. Překlad Jana Odehnalová. Vydání první. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, s.r.o., 2016. 790 stran. ISBN 978-80-7412-251-4. [První citát je uveden na str. 603, druhý na str. 604.]

[1]

[2]

[3]