Adolph Malan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Adolph Gysbert Malan
Sailor (Námořník)
Narození 24. březen 1910
Wellington, Kapská kolonie (později Kapsko v Jihoafrické republice)
Úmrtí 17. září 1963 (ve věku 53)
Vojenská kariéra
Doba služby 1935 – 1946
Jednotka Royal Air Force
Války Druhá světová válka
Bitvy Barking Creek
Operace Dynamo
Bitva o Británii
Operace Overlord
Vyznamenání

Řád za vynikající službu se sponou

Záslužný letecký kříž se sponou

Adolph Gysbert Malan, DSO & Bar, DFC & Bar (24. března 191017. září 1963), známý jako Sailor Malan, byl jihoafrický stíhací pilot RAF za druhé světové války, který vedl 74. peruť RAF během bitvy o Británii. Pod jeho vedením se peruť stala jednou z nejlepších jednotek RAF. Malan zaznamenal 27 sestřelů, sedm sestřelů ve spolupráci, tři pravděpodobné sestřely a 16 poškozených.

Malan přežil válku a zapojil se do hnutí proti apartheidu ve své zemi. Jeho mladší bratr, George F. Malan, byl zabit v 72. peruti RAF na Spitfire v Tunisku počátkem roku 1943.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Malan se narodil ve Wellingtonu, Western Cape v Kapské kolonii. V roce 1924 nebo 1925 nastoupil na jihoafrickou cvičnou loď General Botha jako kadet číslo 168. Pak pracoval v lodní společnosti Union-Castle Line, která byla součástí International Mercantile Marine Co.. Tím si vysloužil přezdívku "Sailor" (námořník) od kolegů pilotů.

Předválečná služba v Royal Air Force[editovat | editovat zdroj]

V roce 1935 začal rychlý rozvoj pilotního sboru RAF a Malan byl jedním z lidí, kteří se připojili. Učil se létat na Tiger Moth v základní letecké škole poblíž Bristolu, kde dne 6. ledna 1936 absolvoval svůj první let. Dne 2. března byl povýšen na Pilot Officer ve zkušební době[1], do konce roku pak absolvoval školení a byl 20. prosince 1936 zařazen k 74. peruti RAF. Dne 6. ledna 1937[2] pak byla potvrzena jeho hodnost Pilot Officer a bylo mu svěřeno velení letky "A", od srpna létající na Supermarine Spitfire. Dne 20. května 1938[3] byl povýšen na zastupujícího Flying Officer a 6. července[4] na trvalo. K dalšímu povýšení na Flight Lieutenant došlo 2. března 1939[5].

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Bitva u Barking Creek[editovat | editovat zdroj]

Na počátku války, 6. září 1939, byla 74. peruť spolu se stíhači z 54., 56., 65. a 151. perutě vyslána proti neznámým letounům nad západní Mersea v Essexu. Jednalo se ale o falešný poplach a ve válce dosud nezkušení piloti sestřelili vlastní palbou 2 stroje Hurricane 56. perutě. Přitom zahynul Montague Hulton-Harrop, sestřelený Johny Freebornem z letky vedené Malanem. Následný soud sice oba obviněné piloty 74. perutě očistil, ale ovlivnil vztahy mezi Freebornem a Malanem, který u soudu svědčil proti vlastním pilotům. Malan odmítal zodpovědnost za neštěstí a argumentoval, že útok na poslední chvíli odvolal. Freeborna označil za nezodpovědného, impulzivního a nevěnujícího pozornost důležité komunikaci.

Tato bitva také znamenala první ztrátu v řadách britských pilotů za druhé světové války a první sestřel na letounu Spitfire.

Dunkirk[editovat | editovat zdroj]

Po těžkých bojích u Dunkirku a následné evakuaci (Operace Dynamo) byl Malan 11. června 1940 vyznamenán záslužný leteckým křížem (DFC) po dosažení 5 sestřelů[6]. V noci z 19. na 20. června pak dosáhl sestřelu dvou Heinkel He 111, což mu spolu s oceněním za vedení perutě vyneslo 13. srpna sponu k DFC[7]. Již 6. července byl povýšen do hodnosti Flight Lieutenant.

Malan a zkušenější piloti také přestali létat v tříčlenné formaci, ale přešli na čtyřčlenné roje, podobně jako je zavedla Luftwaffe již během španělské občanské války.

Velitel 74. perutě[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. srpna bylo Malanovi svěřeno velení 74. perutě a byl povýšen na zastupujícího velitele squadrony. Stalo se tak během vrcholící bitvy o Británii. O tři dny později, 11. srpna v 7 hodin ráno, byla 74. peruť vyslána zachytit nálet u Doveru, který byl následován dalšími třemi nálety, trvajícími celý den. Na konci dne 74. peruť nárokovala 38 sestřelů, a od té doby byl tento den znám jako "Námořníkův jedenáctý srpen". Malan sám jednoduše poznamenal "a tak skončil velmi úspěšný ranní boj."

Na zemi byl Malan znám jako notorický hráč a často dlužil svým podřízeným peníze. Malan byl starší než většina z jeho kolegů a přestože byl mimo službu přátelský a uvolněný, trávil většinu svého času s manželkou a rodinou žijící v blízkosti Biggin Hill. Brzy si vyvinoul rutinu v podobě vedení prvního vzletu, pak předal velení perutě podřízeným a zůstal na zemi, kde se věnoval papírování. I přes mrazivé vztahy po bitvě u Barking Creek často předával velení perutě Johnu Freeborn (sám letecké eso), ukazující schopnost Malana udržet osobní a profesní vztahy oddělené.

Velitel křídla v Biggin Hill[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. prosince Malan obdržel Řád za vynikající službu (DSO) k němuž 22. července 1941 přidal sponu. Dne 10. března 1941 byl jmenován jedním z prvních velitelů křídla pro útočné operace během jara a léta. Vedl křídlo v Biggin Hill do poloviny srpna, kdy odešel na odpočinek. Ukončil tak aktivní bojovou kariéru v roce 1941 se 27 vlastními sestřely, 7 sdílenými, 2 nepotvrzenými, 3 pravděpodobnými sestřely a 16 poškozeními. Byl v té době vedoucí eso RAF a jeden z nejvýše skórujících pilotů, kteří sloužili u velitelství stíhacího letectva během druhé světové války. Byl převeden do rezervy jako velitel perutě 6. ledna 1942 [8].

Po turné do USA byl pověřen založením stíhací sekce Ústřední střelecké školy. Malan byl povýšen na dočasného velitele křídla 1. září 1942[9] a stal se velitelem základny Biggin Hill. Hodnost mu pak byla změněna na trvalého velitele křídla 1. července 1943[10]. Malan však měl stále zájem létat do akce, často ignorujíc příkazy, aby velitelé základen neriskovali sestřelení. V říjnu 1943 se stal velícím důstojníkem 19. stíhací peruti RAF druhého taktického letectva, pak velitelem 145. stíhacího křídla Svobodných Francouzů pro den D během Bitvy o Normandii, kde vedl část křídla nad plážemi během pozdního odpoledne.

Pravidla vzdušného boje[editovat | editovat zdroj]

I když ne instinktivní, nadaný Malan byl výjimečný střelec a velmi agresivní stíhač. Navíc však vynikající taktik, který metody a techniky, které vytříbil v roce 1940, vštěpoval do následujících generací mladých pilotů.

Malan vyvinula sadu jednoduchých pravidel pro stíhací piloty, které měly být šířeny v celém stíhacím letectvu RAF, a které nakonec byly vyvěšeny na zdech většiny leteckých základen:

 Desatero leteckého souboje
 1. Počkej až uvidíš bělmo jejich očí. Střílej 1-2 sekunodvými dávkami a jen když máš stoprocentně zaměřeno.
 2. Při střelbě nemysli na nic jiného. Zapři pevně celé tělo. Knipl drž pevně oběma rukama a soustřeď se na zaměřovač.
 3. Vždy se dívej okolo sebe
 4. Výška ti dává iniciativu.
 5. Vždy se otoč k útoku čelem.
 6. Rozhoduj se okamžitě. Je lepší jednat rychle i když tvoje taktika není nejlepší.
 7. V bojové oblasti nikdy neleť rovně a ve stejné výšce déle jak 30 sekund.
 8. Když útočíš shora, nechej vždy část formace nahoře, aby tě kryla.
 9. Iniciativa, útočnost, letecká disciplína a týmová práce - to jsou slova, co v leteckém souboji něco znamenají.
 10. Přibliž se rychle - uděř tvrdě - ihned zmiz!

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolph Malan na anglické Wikipedii.

  1. https://www.thegazette.co.uk/London/issue/34265/page/1742
  2. https://www.thegazette.co.uk/London/issue/34380/page/1750
  3. https://www.thegazette.co.uk/London/issue/34544/page/5418
  4. https://www.thegazette.co.uk/London/issue/34542/page/5293
  5. https://www.thegazette.co.uk/London/issue/34611/page/2097
  6. https://www.thegazette.co.uk/London/issue/34870/page/3516
  7. https://www.thegazette.co.uk/London/issue/34920/page/4939
  8. https://www.thegazette.co.uk/London/issue/36524/supplement/2339
  9. https://www.thegazette.co.uk/London/issue/35725/supplement/4258
  10. https://www.thegazette.co.uk/London/issue/36157/supplement/3927

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]