Adolf von Harnack
| Adolf von Harnack | |
 | |
| Narození |
7. května 1851 Tartu |
|---|---|
| Úmrtí |
10. června 1930 (ve věku 79 let) Heidelberg |
| Místo pohřbení | Alter St.-Matthäus-Kirchhof |
| Alma mater |
Imperátorská dorpatská univerzita Lipská univerzita |
| Povolání | teolog, knihovník, církevní historik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé |
Lipská univerzita (od 1876) Univerzita Giessen (od 1879) Marburská univerzita (od 1886) Univerzita Friedricha Wilhelmse v Berlíně (1888–1924) Humboldtova univerzita |
| Ocenění |
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1909) Harnack-Medaille (1925) Adlerschild des Deutschen Reiches (1926) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Manžel(ka) | Amalie von Harnack |
| Děti | Ernst von Harnack |
| Rodiče | Theodosius Harnack |
| Příbuzní | Axel Harnack[1] a Otto Harnack (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf von Harnack (17. května 1851, Tartu Estonsko – 10. června 1930, Heidelberg Bádensko) byl německý protestantský teolog a odborník na dějiny dogmatu a dějiny náboženství.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině německého profesora teologie. Šel v otcových šlépějích a stal se profesorem teologie v Lipsku (1876), Giessenu (1879), Marburgu (1886) a nakonec v Berlíně (1888-1921). Pro své liberální názory upadl v nemilost u církevních autorit. Státní moc mu naopak byla nakloněna a císař Vilém II ho roku 1914 povýšil do šlechtického stavu.
Harnack byl především historik dogmatu.
Věřil, že evangelium bylo zdeformováno vlivem řecké filozofie a tento proces "helenizace" se snažil prozkoumat. Ježíšovo jednoduché náboženství se podle něho, zvlášť pod vlivem apoštola Pavla změnilo na náboženství o Ježíšovi, jež se pak transformovalo v dogma o vtělení Božího syna. Podle Harnacka je nutno vzít v úvahu i působení Ježíšova učení v průběhu věků. Harnack podrobně zkoumal Ježíšovo učení a uvažoval o něm ve třech směrech.1. Boží království a jeho příchod.2.Bůh Otec a nekonečná hodnota jeho duše.3.Vyšší spravedlnost a přikázání lásky. Harnack dále sleduje postup evangelia křesťanskými dějinami.
České překlady[editovat | editovat zdroj]
- HARNACK, Adolf. Dějiny dogmatu. Překlad František Žilka. V Praze: Samostatnost, 1903. 372 s. (Knihovna Samostatnosti; sv. 14).
- HARNACK, Adolf. Dějiny dogmatu. Překlad František Žilka. 2. vyd. (fotomechanický přetisk 1. vyd. z roku 1903). Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1972. 372 s. (Studijní texty Komenského evangelické bohoslovecké fakulty).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf von Harnack na Wikimedia Commons 
Osoba Adolf von Harnack ve Wikicitátech
