Ústřední církevní nakladatelství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ústřední církevní nakladatelství v Praze (používaná zkratka ÚCN) vzniklo na základě výnosu ministra pověřeného řízením Státního úřadu pro věci církevní (SÚC) č. 3765/52-III[1]ze dne 31. 12. 1952 sloučením několika církevních nakladatelských podniků existujících na území Československé republiky před rokem 1948. Na Slovensku (SSR) podle téhož dokumentu a s analogickými úkoly i kompetencemi působilo Ústredné cirkevné nakladatelstvo se sídlem v Bratislavě.

Specifika zaměření a činnosti ÚCN[editovat | editovat zdroj]

Po vydání tzv. církevních zákonů v roce 1949 bylo jedním z cílů nové totalitní moci dostat pod svou absolutní kontrolu mj. také vydavatelskou a nakladatelskou činnost církví a náboženských společností, jak v oblasti neperiodických tiskovin, tak periodik i příležitostných tisků. Na území historických zemí ÚCN bylo jako jediné nakladatelství oprávněno pod státním dozorem vydávat „…církevní a náboženskou literaturu a časopisy, učebnice náboženství, modlitební knihy a zpěvníky, hudebniny pro církevní potřeby, kalendáře, různé tiskoviny pro všechny církve, jakož i církevně politickou literaturu…“[1]Současně zabezpečovalo po nakladatelské stránce ediční činnost dalších církevních institucí i organizací a všech tří českých bohosloveckých fakult (CMBF, HČBF a Komenského evangelické bohoslovecké fakulty). V letech 19531956 jeho činnost řídil SÚC, 19561968 Církevní oddělení Ministerstva školství a kultury, 19691990 Sekretariát pro věci církevní Ministerstva kultury ČSR.

Jeho produkce byla zájemcům nabízena zejména prostřednictvím knihkupectví České katolické charity, Blahoslav (CČSH) a Kalich (ČCE). Z hlediska tehdejší legislativy byly řazeny k tzv. účelovým zařízením církví s vydavatelským oprávněním, které však bylo realizováno výlučně prostřednictvím edičních plánů ÚCN.

Přes výrazné restriktivní zásahy státních orgánů, limitované kvóty papíru i omezený počet vydávaných titulů, se podařilo v ÚCN vydat řadu hodnotných prací ze všech teologických oborů, církevní i obecné historie, ale také např. biografie a jubilejní publikace. Dodnes právem oceňovaným počinem je vydání českého ekumenického překladu Bible v roce 1979 (s deuterokanonickými texty 1985) na počest 400. výročí vytištění prvního svazku Bible kralické a s ním související čtrnáctisvazkové edice Starý zákon : překlad s výkladem (19681985) a dvousvazkový Nový zákon : překlad s výkladem (I.– 1973; II.– 1978).
V rámci zásadních společenských změn po listopadu 1989 v Československu i v dalších středoevropských zemích, ÚCN v průběhu roku 1990 zaniklo.

Přehled periodických tiskovin vydávaných v ÚCN[editovat | editovat zdroj]

(tituly jsou abecedně řazeny)

  • Bratrská rodina – měsíčník Církve bratrské
  • Communio viatorum – různojazyčný čtvrtletník Komenského evangelické bohoslovecké fakulty
  • Český bratr – měsíčník ČCE
  • Český zápas – týdeník CČSH
  • Duchovní pastýř – měsíčník pro duchovní Římskokatolické církve
  • Ekumenická rada církví v ČSR – čtvrtletník ERC v ČSR (německy, anglicky)
  • Hlas pravoslaví – měsíčník Pravoslavné církve v ČSR
  • Jednota bratrská – měsíčník Jednoty bratrské
  • Katolické noviny – týdeník pro věřící Římskokatolické církve
  • Kostnické jiskry – týdeník Kostnické jednoty (Sdružení evangelických křesťanů)
  • Křesťanská mírová konference – dvouměsíčník KMK (německy, anglicky)
  • Křesťanská revue – měsíčník Kostnické jednoty (Sdružení evangelických křesťanů)
  • Přítel lidu/Przyjaciel ludu – měsíčník SCEAV (česky, polsky)
  • Rada židovských náboženských obcí v ČSR a SSR – čtvrtletník RŽNO (německy)
  • Rozsievač – měsíčník BJB pro ČSR i SSR
  • Teologická revue – dvouměsíčník pro duchovní a bohoslovce CČSH
  • Věstník RŽNO v ČSR – měsíčník pro členy Židovských náboženských obcí v ČSR i SSR
  • Znamení doby – dvouměsíčník Církve adventistů sedmého dne v ČSR i SSR
  • Živá slova – dvouměsíčník Křesťanských sborů v ČSR i SSR

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ediční činnost církví. In Právní poměry církví a náboženských společností v ČSSR a jejich hospodářské zabezpečení státem, s. 59.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006. Praha: Libri, 2007. 378 s. ISBN 978-80-7277-165-3. S. 349. 
  • Právní poměry církví a náboženských společností v ČSSR a jejich hospodářské zabezpečení státem / Příručka pro výkon státní správy ve věcech církví a náboženských společností (vydaly Sekretariáty pro věci církevní při ministerstvech kultury ČSR a SSR pro interní potřebu). Praha : ÚCN, 1977. 309 s. S. 57–64.