Adolf Strauss (generál)
Adolf Strauss | |
---|---|
Narození | 6. září 1879 Schermcke |
Úmrtí | 20. března 1973 (ve věku 93 let) Lübeck |
Povolání | voják |
Ocenění | Vojenský záslužný kříž 3. třídy Rytířský kříž Železného kříže |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adolf Strauss (6. září 1879 Schermcke – 20. března 1973 Lübeck) byl generál wehrmachtu během druhé světové války. Stejně jako ostatní německé armády na východní frontě, i Straussova 9. armáda zavedla tzv. rozkaz o komisařích.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v saské obci Schermcke, jeho otec byl statkářem.[1] Nejprve vstoupil do kadetní školy v Bensbergu a poté pokračoval na hlavní kadetní škole Berlíně - Lichterfelde. V roce 1898 ukončil kadetní školu v hodnosti praporčíka, poté byl přidělen k 138. dolnoalsaskému pěšímu pluku v Hagenau.[1][2] V roce 1911 byl vyslán na kurz pro důstojníky na vojenskou akademii v Berlíně. Během první světové války sloužil v hodnosti kapitána jako ubytovací důstojník u 17. záložní divize. V roce 1924 se stal učitelem na vojenském učilišti pěchoty v Drážďanech a byl povýšen na majora.[1][2] V roce 1929 byl povýšen na podplukovníka a stal se velitelem 4. pruského pěšího pluku v Kolobřehu. V roce 1934 byl převelen na říšské ministerstvo obrany do funkce inspektora pěchoty, následně byl povýšen na generálmajora. V následujícím roce byl jmenován velitelem nově vzniklé 22. divize v Brémách. V roce 1937 se stal generálporučíkem. [1]Jako velitel II. armádního sboru se Adolf Strauss podílel na německé invazi do Polska. II. armádní sbor prorazil 2. září 1939 obranné linie u Koronowa na řece Brdě a 3. září překročil řeku Vislu u města Kulm. Tím se mu podařilo vytvořit spojení mezi Pomořany a Východním Pruskem. Koncem října 1939 byla jeho jednotka odvelena na západní frontu a Strauss byl 30. května 1940 jmenován velitelem 9. armády ve Francii. Strauss se také se skupinou armád Střed účastnil operace Barbarossa, ale po prvním průlomu sovětských sil v bitvě o Ržev byl v lednu 1942 nahrazen generálem Modelem. Na konci druhé světové války byl zajat a odvezen do zajateckého tábora ve Velké Británii. V roce 1949 byl propuštěn. [2]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Železný kříž, I. třída
- Železný kříž, II. třída
- Královský hohenzollernský domácí řád
- Brémský hanzovní kříž
- Lübecký hanzovní kříž
- Vojenský záslužný kříž
- Rytířský kříž Železného kříže
- Železný kříž, Spona 1939 k Železnému kříži 1914 II. třídy
- Železný kříž, Spona 1939 k Železnému kříži 1914 I. třídy
- Kříž cti
- | | | Služební vyznamenání Wehrmachtu, IV. až I. třída
- Odznak za zranění 1944
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Adolf Strauss na anglické Wikipedii a Штраус, Адольф na ruské Wikipedii.
- ↑ a b c d PIEKALKIEWICZ, Janusz. BITVA O MOSKVU Zamrzlá ofenziva. 2004. vyd. Praha: NAŠE VOJSKO, 204. 293 s. ISBN 80-206-0729-3.
- ↑ a b c Strauß, Adolf : S. Valka.cz [online]. 2011-06-23 [cit. 2023-09-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Strauss na Wikimedia Commons
- Životopis na www.historic.de
- Generálové nacistického Německa
- Němečtí velitelé druhé světové války
- Nositelé Rytířského kříže Železného kříže
- Narození v roce 1879
- Narození 6. září
- Úmrtí v roce 1973
- Úmrtí 20. března
- Úmrtí v Lübecku
- Nositelé Odznaku za zranění (Německo)
- Nositelé Kříže cti
- Nositelé Železného kříže
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Hanzovního kříže
- Nositelé Královského hohenzollernského domácího řádu