Adolf Jarisch
| Adolf Jarisch | |
|---|---|
| Narození | 15. února 1850 Vídeň |
| Úmrtí | 21. března 1902 (ve věku 52 let) Štýrský Hradec |
| Příčina úmrtí | břišní tyfus |
| Místo pohřbení | Friedhof St. Leonhard |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Povolání | lékař, vysokoškolský učitel a dermatolog |
| Zaměstnavatelé | Univerzita Štýrský Hradec Univerzita Innsbruck |
| Děti | Adolf Jarisch junior |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Adolf Jarisch (15. února 1850 Vídeň – 21. března 1902 Štýrský Hradec[1]) byl rakouský dermatolog. Napsal ve své době proslulou učebnici chorob kůže.
Život[editovat | editovat zdroj]
Po maturitě v roce 1867 studoval medicínu na vídeňské univerzitě. Již za studií publikoval studii o anorganických složkách krve („Untersuchungen über die anorganischen Bestandtheile des Blutes“, 1872). V roce 1873 byl promován doktorem medicíny a nastoupil na dermatologickou kliniku vídeňské všeobecné nemocnice. Zde byl v letech 1875–1880 asistentem profesora Ferdinanda von Hebry. V roce 1880 se habilitoval docentem. Do roku 1887 byl členem představenstva Všeobecné nemocnice ve Vídni, poté se stal přednostou dermatologické kliniky univerzity v Innsbrucku (1888–1891). V roce 1892 se stal nástupcem přednosty dermatologické kliniky v Grazu, MUDr. Eduarda Lippa (1892–1901). V roce 1895 popsal reakci některých pacientů nakažených spirochetami na podávání spirocheticidních léků; bylo to sedm let před publikací Karlem Herxheimerem (1861–1942). V roce 1901 byl jmenován profesorem na univerzitě ve Štýrském Hradci.[2] Dne 21. března 1902 zemřel ve Štýrském Hradci na tyfus.
Byl ženatý, jeho manželkou byla Fanny rozená Gruberová. Jejich syn, vládní rada Adolf Jarisch (1891–1965) byl významným farmakologem.[1] Je po něm pojmenován Bezoldův-Jarischův reflex, typicky pozorovatelný při infarktu myokardu.
Jméno Adolfa Jarische spolu se jménem německého dermatologa Karla Herxheimera nese Jarischova-Herxheimerova reakce (zhoršení projevů infekční choroby po zahájení její specifické léčby v důsledku masivního rozpadu bakterií). Pojmenován je po něm také roztok, který připravil ke zklidnění dermatitidy a ekzémů a který se používá i ke zklidnění trudovitosti – Jarischův roztok.[2][3]
Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]
Adolf Jarisch je autorem více než 25 vědeckých článků a monografie považované na počátku 20. století za nejdůležitější německy psanou monografii v oboru.
Monografie[editovat | editovat zdroj]
- Die Hautkrankheiten. [Kožní choroby.] Wien: Hölder, 1900. viii, 1055 s. Specielle Pathologie und Therapie, Band 24, Theil 1.
Příspěvky v odborných periodikách, chronologicky[editovat | editovat zdroj]
- Untersuchungen über die anorganischen Bestandtheile des Blutes. Annalen der Chemie und Pharmacie. 1872, Band 163, Nr. 2, s. 236–247. ISSN 0075-4617. https://doi.org/10.1002/jlac.18721630207
- Ueber den Rückenmarksbefund in 7 Fällen von Syphilis. Vierteljahresschrift für Dermatologie und Syphilis. December 1881, Bd. 8, s. 621–647. ISSN 1015-2075. https://doi.org/10.1007/BF01833556
- Lupus vulgaris – Tod 36 Stunden nach Injektion von 2 Milligramm Kochscher Lymphe, 1890[4]
- Demonstration eines Falles von Colloidoma ulcerosum, 1896[4]
- Demonstration eines Falles von Summer Eruption, 1896[4]
- Demonstration von Psorospermien der Darierschen Dermatose, 1896[4] [Demonstrace Psorospermia v souvislosti s Darierovou chorobou]
- Vorstellung eines Falles von Hydrocystoma, 1896[4] [Prezentace případu hydrocystomu]
- Die Pars membranacea septi ventriculorum des Herzens, 1911[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Med. univ. Dr. Adolf Jarisch. Grazer Tagblatt. 1902, Jahrg. 12, Nr. 80 [22. 3. 1902], s. 12. [Úmrtní oznámení.] Dostupné z: https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=gtb&datum=19020322&seite=12&zoom=33&query=%22adolf%2Bjarisch%22%2B%22gestorben%22&provider=P03&ref=anno-search
- ↑ a b ALTMEYER, Peter a BACHARACH-BUHLES, Martina. Jarisch, Adolf. In: Altmeyers Enzyklopädie [online]. Zuletzt aktualisiert am 15.05.2014 [cit. 6. 11. 2023]. Dostupné z: https://www.altmeyers.org/de/dermatologie/jarisch-adolf-12441#authors
- ↑ Adolf Jarisch. In: Whonamedit? – A dictionary of medical eponyms [online]. [2012] [cit. 6. 11. 2023]. Dostupné z: http://www.whonamedit.com/doctor.cfm/2639.html
- ↑ a b c d e f Jarisch Adolf, Dermatologe. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. III [online]. Wien: Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 2003–2020, s. 81. ISBN 978-3-7001-3213-4 (online). Dostupné z https://www.biographien.ac.at/oebl_3/81.pdf
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DUNST, Karin M.; GURUNLUOGLU, Raffi; AUBOCK, Josef; SAKHO, Christoph and HUEMER, Georg M. Adolf Jarisch (1850–1902): an important contributor to Austrian dermatology. Archives of Dermatological Research. 2006 Mar, vol. 297, iss. 9, s. 383–388. doi: 10.1007/s00403-005-0631-3. Epub 2005 Dec 10. PMID: 16341865.
- Jarisch Adolf, Dermatologe. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. III [online]. Wien: Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 2003–2020, s. 80–81. ISBN 978-3-7001-3213-4 (online). Dostupné z https://www.biographien.ac.at/oebl_3/80.pdf a z: https://www.biographien.ac.at/oebl_3/81.pdf
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- NCBI National Library of Medicine, Biography of Adolf Jarisch
- Kdo to pojmenoval? – Slovník lékařských eponym
- Untersuchungen über die anorganischen Bestandtheile des Blutes
- Darierova choroba: současný pohled. Část I.
