Acraman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
kráter Acraman

StátAustrálieAustrálie Austrálie
Map
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Acraman je hluboce erodovaný impaktní kráter v pohoří Gawler Ranges v Jižní Austrálii. Jeho jméno je odvozeno od jezera Acraman, kruhového jezera o průměru asi 20 km.

Objev kráteru a nezávislý objev jeho ejekty (vyvržené hmoty) byl poprvé zveřejněn v časopise Science v roce 1986.[1][2] Důkazy o dopadu jiného tělesa se opírají o přítomnost šokových sedimentů v rozbitém podloží na ostrovech v jezeře Acraman (k velmi rychlé tzv. šokové metamorfóze dochází právě při dopadu větších meteoritů na zemský povrch).[3]

Kráter je hluboce erodovaný a jeho původní velikost musí být odvozena nepřímými prostředky. Někteří autoři odhadují, že je původní velikost kráteru 85 až 90 km v průměru,[4] jiní odhadují menší velikost, možná jen 35 až 40 km a blíže k depresi, v níž je soustředěno jezero Acraman.[5] Větší velikost kráteru by znamenala uvolnění energie 5,2 × 106 megatun TNT.

Odhaduje se, že k dopadu tělesa, které vytvořilo tento kráter, došlo asi před 590 miliony lety během Ediakarského období; toto stáří není odvozeno od samotného kráteru, ale z polohy vyvržené hmoty v okolních sedimentárních pánvích.

Vrstva ejekty[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlá vrstva ejekty, tedy vyvržené hmoty, o které se předpokládá, že pochází z kráteru Acraman, se nachází v ediakarských skalách ve Flindersově pohoří nejméně 300 km na východ od kráteru. V době, kdy tyto oblasti byly mělkým mořem, se ejekta usadila do bahna na mořském dně. Ejekta obsahující šokové minerály se skládá z hornin podobného stáří a složení, jaké se nachází v kráteru, a souvisí s iridiovou anomálií, což naznačuje kontaminaci mimozemským materiálem.[6] Evoluční radiace mořských mikroorganismů (acritarcha) nastává těsně nad úrovní vrstvy ejekty, a někteří autoři se domnívají, že zde může být souvislost.[7][8] 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acraman crater na anglické Wikipedii.

  1. WILLIAMS, G. E. The Acraman Impact Structure: Source of Ejecta in Late Precambrian Shales, South Australia. Science. 1986, roč. 233, čís. 4760, s. 200–203. DOI 10.1126/science.233.4760.200. PMID 17737291. Bibcode 1986Sci...233..200W. (anglicky) 
  2. GOSTIN, Victor A.; HAINES, P. W.; JENKINS, R. J. F., et al. Impact Ejecta Horizon Within Late Precambrian Shales, Adelaide Geosyncline, South Australia. Science. 1986, roč. 233, čís. 4760, s. 198–200. DOI 10.1126/science.233.4760.198. PMID 17737290. (anglicky) 
  3. ZIMÁK, Jiří. Petrografie metamorfitů. Katedra geologie PřF UP Olomouc, 2005
  4. WILLIAMS, G. E.; GOSTIN, V. A. Acraman-Bunyeroo impact event (Ediacaran), South Australia, and environmental consequences: twenty-five years on. Australian Journal of Earth Sciences. 2005, roč. 52, čís. 4–5, s. 607–620. DOI 10.1080/08120090500181036. Bibcode 2005AuJES..52..607W. (anglicky) 
  5. SHOEMAKER, E. M.; SHOEMAKER, C. S. The Proterozoic impact record of Australia. AGSO Journal of Australian Geology and Geophysics. 1996, roč. 16, s. 379–398. Bibcode 1990LPICo.746...47S. (anglicky) 
  6. Gostin, V.A.; Keays, R.R.; Wallace, M.W. Iridium anomaly from the Acraman impact ejecta horizon: impacts can produce sedimentary iridium peaks. Nature. 1989, roč. 340, čís. 6234, s. 542–544. DOI 10.1038/340542a0. Bibcode 1989Natur.340..542G. (anglicky) 
  7. Grey, K.; Walter, M.R.; Calver, C.R. Neoproterozoic biotic diversification: Snowball Earth or aftermath of the Acraman impact?. Geology. 2003, roč. 31, čís. 5, s. 459–462. Dostupné online. DOI 10.1130/0091-7613(2003)031<0459:NBDSEO>2.0.CO;2. Bibcode 2003Geo....31..459G. (anglicky) 
  8. WILLIAMS, George E.; WALLACE, Malcolm W. The Acraman asteroid impact, South Australia: magnitude and implications for the late Vendian environment. Journal of the Geological Society of London. 2003, roč. 160, čís. 4, s. 545–554. DOI 10.1144/0016-764902-142. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]