Alfred Keller (architekt)
| Alfred Keller | |
|---|---|
| Narození | 17. června 1875 Štýrský Hradec |
| Úmrtí | 8. března 1945 (ve věku 69 let) Kremže |
| Alma mater | Technická univerzita Štýrský Hradec |
| Povolání | malíř, architekt, vysokoškolský učitel, fotograf a grafik |
| Zaměstnavatel | Technická univerzita Vídeň |
| Choť | Friederike rozená Turnwald (1879–1948), sňatek v roce 1903 |
| Děti | Alfred Adalbert jun. (1904–1972) Peter (1910–pohřben 1988) |
| Rodiče | otec: Josef Keller matka: Aloisia rozená Diviak |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Alfred Keller (17. června 1875 Štýrský Hradec – 8. března 1945 Kremže) byl rakouský architekt, malíř a grafik.[1]
Život
Alfred Keller studoval v letech 1893–1898 technickou a zemědělskou kreslířskou školu ve Štýrském Hradci. Pak pracoval ve Štýrském Hradci, ve Vídní a od roku 1908, kdy byl převelen na ministerstvo veřejných prací, začal pracovat jako samostatný architekt. Od roku 1904 byl členem uměleckého spolku Hagen, kde v letech 1912–1917 byl jeho prezidentem. V té době se věnoval grafickému designu obálek a plakátů. V roce 1897 podnikl cestu do Indie a v letech 1913–1915 pobýval v USA. V letech 1921 a 1925 pobýval ve Španělsku (Barceloně), v období 1920 až 1925 procestoval celou Evropu. Architekt Walter Brossmann (1882–1948) jej vyzval k spolupráci v jeho architektonickém ateliéru a od roku 1926 do 1932 byli Keller a Brossmann rovnocennými partnery. V roce 1922 se stal vrchním stavebním radou ve Vídni. 1930 se stal řádným profesorem na vídeňské technice, v letech 1935–1936 byl děkanem fakulty architektury. V letech 1918–1920 byl viceprezidentem Ústředního spolku rakouských architektů. Alfred Keller byl mezinárodně vysoce uznávaný a vážený muž. V roce 1928 získal zlatou medaili za zásluhy v Rakouské republice[p. 1], v roce 1929 Gran Premio a Medalla de Oro v Barceloně, stejně jako 1930 kříž španělského řádu za zásluhy komtur od španělského krále. Zemřel ve věku 70 let a je pohřben na hřbitově v Kremži.[2]
Dílo
Vyprojektoval na 150 staveb jako je Palais des Circulo Ecuestre v Barceloně, sanatoria, lázeňské domy, hotely, penziony, úřední budovy, vily, školy atd. V Rychvaldě postavil dělnickou kolonii a úřednické domy pro Rakouskou alpinskou montánní společnost, pro důl Václav v Orlové-Porubě. Zúčastnil se architektonických soutěží jako na příklad: na obchodní a živnostenskou komoru, umělecký dům nebo úpravu Univerzitního náměstí ve Štýrském Hradci, na přestavbu Kostelního náměstí ve Villachu, oborový dům Urania ve Vídni-Mariahilf nebo na vídeňské kliniky. Nejvýznamnější realizacím patří Obchodní akademie ve Vídni. Počáteční práce byly ovlivněny secesí a školou Otto Wágnera, následující směřovaly k historizujícímu Heimatstilu a nové věcnosti.[1]
- 1906 Kostelní náměstí, Villach
- 1906 sanatorium Dr. Hansy, Štýrský Hradec
- 1909 vila R. H. Bartsche, Vídeň
- 1909 obálka a grafická úprava románu Elisabeth Rött, autor Rudolf Hans Bartsch[3]
- 1911 sanatorium Dr. Hajose, Lussingrad, Chorvatsko
- 1911 sanatorium Dr. Wieslera, Štýrský Hradec
- 1911 vila Dr. Benndorfa, Teichhof
- 1912 ilustrace a obálka románů Schwammerl a Das deutsche Leid, autor Rudolf Hans Bartsch[4]
- 1912 Hotel Alhambra, Lošinj
- 1911–1913 Pendlovo sanatorium, Opava[1]
- 1915 vila E. Weinbergera, Ramsau
- 1917 obytné domy pro Rakouskou alpinskou montánní společnost v Eisenerzu
- 1917 dělnické domy (kolonie) pro Rakouskou alpinskou montánní společnost v Donawitz a Leobenu
- 1921 úřednické domy pro Rakouskou alpinskou montánní společnost v Eisenerzu
- 1921–1922 kolonie Kerpely, Leoben
- 1921–1925 Palais Circulo Ecuestre, Barcelona
- 1925 základní škola, Niklasdorf (společně s Walterem Brossmannem)
- 1925–1926 elektrárna v Kremži (společně s Walterem Brossmannem)
- 1925–1926 obytné komplexy ve Vídni (Vídeň 10), společně s Walterem Brossmannem
- 1926–1927 obytné komplexy ve Vídni (Vídeň 16), společně s Walterem Brossmannem
- 1940–1941 elektrárnu Schmidtovy hutě, Kremže
Odkazy
Poznámky
- ↑ Udělován od 1922
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfred Keller (Architekt) na německé Wikipedii.
- ↑ a b c ROSOVÁ, Romana; STRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Opavy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-85034-62-2. S. 329, 274.
- ↑ Architekturzentrum Wien. www.architektenlexikon.at [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
- ↑ v katalog NK ČR
- ↑ v katalogu NK ČR
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred Keller na Wikimedia Commons - Rakouský bibliografický lexikon 1815–1950 německy
- Alfred Keller, sen. Architektenlexikon Wien 1770–1945, německy
