Kokarda (ozdoba)

Sokolská kokarda

Čepice sokolského kroje s kokardou

Jakobínská čapka s kokardou

Kokarda je růžice ze stužek, obvykle skládaná, nebo jakýkoli jiný kulatý či oválný symbol ve výrazných barvách, zpravidla národních, který se obvykle nosí na klobouku či čapce. V případě české trikolóry to znamená červenou, bílou a modrou barvu. Kokardy patří k nejznámějším symbolům Velké francouzské revoluce. Červeno-modro-bílá růžice se nosila na krempě klobouku, ženy je nosily buď na čapkách, nebo ve vlasech. Hedvábná kokarda se sokolím perem na čepici je v Česku dodnes součástí sokolského kroje.

Historie

Karel Eduard Stuart s bílou kokardou na klobouku

Juan de Austria s červenou kokardou španělské armády nasazenou jako rukávová páska

Původ kokard sahá až do 15. století, kdy je používali evropští panovníci k rozlišení svých vojáků. Na přelomu 17. a 18. století se spolu s šerpami staly v armádách běžným identifikačním znakem. Důstojníci, kteří je především nosili, si je připevňovali na levou stranu třírohých či dvourohých klobouků nebo na klopu.

18. století

V 18. a 19. století bylo nošení barevných kokard v Evropě projevem oddanosti jejich nositelů nějaké politické frakci nebo označením jejich vojenské hodnosti. V některých případech nahrazovala kokarda livrej sluhy. Například ve Francii nahradila po roce 1750 bílá bourbonská kokarda černou, v německých státech vládla pruská čerň, stejně jako v Království Velké Británie. Bílé kokardy nosili ruští a saští vojáci. Španělé a Neapolci měli červené, zatímco Savojci modré.

V počátečním období bojů za nezávislost amerických kolonií v roce 1775 neměli příslušníci kontinentální armády žádné jednotné uniformy, takže docházelo k omylům ohledně hodností a zařazení vojáků. Pro usnadnění vzájemné identifikace proto vydal George Washington příkaz, že všichni musí nosit kokardy různých barev odpovídající jejich hodnosti. Zakrátko však začali vojáci nosit černé kokardy, které přejali od Britů. Později, když se Francie stala americkým spojencem, dostaly tyto černé kokardy bílý střed jako výraz přátelství vůči francouzským jednotkám, které toto spojenectví vyjádřily umístěním černého středu do bílé kokardy starého režimu. Černo-bílé kokardy tak vešly ve známost jako Unijní kokardy.

Během bouřlivých několikadenních Gordonských nepokojů v roce 1780 v Londýně, které podnítilo protikatolické smýšlení, se modrá kokarda stala symbolem protivládního postoje a nosila ji většina výtržníků.

V předrevoluční Francii byla bourbonská kokarda celá bílá. V Británii nosili přívrženci stuartovského panovníka Jakuba II., takzvaní Jakobité, bílé kokardy, zatímco příznivci nedávno na trůn uvedeného Hannoverského rodu měli kokardy černé.

Zrození trojbarevné francouzské kokardy je spojeno s dobytím Bastily na samém počátku Velké francouzské revoluce v roce 1789. Revoluční novinář Camille Desmoulins prý 12. července, tedy dva dny před útokem na Bastilu, vyzval Pařížany, aby se bojovníci za svobodu označili viditelným znamením, a navrhl zelenou, barvu naděje, nebo modrou, barvu americké revoluce. Dav si zvolil zelenou. Tato barva však byla pouhý den poté odmítnuta, neboť byla současně barvou králova bratra, reakčního hraběte z Artois, pozdějšího krále Karla X. Revolucionáři začali místo toho nosit kokardy v tradičních barvách pařížského znaku – červené a modré. O pár dní později pak při setkání Ludvíka XVI. s novou Národní gardou vznikla francouzská kokarda, když zřejmě velitel gardy markýz de La Fayette přidal k červeno-modré kokardě, kterou nosili gardisté, bourbonskou bílou na znamení loajality vůči panovníkovi. Tříbarevná kokarda se stala oficiálním symbolem revoluce v roce 1792. Její barvy měly nově reprezentovat tři stavy francouzské společnosti: modrá duchovenstvo, bílá šlechtu a červená třetí stav neboli proletariát.

Kokardy Konfederovaných států amerických

Ohlasem použití kokard za Americké války za nezávislost proti Británii byly kokardy, obvykle s modrými stuhami, které se nosily v jižních státech USA na podporu odtržení těchto států od Unie, které znamenalo rozpad USA na Konfederované státy americké a státy Unie a následně vedlo k vypuknutí Americké občanské války (1861–1865).

Přehled národních kokard

Barvy kokard jsou v tomto přehledu uváděny od středu směrem ven.

• Argentina: nebesky modrá–bílá–nebesky modrá
• Arménie: červená–modrá–oranžová
• Belgie: černá–žlutá–červená
• Bolívie: červená–žlutá–zelená
• Bulharsko: červená–zelená–bílá
• Brazílie: modrá–žlutá–zelená či žlutá–zelená
• Česká národní kokarda: bílá–červená–modrá
• Česká republika: modrá–červená–bílá
• Československo a Česká republika (vojenská):
  • (1919–1921) bílá–modrá–červená
  • (1921–1926): modrá–červená–bílá
  • (od 1926 dosud): modrá–červená–bílá
• Dánsko: červená–bílá–červená
• Ekvádor: červená–modrá–žlutá
• Estonsko: bílá–černá–modrá
• Finsko: bílá–modrá–bílá
• Francie (1794–1814, 1815 a od 1830 dodnes): modrá–bílá-červená
• Francie: (před 1794, 1814–1815 a 1815–1830): bílá
• Chile: modrá–bílá–červená s bílou pěticípou hvězdou v modrém poli
• Indie : šafránová–bílá–zelená
• Írán: červená–bílá–zelená
• Irsko (od 1922 dosud): zelená–bílá–oranžová
• Irsko (před 1922): zelená či nebesky modrá
• Itálie (od 1848 dosud): zelená–bílá–červená
• Itálie (před 1848): savojská modř
• Japonsko: červená
• Kolumbie: žlutá–modrá–červená
• Německo: (1918–1932 a od 1945): černá–červená–zlatá
• Německo (1871–1918 a 1932–1945): červená–bílá–černá
• Státy tvořící Německé císařství (1871–1918):
  • Anhaltsko: zelená
  • Bádensko: žlutá–červená–žlutá
  • Bavorsko: bílá–nebesky modrá–bílá
  • Brémy: bílá–červená–bílá
  • Brunšvicko: modrá–žlutá–modrá
  • Hamburk: bílá s červeným křížem
  • Hesensko: bílá–červená–bílá–červená–bílá
  • Lippe: červená–žlutá
  • Lübeck: bílá s červeným Maltézským křížem
  • Meklenbursko: červená–žlutá–modrá
  • Oldenbursko: modrá–červená–modrá
  • Prusko: černá–bílá–černá
  • Sasko: zelená–bílá–zelená
  • Sasko-Výmarsko: černá–žlutá–zelená
  • Schaumbursko-Lippe: modrá–červená–bílá
  • Schwarzburg-Rudolstadt: modrá–bílá–modrá
  • Schwarzburg-Sonderhausen: bílá–modrá–bílá
  • Waldeck-Reuss: černá–červená–žlutá
  • Württemberg: černá–červená–černá
• Německý spolek (1848–1871): zlatá–červená–černá
• Maďarsko: červená–bílá–zelená
• Mexiko: zelená–bílá–červená
• Monako: červená–bílá
• Nizozemsko: červená–bílá–modrá–oranžová
• Norsko: červená–bílá–modrá–bílá
• Paraguay: modrá–bílá–červená
• Peru: červená–bílá–červená
• Polsko: bílá–červená
• Portugalsko (od 1910 dosud): zelená–červená
• Portugalsko (1821–1823 a 1830–1910): modrá–bílá
• Portugalsko (1797–1821 a 1823–1830): modrá–červená
• Rakousko: (před 1918): černá–zlatá
• Rakousko: (od 1918 dodnes): červená–bílá–červená
• Rumunsko: modrá–žlutá–červená
• Rusko (vojenská): černá–oranžová–černá–oranžová
• Rusko: červená–modrá–bílá
• Řecko (1822): modrá–bílá–bílá
• Řecko (1833): modrá–bílá
• San Marino: bílá–modrá
• Spojené království (Stuartovci): bílá
• Spojené království (Hannoverská dynastie): černá
• Srbsko: bílá–modrá–červená
• Španělsko (1843–1844 a od 1871 dosud): červená–žlutá–červená
• Španělsko (do 1843 a 1844–1871): červená
• Švédsko:
  • vojenská: žlutá
  • civilní: modrá–žlutá
• Turecko: červená–bílá–červená
• Uruguay (civilní): bílá–modrá–bílá–modrá–bílá–modrá–bílá–modrá–bílá
• Uruguay (vojenská): modrá–bílá–modrá s červenou diagonální linkou
• Uruguay (policejní): červená–bílá–modrá
• USA (současná): modrá–bílá–červená
• USA (19. století): černá s orlem ve středu
• USA (válka za nezávislost): bílá–černá
• Venezuela: červená–modrá–žlutá

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cockade na anglické Wikipedii a Cockade of France na anglické Wikipedii.