Lucy (Australopithecus)
Lucy je přezdívka pro archeologický nález s kódovým označením AL 288-1. Jedná se o několik stovek fosilních kosterních pozůstatků, z čehož 40 procent tvoří kostra samice hominida druhu Australopithecus afarensis. V Etiopii je také známá jako Dinkinesh, což v amharštině znamená „jsi překrásná“. Lucy byla objevena v roce 1974 v Africe v Etiopii, v Afarském trojúhelníku v údolí řeky Awaš poblíž vesnice Hadar paleontantropologem Donaldem Johansonem z Clevelandského přírodovědného muzea (Cleveland Museum of Natural History).[1]
Žila někdy v rozmezí doby před 3,22 až 3,18 miliony let.
Popis
Lucy byla vysoká 1,1 metru,[2] vážila 29 kg a po sestavení kostí se podobala šimpanzi. Měla malý mozek jako šimpanz, ale kosti pánve a nohou byly ve své funkci téměř identické s kostmi moderních lidí, což s jistotou značí, že Lucy druhově spadá mezi homininy, kteří stáli a chodili vzpřímeně.[3]
Nález
Nález Lucy je datován do období přibližně před 3,2 milionu let. Součástí kostry je malá lebka podobná hominoidům mimo tribus hominini; zároveň tvar kostí dokazuje schopnost bipedální a vzpřímené chůze, podobné jako u lidí (a jiných homininů). Tato kombinace podporuje teorii, dle které během vývoje člověka bipedalismus předcházel zvětšení mozkovny.[4][5] Podle studie z roku 2016 Australopithecus afarensis také do značné míry pobýval na stromech – do jaké míry je však předmětem diskuze.[6][7]
„Lucy" získala své jméno podle písně „Lucy in the Sky with Diamonds" od skupiny The Beatles, kterou si členové týmu expedice po skončení prvního pracovního dne na místě vykopávek přehrávali stále dokola. Po zveřejnění tohoto objevu se Lucy stala předmětem veřejného zájmu.
Lucy se stala celosvětově proslulou a příběh jejího objevu a rekonstrukce popsal Johanson ve své knize. Od roku 2007 byly fosilní pozůstatky a související artefakty vystaveny pro veřejnost na šest let probíhajícím turné po Spojených státech. Výstava byla pojmenována jako Odkaz Lucy - skryté poklady Etiopie. Diskutovalo se o riziku poškození těchto unikátních fosilií a některá muzea dala přednost zobrazování jejich odlitků.[8] Původní fosilie byly v roce 2013 vráceny do Etiopie a na dalších výstavách jsou již používány odlitky.
Smrt
Příčinu smrti Lucy nelze určit. Kostra nevykazuje známky posmrtného poškození kostní hmoty, které jsou charakteristické pro zvířata usmrcená dravci. Jediným viditelným poškozením je známka kousnutí masožravcem na horní části její levé stydké kosti, která zřejmě vznikla přibližně v době smrti, ale která nutně nemusí souviset se smrtí samotnou. Její třetí stoličky byly prořezané a mírně opotřebované, z čehož vyplývá, že v době smrti již byla dospělá s dokončeným vývojem kostry. Existují náznaky degenerativního onemocnění obratlů, které však nutně nemusejí znamenat vyšší stáří. Lucy byla v době své smrti mladou dospělou osobou, přibližně ve věku 12 let.[9]
V roce 2016 výzkumníci na Texaské univerzitě v Austinu prohlásili, že příčinou smrti Lucy byl pád z vysokého stromu.[10][11] Objevitelé Lucy Donald Johanson a Tim White s tímto názorem nesouhlasili.[12] Argumentovali, že není zřejmé, zda poškození vznikla před smrtí nebo až později vlivem tlaku sedimentů při fosilizaci, což je u takových pozůstatků zcela běžné. „Každý nalezený fragment kostry Lucy má praskliny. Autoři si vybírají ty, které si představují jako důkaz pádu ze stromu, ostatní nechávají nevysvětlitelné a nevyšetřené.“
Výstavy
Kostra Lucy je uchovávána v Národním muzeu Etiopie (National Museum of Ethiopia) v Addis Abebě. Namísto původního skeletu je pro veřejnost vystavena sádrová replika. V Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku vystavují diorama znázorňující Australopithecus afarensis a další předchůdce člověka; jsou zde zobrazeny jednotlivé druhy a lokality jejich výskytu spolu se schopnostmi, které jsou jim přisuzovány.
Odlitek kostry spolu s rekonstrukcí těla Lucy jsou vystaveny také v The Field Museum v Chicagu a v Clevelandském přírodovědném muzeu (Cleveland Museum of Natural History).[13]
Česko
V České republice je model ostatků vytaven v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.[14] Kromě drátového modelu s nalezenými pozůstatky je zde umístěn i model postavy Lucy v životní velikosti.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucy (Australopithecus) na anglické Wikipedii.
- ↑ C., Johanson, Donald. Lucy's legacy : the quest for human origins. 1.. vyd. New York: Harmony Books 309 s. Dostupné online. ISBN 9780307396396. OCLC 232980726 S. 8–9.
- ↑ JUNGERS, William L. Lucy's length: Stature reconstruction in Australopithecus afarensis (A.L.288-1) with implications for other small-bodied hominids. American Journal of Physical Anthropology. June 1988, s. 227–231. DOI 10.1002/ajpa.1330760211. PMID 3137822.
- ↑ Johanson & Edey 1981, s. 20–22, 184–185
- ↑ STEPHEN., Tomkins,. The origins of humankind. 2. vyd. Cambridge, England: Cambridge University Press, 1998. 136 s. Dostupné online. ISBN 0521466768, ISBN 9780521466769. OCLC 40225635
- ↑ heslo Hadar v Encyclopædia (2008) (Hadar entry in Encyclopædia (2008).)
- ↑ New York Times: Study Suggests 3.2 Million-Year-Old Lucy Spent a Lot of Time in Trees
- ↑ RUFF, Christopher B.; BURGESS, M. Loring; KETCHAM, Richard A.; KAPPELMAN, John. Limb Bone Structural Proportions and Locomotor Behavior in A.L. 288-1. Public Library of Science PLoS One. 2016, s. e0166095. DOI 10.1371/journal.pone.0166095. PMID 27902687. Bibcode 2016PLoSO..1166095R.
- ↑ Jim Kennett. Bloomberg.com: Canada. Lucy's Ancient Bones Visit Houston Museum as Scientists Fret. August 31, 2007. Dostupné online [cit. September 11, 2007].
- ↑ Ústav lidského původu ASU, Lucy příběh
- ↑ John Kappelman; RICHARD A. KETCHAM; STEPHEN PEARCE; LAWRENCE TODD; WILEY AKINS; MATTHEW W. COLBERT; MULUGETA FESEHA. Perimortem fractures in Lucy suggest mortality from fall out of tall tree. Nature. 2016, s. 503–507. DOI 10.1038/nature19332. PMID 27571283. Bibcode 2016Natur.537..503K.
- ↑ UT study cracks coldest case: How the most famous human ancestor died [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné online.
- ↑ SAMPLE, Ian. Family tree fall: human ancestor Lucy died in arboreal accident, say scientists. The Guardian. August 29, 2016. Dostupné online [cit. August 30, 2016].
- ↑ Permanent Exhibits [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne March 24, 2013.
- ↑ ŠMAHEL, Z.; DOČKALOVÁ, M. Lucy. Brno: Moravské zemské muzeum, 2006. (Popis exponátů v Pavilonu Anthropos. Příběh lidského rodu).
