Pio z Pietrelciny
| Svatý Pio z Pietrelciny | |
|---|---|
 | |
| kněz | |
| Narození | 25. května 1887 Pietrelcina, Itálie |
| Úmrtí | 23. září 1968 San Giovanni Rotondo, Itálie |
| Svátek | 23. září |
| Místo pohřbení | San Giovanni Rotondo |
| Státní občanství | Itálie a Italské království |
| Řád | Řád menších bratří kapucínů |
| Vyznání | katolicismus |
| Blahořečen | 2. května 1999 papežem Janem Pavlem II. |
| Svatořečen | 16. června 2002 papežem Janem Pavlem II. |
| Úřady | řeholník – kapucín |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | kněžská roucha |
| Patronem | katolických dospívajících |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Pio z Pietrelciny (někdy též jen Pater Pio či Otec Pio) (25. května 1887, Pietrelcina, Itálie – 23. září 1968, San Giovanni Rotondo, Itálie) byl italský kněz a světec, který byl známý zejména pro svá stigmata. Je mu taktéž přisuzováno mnoho zázraků, např. jasnovidectví nebo bilokace. Narodil se jako Francesco Forgione a přijal řádové jméno Pius.
Život
Narodil se v Pietrelcině v Itálii a byl pokřtěn v kostele sv. Anny v Pietrelcině. V raném věku, v 16 letech vstoupil 6. ledna 1903 do noviciátu kapucínského mužského kláštera v Morcone, kde dne 22. ledna oblékl františkánský hábit a jméno bratr Pio. Poté složil jednoduché řeholní sliby a 27. ledna 1907 slavné řeholní sliby.
V roce 1910 byl vysvěcen na kněze v katedrále v Beneventu. Ustanoven u Santa Maria degli Angeli v Pietrelcině, protože měl podlomené zdraví. Ze zdravotních důvodů zůstal se svou rodinou až do roku 1916. Později odešel na žádost svých představených do kláštera v San Giovanni Rotondo a setrval tam až do své smrti. V letech 1917–1918 sloužil u italských pomocných jednotek. V roce 1918 se u něj objevila stigmata (poté, co se nabídl jako smírná oběť za zločiny během I. světové války), která nosil až do smrti a zpočátku byl kvůli nim považován za podvodníka. Až když lékaři vyvrátili, že by si rány způsobil sám, byl podezření zbaven. V roce 1940 vypracoval plány pro stavbu Domu pro úlevu trpícím; tato nemocnice byla otevřena v San Giovanni Rotondo v roce 1956. Padre Pio byl za svého života vyhledávaným zpovědníkem, vedl rozsáhlou korespondenci, se kterou mu pak pro rozsah museli pomáhat další řádoví spolubratři.
Za doby komunistického totalitarismu např. předpověděl i Františku Tomáškovi, že nezemře, dokud nebude jeho vlast svobodná (František Tomášek zemřel roku 1992).
Páter Pio byl prohlášen za ctihodného dne 18. prosince 1997 papežem sv. Janem Pavlem II., ten jej také 2. května 1999 zapsal mezi blahoslavené. Dne 16. června 2002 pak byl kanonizován, tj. prohlášen za svatého; této události se v Římě zúčastnilo kolem půl milionu lidí.
Dne 1. července 2004 byl páteru Piovi v San Giovanni Rotondo, na místě, kde žil, zasvěcen kostel.
Odkazy
Literatura
- AMORTH, Gabriele. Otec Pio: světcův krátký životopis. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. 129 stran.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- SCHUG, John A. Páter Pio. Bratislava: Presto Press, 1992. 187 stran. ISBN 8085667002, 9788085667004
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pio z Pietrelciny na Wikimedia Commons 
Osoba Pio z Pietrelciny ve Wikicitátech- Pater Pio in Milujte se! 4/2008 (str. 4-11)
- Život padre Pia v češtině
- Biografie na EWTN Archivováno 17. 10. 2014 na Wayback Machine.
- stránky Padre Pio Foundation of America
- Biografie v angličtině na stránkách Apoštolského stolce
- Biografie na Catholic Forum
- Dedikace kostela pateru Piovi
- Videozáznam poslední mše sv. sloužené P. Piem – komentář ve španělštině
