Přeskočit na obsah

Václav Linhart

Přidat odkazy
V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Linhart
Narození21. července 1892
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. července 1942 (ve věku 49 let)
Plzeň, Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
BydlištěRozkošného 1058/3, Praha 5[p 1]
Povoláníobchodní zprostředkovatel (faktor)
Zaměstnavatelétiskárna MNO,
tiskárna Ministerstva vnitra[1]
Znám jako"Slabý"[1]
ChoťKarla Linhartová[1]
Dětisyn Miloš[1]
Příbuzní3 bratři, 2 sestry
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
bratr Zdeněk Linhart (1888 – 1943) [2]
bratr Otto Linhart (1895 – 1980) [2]
bratr Bedřich Linhart (1886 – 1944) [2]
sestra Marie Linhartová [2][3]
sestra Ludmila Stöcklová [4][3]
(roz. Linhartová) [2]
švagrová Božena Linhartová (1897 - 1990) [5] [2]
manželka Karla Linhartová [1]
syn Miloš Linhart[1]

Václav Linhart (21. července 1892 v Praze[6][7] – 4. července 1942 v Plzni) [2] byl členem Rady hlavního města Prahy. Pracoval jako faktor (obchodní zprostředkovatel) tiskárny Ministerstva národní obrany (později Ministerstva vnitra).[7]

Život

V rámci odbojové činnosti se zabýval rozšiřováním ilegálních tiskovin. Spolu s Jaroslavem Vojtou v roce 1939 ve Vojtově bytě (Pravoúhlá 1682/7, Praha 5) rozmnožili 2000 letáků s provoláním Dr. Edvarda Beneše "Všem věrným Čechoslovákům". [8]. [8]. [p 2] [p 3].

Václav Linhart byl spolupracovník ilegální organizace Obrana národa a měl vazbu i na legendární Tři krále. (Byl znám jako pověstný kliďas.[1]) Pro potřeby odboje dával k dispozici svůj domek ve Studeném u Jílového u Prahy i svůj pražský byt.[1] Až do svého odchodu do ilegality bydlel v domě na adrese Rozkošného 1058/3, Praha 5. [p 1] I po jeho odchodu do ilegality z bytu vysílala radiostanice Sparta II. Také zde Václav Linhart ukrýval radiotelegrafistu Jindřicha Klečku a další odbojáře (například frátera emauzského kláštera Antonína Němečka a MUC. Václava Rusého).[8]

Po přepadení jinonického akcízu (4. října 1941) v ranních hodinách dne 5. října 1941 byla v domě zatčena jeho manželka Karla Linhartová. [8] Během zatýkání gestapo zastřelilo zcela nezúčastněného podnájemníka (spal tu noc v bytě Václava a Karly Linhartových) v domnění, že se jedná o Václava Linharta. Václav Linhart včas uprchl a stejně jako Karel Prokop z jinonického akcízu nalezl útočiště na interní klinice profesora MUDr. Františka Šimera v Plzni (V Plzni používal Václav Linhart krycí jméno "Slabý".[1]) Prakticky tak od 5. října 1941 byl Václav Linhart setrvale stíhán gestapem.

Dopaden byl až 4. července 1942 v Plzni a to v souvislosti s dopadením MUC. Václava Rusého.[1] Během pokusu o zatčení (některé prameny uvádějí, že při převozu [7]) spolkl cyankáli a zemřel v plzeňské služebně gestapa. Byl zpopelněn v plzeňském krematoriu.[1]

Jeho manželka Karla Linhartová byla vězněna v Ravensbrücku, kde se dožila konce okupace. [8] Syn Miloš také válku přežil.[1]

Pamětní deska rodině Linhartových

Pamětní deska bratrům Linhartovým

Na domě číslo popisné 1063 v ulici "Na Bitevní pláni" (orientační číslo 16; Praha 4, Nusle; nedaleko pražského Paláce kultury) odhalil dne 18. května 2015 (u příležitosti 70. výročí konce války) starosta městské části Praha 4 pamětní desku bratrům Linhartovým. [2] [p 4] V tomto domě žil Otto Linhart, který se (spolu se svými bratry: Bedřichem, Zdeňkem a Václavem) aktivně podílel na nekomunistickém protifašistickém odboji. O provedení pamětní desky a o textu na ní rozhodlo druhé jednání komise "Rady pro kulturu, volný čas a náboženské společnosti" dne 19. února 2015. Jako materiál byla zvolena černá leštěná žula s vyrytým stříbrným písmem a následujícím textem:

           RODINĚ LINHARTOVÝCH

ZA JEJICH OBĚŤ PRO SVOBODU ZEMĚ

         Václav Linhart
   * 21.7.1892    † 4.7.1942
       zahynul při zatýkání

          Zdeněk Linhart
   * 12.5.1888    † 17.1.1943
       zahynul v KT Stutthof

         Bedřich Linhart
   * 9.4.1886    † 20.10.1944
       zahynul v pankrácké věznici

         Otto Linhart
   * 24.9.1895    † 29.3.1980
  radiotelegrafista odbojové skupiny ÚVOD,
     dožil se osvobození v ilegalitě

MČ Praha 4, 2015

Bratři Linhartové

Místa odpočinku

Otto Linhart spolu se svojí chotí Boženou Linhartovou je pochován na pražském Nuselském hřbitově (Krčská ulice), ostatní členové rodiny Linhartů (Václav Linhart, Bedřich Linhart, Zdeněk Linhart) pak v hrobě rodiny Linhartů na Podolském hřbitově. [7] [5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b Ulice Rozkošného se od roku 1900 do roku 1940 jmenovala Slavojova, v letech 1940 až 1945 pak Caldarova. [8].
  2. ↑ V roce 1941 z bytu Jaroslava Vojty také vysílala radiostanice Sparta I. [8]
  3. ↑ Jaroslav Vojta byl zatčen gestapem. Dne 23. března 1942 zahynul v KT Mauthausen. [8].
  4. ↑ Zhotovení a následné odhalení pamětní desky bylo iniciováno Společností Václava Morávka a Karlem Ludvíkem z Československé obce legionářské z Jindřichova Hradce v druhé polovině roku 2014.[7]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola Tristan, Jízda Valkýr, s. 20, 166, 167, 168. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 
  2. ↑ a b c d e f g h POLÁK, David. Praha 4 odhalila pamětní desku bratrům Linhartovým [online]. www.praha4.cz, 2015-05-18 [cit. 2015-05-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b LUDVÍK, Karel. Otto Linhart, radista vysílačky domácího odboje Sparta I a jeho kameničtí podporovatelé: Výstava byla ukončena 30. dubna 2015. [online]. Městské muzeum v Kamenici nad Lipou, Náměstí Čs. armády 1, KAMENICE NAD LIPOU 394 70: [cit. 2015-05-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Ludmily Linhartové farnost při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze
  5. ↑ a b c d vojáci, hrdinové odboje - Otto Linhart; hrdina protinacistického odboje - radista vysílačky SPARTA [online]. Správa pražských hřbitovů, 2015-08-08 [cit. 2015-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Václava Linharta farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
  7. ↑ a b c d e f g LUDVÍK, Karel; POBŘÍSLO, Pavel. Bratři Linhartové, čeští Ryanové [online]. 2015-05-29 [cit. 2015-09-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g h PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 539, 542. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Linhart&oldid=21129423“