Přeskočit na obsah

Kamenný květ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kamenný květ
Základní údaje
AutorBogdan Bo­gdanović
Rok vzniku1966
Popis
Materiálbeton
Umístění
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamenný květ (chorvatsky Kameni cvijet) je památník věnovaný všem obětem zabitých ustašovci v koncentračním táboře Jasenovac během druhé světové války. Nachází se 95 km jihovýchodně od Záhřebu, na hranici Chorvatska s Bosnou a Hercegovinou. Autorem památníku je architekt Bogdan Bogdanović. Památník byl dokončen a slavnostně otevřen v roce 1966.

Otevření památníku

Tábor Jasenovac byl asi jediným neoznačeným místem v Evropě, kde došlo k hrůzám a masívnímu masakru, probíhajícímu tam poměrně dlouhou dobu. Jednalo se o největší koncentrační tábor na území bývalé Jugoslávie a jako jugoslávská "Osvětim" byl důležitým místem v interpretaci druhé světové války.[1] Na začátku roku 1960 sochař Bogdan Bogdanović vyhrál soutěž na návrh pomníku, který byl nakonec realizován v roce 1964. Návrh byl v souladu s populárním použití geometrické skulptury květ, který je abstraktní a má geometricky správnou konstrukci.

Popis památníku

Bogdan Bogdanović na místě tábora, který byl dějištěm masakru, zabíjení a mučení, navrhl krásný betonový květ symbolizující něhu a krásu. Květ se vypíná k oblakům lehce působícími okvětními plátky, které jakoby popíraly masivnost betonu coby materiálu. [1] Sám květ z betonu má vlastní symboliku. Když návštěvník během teplých a slunečných dnů přijde k památníku, je teplota u památníku extrémně vysoká, což vytváří dojem, že návštěvník je uprostřed pekla, které názorně popisuje tábor Jasenovac.

Bogdan Bogdanović nechtěl, aby památník byl symbolem hrůzy, která se zde konala. Areál bývalého tábora Jasenovac je obklopen bažinami a houštím, jenž je v některých ohledech symbolem zabíjení a smrti. Architekt na tomto místě vytvořil květ, symbol života a znovuzrození, který přesně charakterizuje jeho touhu. Nepřál si, aby se národy hádaly a vraždily, ale aby po hrůzách, jež se zde konaly, zavládlo usmíření a konec dědictví nenávisti z generace na generaci.

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kameni cvijet na chorvatské Wikipedii.

  1. a b LOUŽEK, Jan. Architektura brutalismu mezi Západem a Východem: Jak se z utopické vize stala dystopická realita. NaVýchod. Roč. 16, čís. 3–4, s. 4–7. ISSN 1214-2522. 

Externí odkazy