Feodora Sasko-Meiningenská
Šablona:Infobox - panovniceFeodora Sasko-Meiningenská (Feodora Karola Šarlota Marie Adelaida Augusta Matylda; 29. května 1890, Hannover – 12. března 1972, Freiburg im Breisgau) byla sňatkem sasko-výmarsko-eisenašskou velkovévodkyní.
Život
Feodora se narodila jako nejstarší dcera sasko-meiningenského prince Fridricha, mladšího syna vévody Jiřího II. Sasko-Meiningenského, a Adelaidy z Lippe-Biesterfeld, dcery hraběte Arnošta.
Manželství
Během letní návštěvy paláce Wilhelmshöhe na Feodoru naléhal její příbuzný, německý císař Vilém II., aby se provdala za ovdovělého sasko-výmarsko-eisenašského velkovévodu Viléma Arnošta. Ten sloužil u pruského dělostřelectva. Navzdory své roli v jejich zasnoubení se však císař Vilém odmítl svatby zúčastnit. To vyvolalo mnoho spekulací, protože císař a jeho manželka si byli s velkovévodou velmi blízcí. Mnozí viděli, že to bylo způsobeno vzájemnou zlou vůlí mezi Vilémem a Feodořiným dědečkem, vévodou Jiřím II. Sasko-Meiningenským, jehož morganatické manželství s Ellen Franzovou se nelíbila mnoha královským osobnostem, jako byl Vilém. Jiří byl jediný panovník vládnoucí německé dynastie, který nikdy nenavštívil císaře od jeho nástupu na trůn v roce 1888, a který nikdy nepřijal u svého dvora císařské německé návštěvníky. Vilémův nesouhlas byl ještě překvapivější v tom, že nedávno povolil sňatek mezi hohenzollernským princem (Fridrichem Vilémem Pruským) s mnohem nižší členkou šlechty (Agátou z Hohenlohe-Schillingsfürstu).
Císařův bojkot svatby vyvolal v Sasko-Meiningenu tak silný nesouhlas, že když noviny oznámily, že se Vilém svatby nezúčastní, oficiální sdělení z královského paláce znělo, že nebyl nikdy pozván.
14. ledna 1910 se devatenáctiletá Feodora v Meiningenu provdala za o čtrnáct let staršího velkovévodu Viléma Arnošta. Stala se jeho druhou manželkou (jeho první manželka Karolína Reuss-Greiz zemřela bezdětná osmnáct měsíců po svatbě v roce 1905). První velkovévodovo manželství bylo nešťastné, Karolíně se nelíbilo u výmarského dvora a nakonec utekla do Švýcarska. Brzy poté, co byla přemluvena, aby se vrátila ke dvoru, zemřela a mnozí měli za to, že spáchala sebevraždu.
Život u dvora
Feodořino manželství bylo nešťastné; výmarský dvůr byl obecně považován za jeden z nejpřísnějších a nejvíce řízených etiketou v Německu. Jeden zdroj uvedl:
"Zahaluje tam urozené členy do druhu zajetí, a zatímco velkovévoda se k tomu propůjčuje a je příliš konzervativní na to, aby připustil jakoukoli změnu, drtí svými omezeními temperamentnější členy rodiny."
Feodora byla v takovém prostředí nešťastná; když jí bylo 23 let, unikly zprávy, že kvůli svému zdraví pobývala v sanatoriu. Postihl ji silný záchvat spalniček a spály, nakazila se při návštěvě azylového domu, který založila. Její zvýšená pozornost věnovaná tomuto konkrétnímu azylu byla přičítána jejímu neštěstí u dvora a považována za útěk. Extrémní etiketa také způsobila, že si byli manželé mezi sebou i s dětmi odcizení. Zatímco zprávy neoznačovaly jejího manžela za zvlášť krutého, podle jednoho zdroje byl
"Jeden z nejbohatších panovníků v Evropě; flegmatický, dobře vychovaný, prodchnutý velkou pýchou rodu a přísným smyslem pro to, co patří pomazaným Páně. Je také jedním z nejuznávanějších a nejslušnějších německých panovníků...velkovévoda je velmi nudný a jeho dvůr a prostředí odráží jeho povahu v tomto ohledu do té míry, že se Výmar stal nejpochmurnějším hlavním městem v Evropě."
Feodora byla velmi oblíbená u střední a nižší vrstvy obyvatelstva; to bylo z velké části přičítáno jejímu šarmu a laskavosti k chudým a trpícím.
Pozdější život
9. listopadu 1918 byl Vilém Arnošt – spolu se zbytkem německých panovníků po porážce Německa v první světové válce – nucen abdikovat. Opustil trůn a všechny své statky a uprchl s rodinou na rodinný pozemek ve Slezsku, kde o čtyři roky později zemřel. Feodora manžela přežila téměř o padesát let, zemřela 12. března 1972 ve věku 81 let ve Freiburg im Breisgau.
Potomci
Za třináct let manželství porodila Feodora čtyři děti:
- Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (20. března 1911 – 21. listopadu 1988)
- Karel Augustus Sasko-Výmarsko-Eisenašský (28. července 1912 – 14. října 1988)
- Bernard Sasko-Výmarsko-Eisenašský (3. března 1917 – 23. března 1986)
- Jiří Sasko-Výmarsko-Eisenašský (24. listopadu 1921 – 11. března 2011)
Vývod z předků
| Jiří I. Sasko-Meiningenský | ||||||||||||
| Bernard II. Sasko-Meiningenský | ||||||||||||
| Luisa Eleonora z Hohenlohe-Langenburgu | ||||||||||||
| Jiří II. Sasko-Meiningenský | ||||||||||||
| Vilém II. Hesenský | ||||||||||||
| Marie Frederika Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
| Augusta Pruská | ||||||||||||
| Fridrich Sasko-Meiningenský | ||||||||||||
| Karel Ludvík Hohenlohe-Langenburský | ||||||||||||
| Arnošt I. z Hohenlohe-Langenburgu | ||||||||||||
| Amálie Henrietta ze Solms-Baruth | ||||||||||||
| Feodora z Hohenlohe-Langenburgu | ||||||||||||
| Emich Karel, 2. kníže z Leiningenu | ||||||||||||
| Feodora Leiningenská | ||||||||||||
| Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská | ||||||||||||
| Feodora Sasko-Meiningenská | ||||||||||||
| Arnošt I. z Lippe-Biesterfeld | ||||||||||||
| Julius z Lippe-Biesterfeld | ||||||||||||
| Modesta von Unruh | ||||||||||||
| Arnošt z Lippe-Biesterfeld | ||||||||||||
| Fridrich z Castellu | ||||||||||||
| Adelaida z Castellu | ||||||||||||
| Emílie z Hohenlohe-Langenburgu | ||||||||||||
| Adelaida z Lippe-Biesterfeld | ||||||||||||
| Cäsar Alexandr von Wartensleben | ||||||||||||
| Leopold Otto von Wartensleben | ||||||||||||
| Frederika von Gfug | ||||||||||||
| Karolína z Wartenslebenu | ||||||||||||
| Arnold Halbach | ||||||||||||
| Matylda Halbachová | ||||||||||||
| Johana Karolína Matylda Bohlenová | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Feodora of Saxe-Meiningen (1890–1972) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Feodora Sasko-Meiningenská na Wikimedia Commons
| Sasko-výmarsko-eisenašská velkovévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karolína Reuss-Greiz |
1910–1918 Feodora Sasko-Meiningenská |
Nástupce: Monarchie zrušena |