Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
schwarzburská kněžna
Portrét
Úplné jménoŽofie Luisa Adelaida Marie Olga Karola
Narození20. března 1911
Výmar, Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství
Úmrtí21. listopadu 1988 (77 let)
Hamburk, Západní Německo
Sňatek7. března 1938
ManželFridrich Günther Schwarzburský
RodWettinové
OtecVilém Arnošt Sasko-Výmarsko-Eisenašský
MatkaFeodora Sasko-Meiningenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská (Žofie Luisa Adelaida Marie Olga Karola; 20. března 1911, Výmar21. listopadu 1988, Hamburk) byla princeznou z rodu sasko-výmarsko-eisenašských. Narodila se ve Výmaru jako nejstarší dítě a jediná dcera velkovévody Viléma Arnošta Sasko-Výmarsko-Eisenašského a jeho druhé manželky Feodory Sasko-Meiningenské.

Jako příbuzná nizozemské královny Vilemíny byla v roce 1937 Žofie pozvána na svatbu její dcery Juliány jako družička. Zapletla se do diplomatického skandálu poté, co jí a dvěma dalším německým princeznám nacistická vláda zadržela pasy. Ačkoli byly později propuštěny, Žofie se na poslední chvíli rozhodla svatby nezúčastnit. V roce 1938 se Žofie provdala za schwarzburského knížete Fridricha Günthera, do konce roku se však rozvedli.

Juliánina svatba[editovat | editovat zdroj]

Pozvání[editovat | editovat zdroj]

V roce 1937 probíhaly přípravy na svatbu jediného dítěte královny Vilemíny Nizozemské, korunní princezny Juliány s princem Bernhardem z Lippe-Biesterfeld, když došlo k malému diplomatickému skandálu.

Tato aféra byla výsledkem Vilemínina názoru, že svatba je rodinná záležitost; v důsledku toho pozvala zahraniční šlechtice, leč některé ani osobně neznala. A tak si Juliána mohla za družičky vybrat pouze své příbuzné nebo rodinné přítelkyně. Mezi nimi byla Žofie (její a Bernhardova vzdálená sestřenice), vévodkyně Thyra Meklenbursko-Střelická (další vzdálená sestřenice), velkokněžna Kira Kirillovna Ruská (sestřenice), vévodkyně Vojslava Meklenburská (sestřenice) a dvě Bernhardovy sestry.

Diplomatický skandál[editovat | editovat zdroj]

Když začaly přípravy na královskou svatbu, zapletla se Žofie do malého diplomatického skandálu. Německou nacistickou vládu zjevně pobouřilo, že se jejich vlajka nepoužívá na slavnostech týkajících se svatby a odmítla vydat pasy Žofii a Bernhardovým sestřenicím, princeznám Sieglinde a Alžbětě zur Lippe. Německá vláda uvedla, že protestuje také proti údajným protinacistickým incidentům v Nizozemsku, a hněvá se, že Juliánin německý snoubenec princ Bernhard v Nizozemsku veřejně nebrání nacistický režim. Vilemína a nizozemská vláda uvedly, že věří, že svatba je soukromá rodinná záležitost a proto by použití německé vlajky nebylo vhodné; místo toho se rozhodly použít nizozemskou vlajku a vlajku Bernhardovy rodiny. Německá nelibost se vztahovala i na jejich národní hymnu; Vilemína a nizozemská vláda neviděly žádnou potřebu hrát německou hymnu na svatbě, protože Bernhard byl nyní nizozemským občanem, a proto již neměl německé občanství. Do Berlína byla zaslána protestní zpráva, v níž bylo prohlášeno, že zadržení nezbytných dokumentů je „urážkou královny“. Přestože se nizozemský ministr v Berlíně omluvil za jeden z incidentů týkajících se nacistické vlajky, nacistická vláda pokládala jeho prohlášení za „nedostatečné“. Pasy princeznám nebyly vydány, dokud princ Bernhard neposlal osobní dopis německému kancléři Adolfu Histerovi.

Přestože byly pasy princeznám vydány, Žofie z neznámých důvodů zrušila svou účast na svatbě a uvedla, že se na poslední chvíli nemůže svatby zúčastnit. Svatební přípravy bez problémů pokračovaly a Juliána se 7. ledna 1937 provdala. Místo Žofie byla družičkou baronka von Heeckeren van Kell, jedna z Juliániných dvorních dam.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. března 1938 se Žofie v Heinrichau provdala za knížete Fridricha Günthera ze Schwarzburgu, který držel tento titul od smrti svého otce Sizza 24. března 1926.

Manželství trvalo jen krátce, manželé se 1. listopadu 1938 rozvedli. Fridrich Günther se nikdy znovu neoženil ani neměl legitimní potomky, proto se po něm schwarzburskou kněžnou stala jeho starší sestra Marie Antonie.

Žofie zemřela v roce 1988 v Hamburku.

Tituly a oslovení[editovat | editovat zdroj]

  • 20. března 1911 – 7. března 1938: Její Výsost princezna Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská, vévodkyně saská
  • 7. března 1938 – 1. listopadu 1938: Její Výsost schwarzburská kněžna
  • 1. listopadu 1938 – 21. listopadu 1988: Její Výsost princezna Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská, vévodkyně saská

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Karel Alexandr Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
 
Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Nizozemský
 
 
Žofie Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Anna Pavlovna Ruská
 
 
Vilém Arnošt Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Bernhard Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Heřman Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Ida Sasko-Meiningenská
 
 
Pavlína Sasko-Výmarsko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Württemberský
 
 
Augusta Württemberská
 
 
 
 
 
 
Pavlína Württemberská
 
Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
 
 
 
 
 
Bernhard II. Sasko-Meiningenský
 
 
Jiří II. Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Marie Frederika Hesensko-Kasselská
 
 
Fridrich Sasko-Meiningenský
 
 
 
 
 
 
Arnošt I. z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
Feodora z Hohenlohe-Langenburgu
 
 
 
 
 
 
Feodora Leiningenská
 
 
Feodora Sasko-Meiningenská
 
 
 
 
 
 
Julius z Lippe-Biesterfeldu
 
 
Arnošt z Lippe-Biesterfeld
 
 
 
 
 
 
Adelaida z Castell-Castellu
 
 
Adelaida z Lippe-Biesterfeld
 
 
 
 
 
 
Leopold Otto z Wartenslebenu
 
 
Karolína z Wartensleben
 
 
 
 
 
 
Matylda Halbachová
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Sophie of Saxe-Weimar-Eisenach (1911–1988) na anglické Wikipedii.

TITULÁRNÍ
kněžna ze Schwarzburgu
Předchůdce:
Alexandra Anhaltská
7. března 19381. listopadu 1938
Žofie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
Nástupce:
Gusella Marie Parsoll