Strakonická madona

Strakonická madona
Madona s děckem Strakonická, Anonym – Čechy (kolem 1300–1320), Národní galerie v Praze, inv. č. P 677
Základní údaje
Rok vzniku	Desetiletí od 1300
Popis
Výška	183 cm
Materiál	jedlové dřevo
Umístění
Umístění	Národní galerie v Praze
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strakonická madona (kolem 1300–1330) pochází z johanitské komendy ve Strakonicích, založené roku 1243. Jde o vzácně dochovanou raně gotickou plastiku, která má přímý vztah k francouzskému nebo porýnskému katedrálnímu sochařství 13. století. Je vystavena v expozici středověkého umění Národní galerie v Praze.

Popis a zařazení

Plně plastická socha z jedlového dřeva s nepatrnými zbytky polychromie, výška 184 cm, uvnitř dutá. Hlava a levá ruka dítěte byly zhotoveny z lipového dřeva. Do sbírek Národní galerie v Praze byla zakoupena roku 1947.

Kompoziční typ madony s otevřeným pláštěm je odvozen z francouzské katedrální plastiky (portál katedrály v Remeši, 1230–1233), odkud se rozšířil přes Porýní a Německo do střední Evropy. Ze souvislosti s katedrálním sochařstvím je odvozena i přehledná a dokonale vyvážená kompozice Strakonické madony, čistota tvaru, formální kultura a vytříbenost a kultivovanost gest. Svou hmotnou kompaktností, jednoduchostí a abstraktní plasticitou předznamenává nové pojetí plastiky ve 14. století.

Socha nemá blízké paralely v německém sochařství a je pokládána za dílo zhotovené v Čechách. Tomu napovídá i jistá strnulost pohybu a blokovitost sochařského zpracování. Hlava Marie jen neznatelně reaguje na pohyb těla a její tvář má výraz nehybné masky. Socha byla původně kryta polychromií, která mohla výraz obličeje výrazně oživit. Přísnost sochy narušuje gesto dítěte i jeho košilka, která je volněji a pohyblivěji zřasena. Milostné gesto Ježíška, který se prstem pravé ruky dotýká matčiny brady, je vykládáno jako odkaz ke středověké mystice v tzv. "Písni písní". Tam Marie představuje zosobnění Církve a současně matku i nevěstu Kristovu. Zajímavým příkladem uplatňování mariánské úcty je odhalená levá nožka Ježíška, která mohla být připevněna na pohyblivém čepu. Bosé chodidlo dítěte je narážkou na Kristovo pozdější obětování.

Podle Homolky má socha blízko k výzdobě předsíně Münsteru ve Freiburg im Breisgau nebo západnímu průčelí katedrály ve Štrasburku. Strakonická madona patří k období poklasické gotiky, která směřovala k lineární stylizaci a vertikálně komponovanému blokovému tvaru a reprezentují ji např. sochy západního průčelí a severní příčné lodi katedrály v Remeši. V Německu tuto linii představuje Naumburský mistr (2. čtvrtina 13. stol.) nebo řezenský Mistr náhrobku sv. Erminolda (80. léta 13. stol.). Východiskem v porýnské plastice mohla být Madona ze St. Goery v Épinalu nebo díla stavební huti v Bamberku.

Sochu mohl objednat majitel strakonického panství Bavor III. († 1318), příznivec královny Elišky Přemyslovny a purkrabí na stavbě královského hradu Zvíkov, který odtud povolal stavitele a kameníky ke stavbě strakonického hradu.

Jiná díla

• Madona z Rudolfova (1274), Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
• Madona rouchovanská (kolem 1300), Národní galerie v Praze
• Svatá Dobrotivá (před r. 1327), Národní galerie v Praze

• 
  Madona z Rudolfova (1274), AJG Hluboká nad Vltavou
• 
  Madona s děckem zv. Rouchovanská, Anonym - Čechy (kolem 1300-1330) Národní galerie v Praze
• 
  Madona s dítětem v růžovém keři (kolem 1300), Bayerisches Nationalmuseum München
• 
  Sv. Dobrotivá (před r. 1327), Národní galerie v Praze
• 
  Náhrobek Sv. Erminolda (kolem 1283), St. Georg, klášter Prüfening, Regensburg

Literatura

• Barbora Hoduláková, Vybrané sochy madon z období let 1150–1260 z českých sbírek, diplomová práce, KDU FF, Univerzita Palackého v Olomouci, 2016 on line
• Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220–1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 53–57
• Milan Knížák (ed.), 100 děl z Národní galerie v Praze, Národní galerie v Praze 2005, ISBN 80-7035-318-X
• Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, ISBN 80-7035-013-X
• Albert Kutal, Gotické sochařství, in: Rudolf Chadraba (ed.), Dějiny českého výtvarného umění I/1, Academia Praha 1984
• Jiří Kuthan (ed.), Umění doby posledních Přemyslovců, Středočeské muzeum Roztoky, SSPPOP Středočeského kraje, 1982

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Strakonická madona na Wikimedia Commons
• kostel sv.Prokopa ve Strakonicích

Portály: Středověk | Umění