Matěj Rössler
| Matěj Rössler | |
|---|---|
 Detail busty Matěje Rösslera na budově poděbradského děkanství | |
| Narození | 27. listopadu 1754 Jindice |
| Úmrtí | 29. srpna 1829 (ve věku 74 let) Poděbrady |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Poděbradech |
| Povolání | pomolog a katolický kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matěj Rössler (27. listopadu 1754 Jindice[1] – 29. srpna 1829 Poděbrady[2]) byl kněz, pomolog a zakladatel českého ovocnářství a tvůrce poděbradského ovocného sadu Sanspareil (francouzsky „Jedinečná“).[3]
Život
Narodil se v Jindicích u Kutné Hory,[1] byť některé zdroje uvádějí jako místo narození Úmonín nebo Bykáň.[4][5] Byl nejstarším ze sedmi dětí zahradníka Petra Rösslera, který spravoval sady ležící na církevních pozemcích ve vlastnictví kutnohorských jezuitů. Matěj Rössler se rozhodl pro církevní dráhu. Studoval na jezuitské koleji a poté na pražském gymnáziu. Jako mladý katecheta nastoupil do Poděbrad, kde na obecné škole učil náboženství a němčinu. Zároveň si v ulici Na Vinici pronajal zahradu domu č.p. 48, kde založil ovocnou školku. Po roce musel změnit své působiště, pracoval ve Chlebech, Zdechovicích, Brandýse nad Labem a Jaroměři. Po osmi letech se stal poděbradským děkanem a zůstal jím po dalších 34 let až do své smrti. Jako děkan byl velmi pohostinný a společenský. Měl rád hudbu, zakládal pěvecká kvarteta a pro mladé pořádal taneční zábavy. Žil velmi skromně a podporoval chudé.[3]
V Poděbradech žil až do roku 1829, kdy jej smrtelně ranila mrtvice. Byl pohřben do hrobky poděbradských děkanů v blízkosti hlavního kříže na starém hřbitově (dnes Purkyňovy sady). Po zrušení hřbitova byl hlavní kříž přesunut. Přesná poloha Rösslerova hrobu dnes není známa.
Ovocnářství
Ve volném čase se Rössler věnoval ovocnářství. Zastával názor, že pěstování ovoce je důležitým a hospodářsky významným odvětvím. Už během svého dřívějšího pedagogického působení své žáky vzdělával v zahradnictví a sadařství.
Za městem zakoupil rozsáhlé pozemky, na kterých v letech 1801 až 1804 založil ovocný sad Sanspareil o rozloze cca 5 hektarů. [5] V něm shromáždil největší sortiment ovocných odrůd v tehdejší Evropě. Ve vrcholném období kolem roku 1816 zde bylo téměř 800 odrůd jabloní, 550 odrůd hrušní, 300 odrůd třešní, 130 odrůd slivoní a mnoho dalších ovocných druhů včetně bobulovin.[5] O každém stromku si Reössler vedl podrobné záznamy. Stromky si vyměňoval s dalšími pěstiteli, včetně zahraničních. Kvalitní odrůdy zdarma poskytoval místním pěstitelům.[6] Sad Sanspareil zanikl po Rösslerově smrti. Protože se nenašel pokračovatel v jeho díle, pozemky koupil roku 1840 jistý Biersang, který na nich zbudoval selský dvorec. Ovocné stromy byly vykopány a prodány, nebo spáleny.[3] [5][7]
Rössler psal rozsáhlé pomologické studie, zabýval se systematickým tříděním a hodnocením odrůd. Seznam výpěstků roku 1795 sepsal ve spise Pomona bohemica.[3] Důraz kladl na pěstování nových, zahraničních odrůd, které získával od ovocnářů z Francie, Anglie a Nizozemí. Byl v kontaktu s jedním z nejlepších evropských pomologů Friedrichem Dielem a vzájemně si vyměňovali své výpěstky. Rössler je přešlechťoval na místní podmínky. Některé odrůdy se udržely až do současnosti, například Parména zlatá nebo Dielova máslovka. Mnoho dalších odrůd vyšlechtil sám, jako vlastenec je pojmenovával jmény českých historických osobností (např. Hruška Krále Jiřího nebo Reneta Kostky z Postupic). [8][7] Rössler také propagoval Dielovu metodu pěstování ovocných stromků v květináčích a jiných nádobách. [5] Velkou pozornost věnoval i domácím odrůdám, měl síť spolupracovníků, kteří mu posílali zajímavé exempláře. Obohatil zastaralý sortiment ovocných stromů o nové domácí i zahraniční odrůdy.
Zasloužil se o ustavení Českého spolku štěpařského v Praze roku 1820. [8][7]
Připomínky
Matěje Rösslera připomíná pamětní deska s bustou umístěná na průčelí poděbradského děkanství, kterou věnovali v roce 1965 ovocnáři a zahrádkáři ČSR.[7] [8] Pamětní deska byla slavnostně odhalena 27.9.1969. Na průčelí gymnázia Jiřího z Poděbrad je umístěna Rösslerova busta ve dvojnásobku životní velikosti. Jeho jméno nese také jedna z poděbradských ulic a cyklostezka vedoucí z Poděbrad do obce Pátek.[3][9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b SOA Praha, Matrika narozených Solopysky 03, s. 186. Dostupné online.
- ↑ SOA Praha, Matrika zemřelých Poděbrady 43, s. 372. Dostupné online.
- ↑ a b c d e HRABĚTOVÁ, Jana. Z galerie poděbradských mecenášů – 3. díl. Poděbradské noviny. 2012, roč. 20, čís. 16, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20.
- ↑ Jedná se o nesprávný údaj, v Úmoníně se v té době žádný Rössler nenarodil – viz např. SOA Praha, index narozených Bykáň 25, online.
- ↑ a b c d e CODR, Milan; CHOBOTSKÝ, Pavel. Přemožitelé času sv. 17. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Matěj Rössler, s. 86–89.
- ↑ Osobnosti z dějin ovocnářství [online]. Ovocná stezka [cit. 2017-06-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d LOUŽECKÝ, Pavel. Pozitivní noviny › Jan Řehounek: Matěj Rössler - pokrokový kněz a slavný ovocnář. www.pozitivni-noviny.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Matěj Rössler. www.payne.cz [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online.
- ↑ KUBELKA, Aleš. Cyklostezkou do Pátku: kamerové počítadlo a nové dřevěné „oázy“ [online]. Poděbradské noviny [cit. 2019-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-13.
Literatura
- Ottův slovník naučný. Díl 21. Praha: J. Otto, 1904, s. 992. Dostupné online.
- Matěj Rössler. Květy. 1871-07-27, roč. 6, čís. 30, s. 238. Dostupné online [cit. 2019-12-06].
- LANGR, Ladislav. Příběh soucitného jircháře. In: 150 poděbradských příběhů aneb 45 000 slov o Poděbradech. Poděbrady: Kompakt, 2014, s. 97. ISBN 978-80-260-5899-1.
- ŠEBEK, Svatopluk. P. Matěj Rössler. Zakladatel českého ovocnářství. Oblastní muzeum, Poděbrady, 1969, 72 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matěj Rössler na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Matěj Rössler
- Matěj Rössler v kartotéce Jaroslava Kunce
