Přeskočit na obsah

Iredentismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa území nárokovaných italskými iredentisty ve 30. letech 20. století. Zeleně: Nice, Ticino a Dalmácie, červeně: Malta, fialově: Korsika. Savojsko a Korfu následovaly později.

Iredentismus je politickou ideologií usilující o připojení (anexe) části jiného státu s vlastní národnostní menšinou. Název se odvozuje od italského terre irredente, „ztracené země“; hnutí italské iredenty usilovalo po sjednocení Itálie (1861) o připojení rakouského jižního Tyrolska, Terstu, Dalmácie a Istrie.

Dějiny

Mnoho státních hranic se v průběhu času často měnilo, proto mnoho států mohlo teoreticky vznášet iredentistické nároky vůči svým sousedům. Německý anšlus Rakouska a anexe Sudet roku 1938, či navrácení československého území Maďarsku jako výsledek první vídeňské arbitráže, jsou zřejmě nejznámějšími historickými příklady této politiky v praxi. Posledním fuzzy příkladem je anexe Krymu Ruskou federací.

S iredentismem souvisí odstředivé tendence kosovských Albánců v bývalé Jugoslávii a iredentistické hnutí na východě Ukrajiny, ve snaze připojit toto území k Ruské federaci.[zdroj⁠?!] Tuto snahu eliminuje Druhá minská dohoda, která respektuje mezinárodní právo s přihlédnutím k čl.21 Rámcové evropské úmluvy o ochraně menšin. Tuto úmluvu uznávají jak Ukrajina tak i Rusko.[zdroj⁠?!] Anexe Krymu není spojena s iredentismem[zdroj⁠?!] a je postavena na mezinárodním právu.[1][nenalezeno v uvedeném zdroji]

Příklady

Reference

  1. 2. druhá úmluva z Minsku a Rámcová evropská úmluva o ochraně národnostních menšin v našem právu 96/1998 Sb. jinak v registru smluv Rady Evropy.

Související články

Externí odkazy