Přeskočit na obsah

Dobrnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dobrnice
Kostel v Dobrnicích
Kostel v Dobrnicích
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecLeština u Světlé
OkresHavlíčkův Brod
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel64 (2021)[1]
Katastrální územíDobrnice (8 km²)
PSČ584 01
Počet domů33 (2011)[2]
Dobrnice
Dobrnice
Další údaje
Kód části obce80535
Kód k. ú.680532
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrnice (německy Dobernitz) je malá vesnice, část obce Leština u Světlé v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 1,5 km západně od Leštiny u Světlé. V roce 2009 zde bylo evidováno 38 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 83 obyvatel.[4]

Dobrnice je také název katastrálního území o rozloze 8 km2.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.[6]

Přírodní poměry

V západní části katastrálního území leží přírodní rezervace Velká a Malá olšina. Do jihozápadní části území také zasahuje přírodní rezervace Hroznětínská louka a olšina.

Školství

  • Mateřská škola a Základní škola Dobrnice

Sklárna

Nedaleko Chlumu byla provozována skelná huť Neu Chrámboř (Nový Chraňbože), která nahradila starší huť Alt Chrámboř. V roce 1782 je zde uváděn jako skelmistr Kopp. V letech 1788–1794 je zde pak skelmistr Josef Čapek. V roce 1794 si sklárnu najmul František Seewald, který měl před tím pronajatu huť v Beneticích. Seewald huť provozoval až do své smrti v roce 1806. Před tím ještě roku 1800 zřídil huť u Sokolovce na libickém panství. Obě huti po jeho smrti vedla krátce jeho manželka jako vdova a dědička (huť u Sokolovce do roku 1808 a huť Chraňbožskou do roku 1809).

V březnu 1831 koupil Josef Eisner von Eisenstein vrbické panství i s hutí chraňbožskou. Josef Eisner do té doby provozoval huť ve Slavětíně. Na huti měl sice vlastního skelmistra, ale přesto žádal sám v roce 1835 pro huť o Landesfabriksbefungnis, které mu bylo ještě téhož roku guberniem uděleno. Huti se zde dařilo. Zaměstnávala na 150 lidí s roční výrobou 1 225  000 skel v hodnotě 40 000 zlatých. Sklo, které se zde i zušlechťovalo, se dodávalo do Holandska, Hamburku a Ameriky. Po úmrtí Josefa Eisnera von Eisenstein zdědila panství i s hutí jeho dcera provdaná z Rittersteinů, za níž byla huť v roce 1871 zrušena.

Pamětihodnosti

  • Kostel Všech svatých

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-21. 
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 554. 

Externí odkazy