Ľudovít Hudek
| Doc. JUDr. Ľudovít Hudek CSc. | |
|---|---|
| ministr vnitra SR | |
| Ve funkci: 1994 – 1996 | |
| Předchůdce | Ladislav Pittner |
| Nástupce | Gustáv Krajči |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | HZDS |
| Narození | 30. května 1948 Bratislava  Československo |
| Alma mater | Univerzita Komenského |
| Profese | pedagog a advokát |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ľudovít Hudek (* 30. května 1948 Bratislava) je bývalý slovenský politik, v letech 1994–1996 ministr vnitra SR v třetí vládě Vladimíra Mečiara za HZDS.
Biografie
V roce 1966 pracoval v podniku Slovnaft. V letech 1967–1972 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde pak v letech 1977–1981 prodělal vědeckou aspiranturu. V letech 1974–1976 působil jako podnikový právník, od roku 1976 jako vědecko-pedagogický pracovník na Fakultě vyšetřování Vysoké školy SNB v Bratislavě.[1][2]
V letech 1992–1994 byl odborným poradcem v sekci vládní legislativy na Ministerstvu spravedlnosti SR a v legislativním odboru Kanceláře Národní rady SR. V roce 1993 se stal Generálním prokurátorem Slovenské republiky. V roce 1994 působil jako komerční právník a v období prosinec 1994 - srpen 1996 jako ministr vnitra SR v třetí vládě Vladimíra Mečiara.[1][2]
Ve funkci ministra čelil kritice opozice za své zvládání kauzy okolo ověřování pravosti podpisů na petičních listech strany Demokratická únia, kdy vláda prostřednictvím Hudeka požádala ústavní soud o zrušení mandátů poslanců za tuto formaci. Podílel se také na vládní argumentaci v případu únosu syna prezidenta Michala Kováče do Rakouska.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Doc. JUDr. Ľudovít Hudek CSc. [online]. OZ Osobnosti.sk [cit. 2012-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-09. (slovensky)
- ↑ a b Ľudovít Hudek [online]. Úrad vlády SR [cit. 2012-06-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ LEŠKO, Marián. Prečo je Ľudovít Hudek prvý [online]. Petit Press, 1996-05-22 [cit. 2012-06-28]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- (slovensky) Profil na portálu osobnosti.sk Archivováno 9. 5. 2012 na Wayback Machine.
