Přeskočit na obsah

King's Lynn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
King's Lynn
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC±00:00
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
King's Lynn
King's Lynn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,6 km²
Počet obyvatel42 800 (2007)
Hustota zalidnění2 931,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.west-norfolk.gov.uk
Telefonní předvolba01553
PSČPE30
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Radnice

King's Lynn je přístavní město v anglickém Norfolku. Ve své historii bylo nazýváno rovněž Bishop's Lynn a Lynn Regis. Místním obyvatelstvem je často užíváno jednoduché Lynn, což je keltský výraz pro jezero.

King's Lynn je třetím největším sídlem v Norfolku po městech Norwich a Great Yarmouth. Ve vzdálenosti 9,7 km severozápadně se nachází Sandringham House, norfolkská rezidence britské královské rodiny. King’s Lynn je znám coby rodiště kapitána Georga Vancouvera (22. června 175712. května 1798), důstojníka Královského námořnictva, který byl prvním novodobým objevitelem tichomořského pobřeží kanadské provincie Britská Kolumbie a amerických států Aljašky, Washingtonu a Oregonu, a rovněž jihozápadního pobřeží Austrálie. King’s Lynn je také místem první školní docházky Diany, princezny z Walesu.

Historie

Raná historie

Předpokládá se, že první osídlení na území King’s Lynnu lze datovat do doby před více než tisícem let. V každém případě dříve, než byl v roce 1101 založen biskupem Herbertem de Loginga kostel sv. Markéty. Zpráva o této události je první písemnou zmínkou o městě. To bylo původně nazýváno Llyn, dle brythonského (keltského) výrazu pro 'jezero'. Později získalo přídomek 'Bishop's', když bylo město ve 12. století statkem biskupa z Norwich.

Během 14. století se město stalo třetím přístavem Anglie a v době středověku bylo považováno za stejně důležité, jako Liverpool během průmyslové revoluce. Dodnes se zachovaly dvě skladové budovy Hanzovního spolku, jež sloužily od 15. do 17. století. Jsou jedinými pozůstatky stavitelství Hanzovního spolku v Anglii.

Když Jindřich VIII v roce 1538 rušil anglické kláštery, stalo se město a statek královským majetkem. Následkem bylo přejmenování na King’s Lynn a Lynn Regis. Město začalo prosperovat od 17. století díky vývozu pšenice; architektonicky cenná a nevšední budova celnice z roku 1683 je dílem místního architekta Henryho Bella. Roku 1708 byli v King’s Lynnu usvědčeni 11letá dívka a její 7letý bratr z krádeže bochníku chleba, za což byli odsouzeni k smrti oběšením. Rozsudek byl vykonán veřejně na městské Jižní bráně pro výstrahu ostatním. V době, kdy došlo k této události, byl členem parlamentu za King’s Lynn Sir Robert Walpole, jenž se v roce 1721 stal prvním britským premiérem.

Novověk

Po období prosperity však město začalo upadat a z letargie jej vyvedl až poměrně pozdní příchod železnice v roce 1847, jejíž provoz zajišťovala především společnost Great Eastern Railway (později London and North Eastern Railway) se svými předchůdci, a rovněž společnost Midland and Great Northern Joint Railway, jež měla své ředitelství ve městě v Austin Street a důležité nádraží South Lynn (již zrušené), které bylo zároveň operační kontrolní centrála. King’s Lynn byl jedním z prvních britských měst bombardovaných ze vzduchu Zeppelinem v roce 1915. Savageovy ocelárny (Savage's Iron Works), kde se vyráběly součásti letadel, byly cílem útoku. Město drží v rámci Spojeného království také prvenství v zavedení veřejného kamerového systému.

Poválečný vývoj

Po druhé světové válce byl King’s Lynn určen jako město sloužící k rozvoji Londýna (London Expansion Town), což vedlo téměř ke zdvojnásobení místní populace o přistěhovalce z hlavního města. V roce 2006 se King’s Lynn stal za Velkou Británii prvním členem Die Hanse – moderní obdoby Hanzovního spolku.[1]

Osobnosti města

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku King's Lynn na anglické Wikipedii.

  1. Kings Lynn, a Hanse League Member [online]. King's Lynn and West Norfolk Borough Council Website [cit. 2007-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 

Externí odkazy