Přeskočit na obsah

Kuřimská kauza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kuřimská kauza je označení pro případ týrání dvou chlapců v Kuřimi, které bylo náhodou odhaleno v květnu 2007. Případ se dočkal značné pozornosti nejen českých, ale i zahraničních médií a veřejnosti.

Průběh

Kauzu odstartovala v květnu 2007 náhoda. Jeden z obyvatelů Kuřimi se pokoušel spustit elektronickou kameru hlídající jeho novorozené dítě. Naladil však záběry z podobného zařízení v jednom ze sousedních domů, na kterých byl zobrazen na zemi ležící nahý a spoutaný chlapec. Policie po oznámení zadržela matku chlapce, Kláru Mauerovou, a její děti byly svěřeny do péče zařízení Klokánek.[1] Krátce po jejich přijetí však jeden z aktérů, údajně třináctiletá Anna (v tisku častěji označovaná zdrobnělinou Anička), zmizela beze stopy.[2] Při vyšetřování vyšlo najevo, že Anna ve skutečnosti nebyla dcerou Kláry Mauerové, ale šlo o přibližně třicetiletou ženu, Barboru Škrlovou, které byla vytvořena nová identita.[3] Ta se po svém zmizení ohlásila na českém velvyslanectví v Dánsku a poté opět na několik měsíců zmizela.[4] Nakonec byla nalezena v Norsku, kde se vydávala za 13letého chlapce Adama.[5] Po svém návratu do České republiky byla zatčena a obviněna z několika trestných činů.[5][6]

Při vyšetřování vyšlo také najevo, že Klára Mauerová pravděpodobně nejednala samostatně, ale v rámci širší skupiny, kterou tvořila její sestra, příbuzní, Barbora Škrlová a několik dalších lidí. Existovalo několik vyšetřovacích verzí, například, že jde o gang natáčející dětskou pornografii[7] nebo že šlo o náboženskou sektu.[8] Religionista David Václavík uvedl, že případ nemá s žádnou náboženskou skupinou nic společného.[9] Role a počet zainteresovaných osob, jejich motivace a podíl na týrání chlapců nebyly u soudu plně objasněny.

Soudní proces

Dne 17. června 2008 byl zahájen u Krajského soudu v Brně soud se šesti obviněnými v této kauze.[10] Vzhledem k rozporům mezi odbornými posudky předkládanými obhajobou a obžalobou bylo další projednání kauzy odročeno na 15. října 2008 za účelem vypracování nezávislých znaleckých posudků. Dne 24. října 2008 vynesl soud rozsudky nad 6 obžalovanými.[11]

Všichni odsouzení se proti verdiktu odvolali a případem se zabýval Vrchní soud v Olomouci. Ten 9. března 2009 odvolání všech kromě Barbory Škrlové zamítl.[12] Její případ vrchní soud odložil k samostatnému projednání, protože v době zahájení líčení byl její advokát nemocný.[12][13] V samostatném líčení, které proběhlo 9. dubna 2009, soud překvalifikoval trestný čin Barbory Škrlové z týrání svěřené osoby na týrání osoby žijící ve společném domě nebo bytě. Výši trestu ponechal.[13]

Všichni odsouzení kromě Kláry Mauerové a Hany Bašové podali dovolání k Nejvyššímu soudu, které bylo 16. prosince 2009 odmítnuto.[14]

Krajský soud v Brně 13. ledna 2010 rozhodl, že se o dvojici týraných chlapců z kauzy Kuřim bude starat jejich otec.[15] Brzy poté mu je ale soud odebral a jejich opatrovnictví svěřil do péče rodičů matky. V roce 2013 byl odsouzen na deset měsíců vězení s podmíněným odkladem na tři roky za zpronevěru peněz svých dětí. Odvolací soud rozsudek potvrdil.[16][17]

Účastníci kauzy

Odsouzení

  • Klára Mauerová je matkou týraných chlapců. Sama týrání svých potomků přiznala.[18] Byla obžalována, hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody[19] a byla odsouzena na 9 let vězení.[11]
  • Kateřina Mauerová je tetou týraných chlapců a sestrou Kláry Mauerové. Měla se též podílet na jejich týrání. Byla obžalována, hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody[19] a byla odsouzena na 10 let vězení.[11]
  • Hana Bašová alias „teta Nanci“, vychovatelka z Domu dětí a mládeže Paprsek. Byla obžalována, hrozil jí trest až 12 let odnětí svobody, k jednání soudu se nedostavovala.[19] Byla odsouzena na 6 let vězení.[11]
  • Jan Turek je bývalý vychovatel a vedoucí skautského oddílu. Byl obviněn z týrání chlapců, hrozil mu trest až 8 let odnětí svobody[19] a byl odsouzen na 5 let vězení.[11]
  • Barbora Škrlová vystupovala v roce 2007 jako třináctiletá Anna a nebo o rok později jako třináctiletý chlapec Adam v Norsku.[20] Ve věci adopce Škrlové jako údajné nalezené dívky Anny se Kateřina Maurerová a její sestra Klára obrátily na zástupkyni ombudsmana Annu Šabatovou, která uvěřila jejich tvrzením o identitě Anny a ženám následně radila, jak mají v adopci postupovat.[21] Byla obžalována, hrozilo jí až osm let vězení[19] a byla odsouzena na 5 let vězení.[11] Roku 2011 požádala o podmínečné propuštění.[22] 8. 2. 2012 byla podmínečně propuštěna z vězení.
  • Jan Škrla, bratr Barbory Škrlové, syn Josefa Škrly, podle výpovědi některých svědků tajemný „pan Doktor“. [zdroj?] Byl odsouzen na 7 let vězení.[11]

Lidé spjatí s případem

  • Josef Škrla, otec Barbory Škrlové a Jana Škrly, vůdce skautského turistického oddílu Mravenci. Podle některých spekulací stojí v pozadí celé kauzy. Toho času nezvěstný.[23]
  • Viktor Skála, brněnský herec, jehož dcera byla využita k vytvoření nové identity pro Barboru Škrlovou.[24]
  • Radek Coufal, otec chlapců, vypověděl před soudem, že o jejich týrání nevěděl.[25]
  • Eliška Mauerová, babička hochů, u soudu vypověděla, že o jejich týrání nevěděla.[25]
  • Josef Kolínský, bývalý policista, u soudu vypověděl, že se mu k týrání chlapců přiznali Jan Turek i Jan Škrla.[25]
  • Jakub Patočka, manžel spolužačky Kláry Mauerové, které pomáhal zprostředkovat kontakty pro vyřízení opatrovnictví dívky Anny, za kterou se vydávala Barbora Škrlová.[26]
  • Anna Šabatová, tehdy zástupkyně ombudsmana, nenahlásila úřadům existenci údajné třináctileté Aničky a pomáhala rodině vytvořit pro ni novou identitu a zajistit jí poručnictvi. Za to byla později kritizována ministerstvem práce, ona sama ale vinu necítila.[27]
  • Martin Fahrner, dramaturg, tehdy žijící v Norsku, vydával se tam za otce Barbory Škrlové.[28]
  • Marta Skulová, psycholožka, vypracovala psychologické posudky na týrané hochy.[29]
  • Tomáš Herfort – bývalý člen turistického oddílu Josefa Škrly, dle jeho výpovědi se oddíl postupně měnil v náboženské uskupení, a proto z něj odešel.[30]
  • 2 nezletilí chlapci, oběti

Zájem médií

Vzhledem k unikátnosti a mezinárodnímu rozměru případu o něm informovala i zahraniční,[31][32][33] především norská média.[34][35][36]

Novela trestního řádu

Počátkem dubna 2009 vstoupil v platnost zákon 52/2009 Sb., zvaný „náhubkový“, jehož zavedení inicioval způsob informování českých médií o kuřimské kauze. Média ignorovala práva obětí na ochranu jejich soukromí. Zákon novelizoval trestní řád a řadu zákonů s cílem ochránit oběti trestných činů. Kromě jiného zákon zakazuje zveřejňování jmen obětí.[37][38]

Reference

  1. ↑ Studentka pedagogiky týrala syna, je ve vazbě, aktuálně.cz, 11. 5. 2007, redakce a ČTK
  2. ↑ Kauza Kuřim: Děvče na útěku nemělo léta rodný list, aktuálně.cz, 14. 5. 2007, redakce a ČTK
  3. ↑ Eliška Bártová a redakce: Je Anička Barbora? Kauza Kuřim se znovu zapletla, aktuálně.cz, 22. 5. 2007
  4. ↑ Barbora Škrlová alias Anička se přihlásila v Dánsku, aktuálně.cz, 17. 6. 2007, redakce a ČTK
  5. ↑ a b Eliška Bártová, Lenka Smyčková: Barbora Škrlová je zpátky v Česku, policie ji obvinila, aktuálně.cz, 10. 1. 2008
  6. ↑ Policie obvinila Barboru Škrlovou z týrání dětí, aktuálně.cz, 11. 2. 2008, redakční článek
  7. ↑ MF Dnes: Důkazy v kauze Kuřim mluví o pornografii, aktuálně.cz, 4. 9. 2007, autor mch
  8. ↑ Znalec: Anička z kauzy Kuřim měla spasit svět, aktuálně.cz, 26. 3. 2008, redakční článek
  9. ↑ ONDRUŠKOVÁ, Pavla. V Kuřimi je náboženství jen zástěrka, tvrdí odborník na sekty. iDNES.cz [online]. 2008-02-27 [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ SMYČKOVÁ, Lenka. Kauza Kuřim u soudu: Matka dětí popsala, jak je týrala. Aktuálně.cz [online]. 2008-06-17 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e f g Lidovky.cz. Tyrani z Kuřimi dostali tvrdé tresty. Lidovky.cz [online]. 2008-10-24 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  12. ↑ a b KOMÁRKOVÁ, Pavla; TŘEČEK, Čeněk. Soud zamítl odvolání v kauze Kuřim, platí původní tresty. iDNES.cz [online]. 2009-03-09 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b KOMÁRKOVÁ, Pavla; STRNADOVÁ, Tereza. Vrchní soud zrušil Barboře Škrlové trest, aby vynesl stejný - pět let vězení. iDNES.cz [online]. 2009-04-09 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. 
  14. ↑ TŘEČEK, Čeněk. Tresty za týrání v Kuřimi zůstanou, Nejvyšší soud odmítl dovolání. iDNES.cz [online]. 2009-12-16 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠŤASTNÝ, Jiří; TŘEČEK, Čeněk. Odvolací soud svěřil týrané kluky z kauzy Kuřim otci. iDNES.cz [online]. 2010-01-13 [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ http://www.novinky.cz/krimi/316737-otec-tyranych-chlapcu-z-kurimi-pry-synum-zproneveril-penize-ktere-dostali-jako-odskodne.html
  17. ↑ http://www.novinky.cz/krimi/316899-otci-chlapcu-z-kurimi-soud-potvrdil-trest-za-zproneveru-jejich-penez.html
  18. ↑ Adéla Pobořilová, Martin Šesták: Klára Mauerová přiznala brutální týrání Ondry a Jakuba, byla prý zmanipulovaná, ČT24, 17. 6. 2008
  19. ↑ a b c d e Petr Kozelka: Kuřimská kauza jde k soudu, obžalováno je šest lidí, Novinky.cz, 21. 4. 2008, Právo
  20. ↑ SVOBODOVÁ, Ivana. Barbora Škrlová: Příběh ženy, která byla dívkou i chlapcem. iDNES [online]. 2008-01-10 [cit. 2008-06-20]. Dostupné online. 
  21. ↑ Česká televize: Zeman odmítá Šabatovou coby ombudsmanku, 6. 2. 2014
  22. ↑ http://www.novinky.cz/krimi/251907-barbora-skrlova-znama-z-kauzy-kurim-muze-ven-z-vezeni.html
  23. ↑ Kauza Kuřim a Hnutí Grálu na TV Joj, na YouTube vloženo 15. 1. 2008
  24. ↑ Luboš Mareček, Pavla Ducháčková, Ivana Svobodová: Herec Skála, otec „Aničky“, dál hraje a zkouší, idnes.cz, 30. 5. 2007, MF Dnes
  25. ↑ a b c Hlavní body dosavadního soudního projednání kuřimské kauzy, České noviny, 29. 7. 2008, ČTK
    Hlavní body dosavadních soudních jednání kolem kuřimské kauzy Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine., České noviny, 25. 8. 2008, ČTK
  26. ↑ Patočka: Pomáhal jsem Mauerovým k opatrovnictví Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine., Novinky.cz, 28. 5. 2007, Právo
  27. ↑ Podle ministerstva Šabatová v případě Aničky chybovala, Novinky.cz, 4. červenec 2007.
  28. ↑ „Norský otec“ Barbory Škrlové: Sama si vymyslela, že bude Adam, iDnes.cz, 16. října 2008.
  29. ↑ Marta Skulová Archivováno 28. 10. 2008 na Wayback Machine., fotografie na ČT24, 26. 6. 2008, autor: Šefr Igor, zdroj: ČTK
  30. ↑ Sestry Mauerovy jdou u soudu stále více proti sobě, Novinky.cz, 23. 7. 2008, pno, pko, jac, Novinky, Právo
  31. ↑ Rob Cameron: Czech 'mystery impostor' cleared, BBC news, 9. 5. 2008
  32. ↑ Woman, 33, posed as 13-year-old boy, news.com.au, 11. 1. 2008, redakční článek
  33. ↑ Woman Arrested in Norway for Impersonating Teen, Spiegel Online International, 11. 1. 2008, Msm/Reuters/AP
  34. ↑ «Guttekvinnen» siktet for overgrep Archivováno 13. 4. 2008 na Wayback Machine., Nettavisen, 12. 2. 2008
  35. ↑ Hans Chr. Hansson: Tvunget til a* mishandle barna Archivováno 22. 6. 2008 na Wayback Machine., VG nett, 19. 6. 2008
  36. ↑ Anders Holth Johansen, Frode Hansen, Gunnar Ringheim: Hjem til barnemishandlingssak, Dagbladet.no, 10. 1. 2008
  37. ↑ Věta, jež se nesmí vyslovit: Zabili Kočku
  38. ↑ Redakce Aktuálně.cz: Zneužití obětí a zákona

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kuřimská_kauza&oldid=20886706“