Otto Rutrle

Prof. PhDr. ThDr. Otto Rutrle
Prof. PhDr. ThDr. Otto Rutrle
Narození	5. března 1908; Dvůr Králové nad Labem ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. listopadu 1976 (ve věku 68 let); Ostrava ; Československo
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	pedagog, spisovatel, duchovní, teolog, religionista a vysokoškolský učitel
Nábož. vyznání	Církev československá husitská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Otto Rutrle (5. března 1908 Dvůr Králové nad Labem – 21. listopadu 1976 Ostrava) byl český teolog, religionista, duchovní Církve československé husitské, mimořádný profesor Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké, po roce 1950 profesor a děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze.

Život

Studoval a maturitní zkoušku složil na gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem (1927). Téhož roku nastoupil do právě zřízeného bohosloveckého semináře CČS v Praze-Dejvicích. Po vysvěcení na kněze CČS (1929) působil krátce ve Slaném a pak jako farář v Nové Vsi pod Pleší. V roce 1932 vstoupil do manželství s Annou roz. Grohovou, 1935 se jim narodil syn Pavel.
Na akademický rok 1933/1934 byl Ústřední radou CČS vyslán ke studiu v Manchester College /Oxford, nato po šest let působil jako farář a středoškolský profesor náboženství v Praze na Malé Straně. Za války byl pomocným duchovním v Praze-Holešovicích a současně vyučoval v pololegálně provozované bohoslovecké koleji CČS, kde zastával i funkci spirituála tohoto zařízení. Státní bohoslovecké zkoušky složil roku 1939 na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké (HČEFB), když předtím (1935) získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy doktorát v oboru religionistiky. Doktorát teologie obhájil již v roce 1942 (disertační práce Základní problémy duchovní práce), legalizován mu však mohl být až 4. 7. 1945. Následně se stal suplentem praktické teologie a rok poté (1946) byl jmenován mimořádným profesorem na HČEFB; současně byl povolán na Bohosloveckou kolej Dr. Karla Farského do funkce jejího rektora.
Se založením samostatné Husovy československé bohoslovecké fakulty (1950) byl ustanoven vedoucím profesorem její katedry praktické teologie a předsedou Rady pro výchovu duchovních a kazatelů. V letech 1952–1954 zastával též funkci děkana. Po smrti Dr. Františka Kováře jej kandidovala určitá část duchovenstva CČS/H/ ve vyhledávacím řízení na patriarchu církve, nicméně k volbě se mu jako „politicky ne dosti spolehlivému“ nedostalo předběžného státního souhlasu. Vyčerpán náročnou prací a nepříznivými poměry odešel již roku 1961 vážně nemocný do invalidního důchodu. Ve svém ostravském ústraní zemřel 21. listopadu 1976.

Dílo

Knihy a skripta

Základní problémy duchovní péče (disertační práce). Praha 1940
Pomoc nejvzácnější / Příručka duchovní péče pro laické pracovníky církve československé. Praha 1945 (2. přepracované vydání 1948)
Ekumenické křesťanství v životě církve (I. a II. část). Praha 1948
Duchovenská služba v praxi křesťanských církví. Praha 1948
Vyznání víry (spolu se Zdeňkem Trtíkem). Praha 1949
Funkce Desatera v církvi. Praha 1951
Úvod do metodiky církevní práce v CČS. Praha 1952 (fakultní samizdat)
Patriarcha Dr. K. Farský – novodobý hlasatel Ježíše Krista (sborník). Praha 1952
Křesťanská služba slovem : theorie křesťanského hlásání (homiletika). Praha 1952
Úvod do církevního díla. Praha 1953 (pouze pro interní potřebu fakulty a církve)
Kapitoly z církevní praxe. Praha 1953 (dtto)
Vzhůru srdce / Výklad bohoslužby církve československé v duchu a v pravdě (spolu se Zdeňkem Trtíkem). Praha 1953
Liturgika, 2. díl. Praha 1954
Liturgika, 1. díl. Praha 1957

Články, eseje a studie

Byly publikovány pravidelně a ve velkém počtu především v dvouměsíčníku Náboženská revue církve československé s přílohami Svoboda svědomí a Jednota i v týdeníku Český zápas. K nejzávažnějším studiím otištěným v Náboženské revui (NR) po skončení jeho aktivní fakultní činnosti patří zejména tyto stati:
Církev v Božím plánu. NR r. 33 / 1961
Církev československá v poměru ke svým tradicím. NR r. 38 / 1966
Obnovení k misii. NR r. 40 / 1968
Společnost a církev v pohybu. Theologická revue (NR r. 42) / 1970.

Další aktivity

Významně zasahoval do duchovního života CČS(H) pravidelnými extenzními a příležitostnými odbornými přednáškami v náboženských obcích, na synodách a církevních teologických konferencích.
Ze skript a časopiseckých studií prof. Dr. O. Rutrleho pořídil přehledný sylabus prof. ThDr. Milan Salajka pod názvem Křesťanská víra a živá církev / Z duchovního a teologického odkazu prof. ThDr. PhDr. Otty Rutrleho. Praha: Náboženská obec CČSH-Staré Město, 2001

Odkazy

Literatura

95. výročí narození Otty Rutrleho. Český zápas č. 10/2003, s. 6
BUTTA, Tomáš. Pohledy prof Rutrleho na evangelizaci a misii. Český zápas č. 25/1996, s. 3
HORSKÝ, Rudolf. Hlas bdělý, srdce hořící / K šedesátinám prof. dr. O. Rutrleho. Český zápas č. 9/1968, s. 3
JINDRA, Martin: Z milosti trpět pro Krista. Životní příběh faráře Církve československé (husitské) Václava Mikuleckého. Blahoslav ve spolupráci s NO CČSH v Praze 1 – Staré Město, Praha 2011.
JINDRA, Martin: Sáhnout si do ran tohoto světa. Perzekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945. ÚSTR – CČSH, Praha 2017, s. 698.
STRAŠÍKOVÁ, Blanka. Vzpomínka na profesora Ottu Rutrleho (3. 3. 1908 – 21. 11. 1976) bez nostalgie, s úctou, obdivem a láskou. Český zápas č. 12/2005, s. 1–2
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 66.
JINDRA, Martin – SLADKOWSKI, Marcel (eds.): Biografický slovník Církve československé husitské. CČSH, Praha 2020, s. 640, ISBN 978-80-7000-167-7.

Související články

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otto Rutrle
Otto Rutrle na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Děkan Husovy československé bohoslovecké fakulty
Předchůdce: František M. Hník	1952–1954 Otto Rutrle	Nástupce: Zdeněk Trtík