Přeskočit na obsah

Dudy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dudy

Dudy (také moldánky, na Moravě též gajdy, na Chodsku pukl) jsou prastarý lidový hudební nástroj, užívaný v podobě historicky známé už v antickém Řecku. Původně byly jednoduchým dechovým nástrojem, který pravděpodobně vznikl již před 4 000 lety v Egyptě a v přední Asii. Odtud se postupně šířily s pastýři, ale především s četnými arabsko-tureckými nájezdy do Evropy, kde nacházíme nejvíce jejich forem a druhů – mnoho evropských národů má pro ně nejen vlastní jméno, ale i své vlastní modifikace nástroje.

Moderní hümmelchen.

Dudy jsou aerofon. Funkce nástroje je založena na pumpování vzduchu a to buď dofukovaném ústy (např. galicijské "gaity" nebo skotské Great Highland bagpipe, v Česku mezi laiky známé jako "skotské dudy" - pravděpodobně proto, že jsou ze skotských dud nejznámější) nebo pomocí koženého měchu (např. české dudy, skotské Border pipes, Smallpipes nebo irské loketní dudy), většinou umístěného v pravém podpaží hudebníka do zásobního koženého měchu pod levou rukou (u českých dud je to přesně naopak, zásobní měch je pod pravou rukou). Z měchu proudí vzduch přes strojek (tzv. piskor) s plátkem (plátky) do píšťaly s otvory. Rozechvíváním plátku(ů) vzniká zvuk a tón je tvořen odkrýváním jednoho nebo více otvorů píšťaly prsty.

U českých dud je, na rozdíl od většiny jiných dud (a i dechových nástrojů), tzv. uzavřený prstoklad, tedy odkrývá se vždy jen jeden otvor píšťaly. České dudy jsou nejčastěji laděny v tónině Es dur, jsou také často používané dudy v ladění C dur (více na Moravě).

Zvuk dud je mečivý a na přední píšťale (tzv. předničce, u dud nepocházejících z Česka také zvané "chanter") hrají české dudy pouze na osm tónů, což dodává jejich hře jednotvárnosti. Malý rozsah, osm nebo devět tónů, je u dud poměrně běžný, ale jsou i výjimky např. u irských dud je rozsah dvě a půl oktávy, včetně všech půltónů. Dalším zvláštním rysem je přítomnost jedné nebo více zadních píšťal – tzv. huk neboli bordun, popřípadě "dron/drony", které nepřetržitě hrají stále jeden o dvě oktávy hlubší tón, který se kombinuje s proměnlivými tóny na přední píšťale. U irských dud jsou, na rozdíl od ostatních dud, ještě další tzv. "regulátory" což jsou tři píšťaly s dvouplátkovým strojkem pro hraní doprovodu, ovládané klapkami převážně pravým zápěstím.

Dudy většinou nemají rovnoměrně temperované ladění, nejčastěji je použito přirozené ladění. Tím zadní píšťaly ladí k přední píšťale bez ohledu na hraný tón, ale může to působit potíže při hře společně s nástrojem laděným v temperovaném ladění. Nebývá častý ani komorní tón A=440Hz, např. skotské Great Highland Bagpipes maji komorní tón nejčastěji mezi 470-480Hz. Dudáci hrající s orchestrem obvykle podladí na A=466.16Hz (čemuž odpovídá tón B při A=440Hz) čímž se v moderním pojetí dá o těchto skotských dudách uvažovat jako o transponujícím nástroji, pro ostatní hrající tóny z Es dur, přestože se ve skutečnosti jedná o mixolydické A.

Dudy mají stále mnoho ctitelů. Nejvíce je v Česku proslavili dudáci ze Strakonicka a Chodska. V Česku existuje několik kvalitních lidových souborů a ve Strakonicích se pořádá jednou za dva roky významný Mezinárodní dudácký festival.

Literatura

  • ZÍBRT, Čeněk. Hrály dudy: dějiny starodávné selské muziky české. Praha: Čsl. akciová tisk., 1917. 96 s. Dostupné online. 
  • REŽNÝ, Josef. Škola hry na české dudy

Související články

Externí odkazy