Andromeda (mytologie)
| Andromeda | |
|---|---|
.jpg) | |
| Choť | Perseus[1] |
| Partner(ka) | Fineus |
| Děti | Gorgofona[2][1] Perses[1] Élektryón[1] Heleus[1] Sthenelos[3][1] Méstor[1] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Kéfeus[4][5][6][1] a Kassiopeia[4][7][8][1] |
| Příbuzní | Tyndareós[9][10], Leukippos[9], Afareus[9][11], Hippokoón, Ikários Lakedaimónský[9][12], Arene a Deidamia (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andromeda (řecky Ανδρομέδη, latinsky Andromeda) je v řecké mytologii dcerou etiopského krále Kéfea a jeho manželky Kassiopeie. Stala se manželkou Persea, vnuka argejského krále Akrisia.
Příběh
Pýcha královny Kassiopeie přinesla celé zemi a zejména královské dceři Andromedě velkou pohromu. Královnina pýcha došla až tak daleko, že se vyvyšovala nad mořské bohyně Néreovny a tvrdila, že by nad nimi vyhrála v soutěži krásy. Mořský bůh Poseidón za trest seslal na království potopu a navíc mořskou obludu, která zemi těžce sužovala. Král vyhledal pomoc věštírny a její odpověď zněla jednoznačně: má-li být zachráněno království, musí být obludě obětována královská dcera Andromeda. A tak se stalo, že nahá Andromeda byla přikována ke skále na pobřeží a tam ponechána jako oběť obludě.
To bylo právě v době, kdy se hrdina Perseus vracel z nebezpečné cesty, na níž v těžkém boji usmrtil Gorgonu Medúsu a její smrtící hlavu nesl Polydektovi, králi na ostrově Serifos. Perseus měl ještě dary bohů, které mu pomáhaly - okřídlené střevíce, přilbu neviditelnosti a kouzelný meč. Když z výšky zahlédl nahou dívku na mořském břehu, snesl se na zem, kde nedaleko úzkostně sledovali svou dceru královští rodiče. Krátce s nimi promluvil a uzavřeli dohodu, že když Andromedu osvobodí, stane se jeho manželkou. Rodiče souhlasili a Perseus vybojoval s obludou dlouhý a těžký zápas. Nakonec se vítězství přiklonilo k Perseovi a Andromeda byla volná.
V paláci se brzy nato konala královská svatba. Do hodovní síně však vtrhl bratr krále Kéfea Fíneus, který byl předtím s Andromedou zasnoubený. Když jí však hrozilo nebezpečí, ustoupil do ústraní a nechal ji svému osudu. Nyní se domáhal svých původních práv a přivedl si i velkou družinu vojáků, aby mu pomohli Persea odstranit. Příchod Fíneův umožnila královna Kassiopeia, která poté, co nebezpečí pro její dceru pominulo, chtěla Persea zradit.
Došlo k boji, v němž se Perseus přesile statečně postavil a mnohé protivníky zdolal, když však přesila byla stále silná, Perseus vytáhl z mošny (zvané kibisis) hlavu Medúsy a všech jeho dvě stě nepřátel včetně Fínea zkamenělo.
Novomanželé potom odjeli na ostrov Serifos, kde žila Perseova matka Danaé a poté se vrátili do Argu, kde se Perseus stal králem. Andromeda mu porodila potomky jménem Persés, Alkaios, Élektryón, Sthenelos, Méstor, Heleios a Gorgofona.
Jejich pravnukem byl největší hrdina Héraklés.
Po smrti bohové přenesli Andromedu, Kassiopeiu i Kéfea na oblohu jako souhvězdí.
Zobrazení v umění
-
Andromeda a Perseus na fresce z Pompejí -
Titian (asi 1555), Wallace Collection -
Joachim Wtewael, Louvre -
Andromeda Chained to the Rocks, Rembrandt (1630) -
Rodiče Andromedy prosí Persea, aby ji vysvobodil, Pierre Mignard (1679) -
Andromeda Chained to the Rock by the Nereids, Théodore Chassériau (1840) -
Andromeda, Paul Gustave Doré (1869) -
Andromeda, Edward Poynter (1869) -
Marguerite Arosa (1892) -
-
-
-
Duše v zajetí (The Soul in Bondage), Jane Reece (1911)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i Encyclopedia of Ancient Deities. Jefferson: McFarland & Company. 2000. ISBN 0-7864-0317-9.
- ↑ Perseus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Nikolaj Petrovič Obnorskij: Сфенел. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXII.
- ↑ a b Андромеда. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
- ↑ Кефей. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XV.
- ↑ Cepheus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Кассиопа. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIVa.
- ↑ Cassiopea. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ a b c d Pseudo-Apollodóros Pseudo-Apollodóros: Βιβλιοθήκη.
- ↑ Tyndareus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Афарей. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek IIa.
- ↑ Alexandr Nikolajevič Ščukarev: Икарий. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIIa.
Literatura
- Kolektiv autorů: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974
- Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Deus, Praha 2013, ISBN 978-80-87408-26-1
- Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7
- Jan Bažant, Perseus a Medusa. Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017, ISBN 978-80-200-2658-3
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andromeda na Wikimedia Commons
