Pierre Mignard

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pierre Mignard
Hyacinthe Rigaud - Pierre Mignard - Versailles MV 3578.jpg
Narození17. listopadu 1612
Troyes
Úmrtí30. května 1695 (ve věku 82 let)
Paříž
Místo pohřbeníCouvent des Jacobins de la rue Saint-Jacques
NárodnostFrancouzi
Alma materSimon Vouet
Francesco Primaticcio
Domenichino
Povolánímalíř a muralist
DětiCatherine-Marguerite Mignard
PříbuzníNicolas Mignard[1] (sourozenec)
FunkcePremier peintre du Roi (1690–1695)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Panna s hrozny (1640)

Pierre Mignard starší, zvaný le Romain (7. listopadu 1612 Troyes30. května 1695 Paříž), patří k nejpřednějším francouzským portrétisům 17. stol., doby francouzského akademického klasicismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Již jako patnáctiletý vytvořil fresky v kapli maršála de Bitry, který ho pak povolal do Paříže, aby si rozšířil své vzdělání u S. Voueta, kde se seznámil s Charlesem le Brunem. V letech 1635-7 pobýval v Římě, stýkal se s Nicolasem Poussinem a studoval italské mistry, což mu vyneslo přezdívku "Říman". Svou malířskou kariéru začal jako portrétista a v podobiznách také spočívá hlavní význam jeho díla. Kromě podobizen maloval také poněkud sladké obrazy Madon. V r. 1657 ho Ludvík XIV. povolal do Paříže a jmenoval dvorním malířem. Marie Rakouská mu zadala výzdobu kostela Val de Gräce, v jehož kupoli zobrazil Ráj a na dvě stě postav světců kolem donátorky. Tato dvorská společnost ho zahrnovala objednávkami portrétů a po r. 1681 nahradil na královském dvoře již zmíněného architekta Le Bruna. Namísto něj zdobil zámky a paláce a vytvořil také velkou galerii podobizen vedoucích osobností soudobé společnosti. Posléze jej Ludvík XIV. povýšil do šlechtického stavu a jmenoval prvním malířem dvora, stal se i ředitelem manufaktury na gobelíny, správcem královských uměleckých sbírek a ředitelem akademie.


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Union List of Artist Names. 29. listopadu 2017. Dostupné online. [cit. 2021-05-21]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]