Kassiopeia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o etiopské královně z řecké mytologie. O souhvězdí severní oblohy pojednává článek Souhvězdí Kasiopeji.
Na tento článek je přesměrováno heslo Cassiope. O rodu rostlin čeledi vřesovcovité kasiope (Cassiope) pojednává článek kasiope.
Kassiopeia
Mignard-Andromeda and Perseus.jpg
ChoťKéfeus
DětiAndromeda
RodičeZeuxo
PříbuzníGorgofona[1][2], Perses[2], Élektryón[2], Heleus[2], Sthenelos[3][2], Méstor[2], Autochthe, Cynurus a Alkaios[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kassiopeia

Kassiopeia (řecky Κασσιόπη, latinsky Cassiope) je v řecké mytologii manželkou aithiopského krále Kéfea a matkou Andromedy.

Královna Kassiopeia byla pyšná, ješitná a navíc chlubivá. To přineslo jí i celé zemi velkou pohromu: když veřejně prohlašovala, že její kráse a kráse její dcery se nemohou mořské nyfmy ani přiblížit, natož s ní soupeřit. Nymfy si stěžovaly vládci moří bohu Poseidónovi. Ten pýchu potrestal tím, že na zemi seslal potopu a navíc mořskou obludu, která zemi sužovala a ničila. Král vyhledal pomoc věštírny a její odpověď zněla jednoznačně: má-li být zachráněno království, musí být obludě obětována královská dcera Andromeda. A tak se stalo, že nahá Andromeda byla přikována ke skále na pobřeží a tam ponechána jako oběť obludě. Nenašel se nikdo, kdo by ubohé dívce pomohl.

V té době se hrdina Perseus vracel z nebezpečné cesty, na níž v těžkém boji usmrtil Gorgonu Medúsu a její smrtící hlavu nesl Polydektovi, králi na ostrově Serifos. Perseus měl ještě u sebe dary bohů, které mu pomáhaly – okřídlené střevíce, přilbu neviditelnosti a kouzelný meč. Když z výšky zahlédl nahou dívku na mořském břehu, snesl se na zem, kde nedaleko úzkostně sledovali svou dceru královští rodiče. Krátce s nimi promluvil a uzavřel dohodu, že Andromedu osvobodí za slib, že se stane jeho manželkou. Rodiče souhlasili a Perseus vybojoval s obludou dlouhý a těžký zápas. Nakonec se vítězství přiklonilo k Perseovi a Andromeda byla volná.

V paláci se brzy nato konala královská svatba. Do hodovní síně však vtrhl králův bratr Fíneus, jemuž byla Andromeda zaslíbena. Když jí však hrozilo nebezpečí, ustoupil do ústraní a nechal ji svému osudu. Nyní se i s pomocí zrádné královny Kassiopeie domáhal svých původních práv. Přišel s velkou družinou vojáků, aby Persea odstranili.

Došlo k boji, v němž se Perseus přesile statečně postavil a mnohé protivníky zdolal, když však přesila byla stále silná, vytáhl z mošny (zvané kibisis) hlavu Medúsy a všech jeho dvě stě nepřátel včetně Fínea zkamenělo.

Novomanželé potom odjeli na ostrov Serifos, kde žila Perseova matka Danaé a poté se vrátili do Argu, kde se Perseus stal králem.

Po smrti Persea bohové (jmenovitě Poseidón) přenesli Andromedu, Kassiopeiu i Kéfea na oblohu jako souhvězdí. Jediná Kassiopeia, prý za svou proradnost, je svázána v košíku, který se v některých ročních obdobích obrací tak, že královna vypadá směšně. Ovšem září jasně jako souhvězdí v Mléčné dráze.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Perseus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. a b c d e f g Encyclopedia of Ancient Deities (1st edition). Jefferson. 2000. ISBN 0-7864-0317-9.
  3. Nikolaj Petrovič Obnorskij: Sfeněl. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXII.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]