František Ladislav Chleborád
| František Ladislav Chleborád | |
|---|---|
 František Ladislav Chleborád před r.1899 | |
| Narození | 24. listopadu 1839 Habry  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. července 1911 (ve věku 71 let) Petrohrad  Ruské impérium |
| Povolání | ekonom, vydavatel, ekonom, právník, advokát, básník a novinář |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Ladislav Chleborád (24. listopadu 1839, Habry[1] – 20. července 1911, Petrohrad) byl český národohospodář a průkopník družstevnictví.
Život a činnost
Tento průkopník myšlenky družstevnictví se narodil 24. 11. 1839 v Habrech u Havlíčkova Brodu. Po absolvování Staroměstského gymnázia se věnoval studiu práv a národního hospodářství. Na studium si vydělával jako vychovatel v rodině hraběte Desfours-Walderode a celá je pak završil cestou po evropských zemích. Již na studiích se u něj vytvořilo silné sociální cítění. Byl nadšeným průkopníkem šíření ekonomických znalostí a myšlenky povznesení dělnictva.
Své odborné práce psal v mnoha jazycích, například v bulharštině, ruštině, němčině, srbštině a francouzštině. Byl čestným konzulem republiky Venezuela, zakladatelem a prvním ředitelem banky Slávie, předsedou brněnského Sokola, zakladatelem Moravské záložny v Ostravě a působil v řadě dalších spolků a institucí v rámci Rakouska-Uherska i v zahraničí. Do české historie se zapsal roku 1868 jako zakladatel a předseda dělnických konzumních družstev Oulů a na ně navazujících družstevních sdružení. Nabádal dělníky ke sjednocení, podnikavosti a ke vzdělání. Ucházel se o habilitaci v oboru národního hospodářství na pražské univerzitě, ale ta byla zásluhou německých profesorů zamítnuta. V letech 1872–1878 vlastnil statek Mradice na Žatecku.[2]
Řadu svých myšlenek publikoval a jeho hlavním dílem se stala Soustava národního hospodářství politického, ve kterém shrnul vývoj hospodářství od starověku po současnost, vysvětlil v ní jednotlivé pojmy a vztahy a srovnával jednotlivé ekonomické školy. Vydal ji vlastním nákladem roku 1869.
Praktické uplatnění jeho myšlenek se střetlo s burzovním krachem roku 1873. V cizině pochopili, že Chleborádův úpadek nebyl způsoben selháním myšlenky, ale nevhodností prostředí a doby. Jako východisko ze svízelné osobní situace použil pozvání carské vlády a roku 1888 odcestoval do Petrohradu, kde se stal poradcem vlády ve věcech slovanských a finančních.
Zemřel 20. července 1911 a pohřben byl na polském hřbitově v Petrohradě. Jeho syn Štěpán před službou v rakouské armádě po vzoru otce odešel do Ruska, kde založil jedenáct pivovarů. Jeho dcera byla významnou klavírní virtuoskou.
Díla
- Boj o majetek (1884)
- Hospodářství vlastenecké (1868)
- Pomoc chudým dělníkům (1868)
- Soustava národního hospodářství politického (1869)
- Věštcové slávy. K oslavení tisícileté památky prvosvětitelů Slovanů sv. Cyrilla a Methoděje (1888)
Související články
- Ústřední rada družstev
- Evropská družstevní společnost
- Jednotné zemědělské družstvo
- Spořitelní a úvěrní družstva
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1828-1841 v Habrech, sign.578, ukn.1998, str.190. Dostupné online
- ↑ TUTTE, Karl (ed). Der politische Bezirk Saaz. Eine Heimatkunde. Saaz: Bezirks-Lehrer-Verein, 1904. 913 s. S. 838.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Ladislav Chleborád na Wikimedia Commons 
Autor František Ladislav Chleborád ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Ladislav Chleborád
