Přeskočit na obsah

Valerij Poljakov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Valerij Vladimirovič Poljakov
Kosmonaut IMBP
Státní příslušnostSSSR/Rusko
Datum narození27. dubna 1942 (82 let)
Místo narozeníTula, Tulská oblast, RSFSR
Předchozí
zaměstnání
lékař
Čas ve vesmíru678d 16h 32min
Kosmonaut od5. květen 1972
MiseEO-3/EO-4 (Sojuz TM-6/Mir/Sojuz TM-7)
EO-15/EO-16/EO-17 (Sojuz TM-18/Mir/Sojuz TM-20)
Kosmonaut do1. červen 1995
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valerij Vladimirovič Poljakov (rusky Валерий Владимирович Поляков, *27. dubna 1942 v Tule, Tulská oblast, RSFSR) je bývalý sovětský (od 1992 ruský) kosmonaut, člen oddílu kosmonautů Institutu lékařsko-biologických problémů (IMBP). Na palubě kosmické stanice Mir strávil od srpna 1988 do dubna 1989 téměř 241 dní a podruhé od ledna 1994 do března 1995 celých 437 dní a 18 hodin. Dodnes je jeho druhá výprava nejdelším letem člověka ve vesmíru. V součtu strávil ve vesmíru během obou letů více než 22 měsíců.

Život

Mládí, lékař

Valerij Poljakov se narodil v Tule v RSFSR v úřednické rodině. Je ruské národnosti.[1] Původně se jmenoval Koršunov, od roku 1957 přijal příjmení adoptivního otce. V roce 1959 promoval na střední škole v Tule. Pak studoval lékařství na 1. moskevském lékařském institutu I. M. Sečenova, po absolvování institutu (roku 1965) pracoval jeden rok v Institutu lékařské parazitologie a tropických chorob. Další rok strávil v Všesvazovém vědeckovýzkumném institutu sociální hygieny a organizace zdravotnictví. V letech 1967–1971 pracoval ve Správě kosmické medicíny při ministerstvu zdravotnictví. Od roku 1971 už natrvalo zakotvil v moskevském Institutu lékařsko-biologických problémů (IMBP) ministerstva zdravotnictví, specializujícího se na kosmickou medicínu.[2]

Kosmonaut

Už roku 1969 si podal žádost o přijetí mezi kosmonauty IMBP, 8. července 1970 mu stálá lékařská komise přiznala vhodnost ke kosmickému výcviku, 22. března 1972 byl Státní meziresortní komisí doporučen do oddílu IMBP a konečně 5. května 1972 ministr zdravotnictví rozhodl o zřízení skupiny kosmonautů v IMBP složené z Georgije Mačinského, Lva Smirenného a Poljakova. Všichni tři zůstali na svých dosavadních místech, výcvik probíhal pouze v rámci institutu.[2]

V červenci 1978 byl zřízen v IMBP (dvoučlenný) oddíl kosmonautů a Poljakov se stal jeho vedoucím. V říjnu 1978 – prosinci 1979 prošel kurzem všeobecné kosmické přípravy v Středisku přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku.[2]

V prosinci 1979 byl zařazen do hlavní posádky letu Sojuzu T-3 (s Vasilijem Lazarevem a Gennadijem Strekalovem), let byl naplánován na konec roku 1980. Ale v květnu 1980 byl „lékařský“ program letu zaměněn za „opravářský“ a dosavadní hlavní posádka se stala záložní.[2]

Od června 1983 se připravoval na dlouhodobý let lékaře, od října 1983 do ledna 1984 v záložní posádce 3. základní expedice na Saljut 7.[2]

První let

Od února 1988 se připravoval na půlroční let na Miru společně s 3. návštěvní expedicí (Vladimir Ljachov a Abdul Ahad Mohmand). Trojice odstartovala do vesmíru 29. srpna 1988 v lodi Sojuz TM-6, s Mirem se spojili 31. srpna. Ljachov a Mohmand se po týdnu vrátili v Sojuzu TM-5, Poljakov zůstal na stanici. V prosinci 1988 při výměně 3. a 4. základní expedice zůstal na stanici s Alexandrem Volkovem a Sergejem Krikaljovem až do dubna 1989. Všichni tři přistáli 27. dubna, let Poljakova trval 240 dní, 22 hodin a 35 minut.[2]

Od října se stal zástupcem ředitele IMBP, při zachování statusu kosmonauta. Od srpna 1990 zastával funkci zástupce vedoucího letů v Středisku řízení letů v Koroljovu, na starosti měl lékařské zabezpečení letů.[2]

Druhý let

Valerij Poljakov na Miru vyhlíží raketoplán Discovery, 6. února 1995

Od ledna 1993 se připravoval na další dlouhodobý let lékaře společně s kolegy z oddílu IMBP Germanem Arzamazovem a Borisem Morukovem, od července v hlavní posádce 15. základní expedice s Viktorem Afanasjevem a Jurijem Usačovem. Odstartovali k letu 8. ledna 1994 v Sojuzu TM-18. Poljakov zůstal na stanici i s následující (16.) expedicí a dokonce i se 17. základní expedicí až do 22. března 1995, kdy konečně přistál po 437 dnech, 17 hodinách a 58 minutách letu. Tento rekord nebyl do dnešního dne překonán.[2] V průběhu letu Poljakov realizoval rozsáhlý program soustavného všestranného sledování zdravotního stavu svého i kolegů z posádek. K dispozici měl značné množství speciálního vybavení a přístrojů o celkové váze cca 1,5 tuny.[3] Během více než 50 experimentů provedl přes 1000 vyšetření.[4]

Po odchodu z oddílu

Z oddílu kosmonautů IMBP Poljakov odešel 1. června 1995. Zůstal v institutu na místě zástupce ředitele pro vědu, které zastával už od října 1989.[2] Po roce 2006 z místa zástupce ředitele odešel, nyní (2009) je pouze členem vědecké rady institutu.[5]

Roku 1999 získal titul doktora lékařských věd (kandidátem věd byl už od ledna 1976) a profesora.[2]

Roku 2000 se zúčastnil mezinárodního experimentu SFINCSS-99 (simulace kosmického letu mezinárodní posádky) v modelu kosmické lodi v IMBP jako velitel 5. (2. návštěvní) posádky.[2]

Rodina

Je ženatý, má jednu dceru. Dcera i manželka jsou lékařky.[2]

Řády a vyznamenání

Čestné tituly

Řády a medaile

Reference

  1. SIMONOV, A. A. Поляков Валерий Владимирович [online]. Проект "Герои Страны". [cit. 2009-05-15]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b c d e f g h i j k l IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2008-05-27 [cit. 2009-05-15]. Kapitola Валерий Владимирович Поляков. Dostupné online. (rusky) 
  3. MARTÍNEK, František. Kosmos-News č. 63 [online]. [cit. 2009-05-17]. Kapitola Desáté výročí nejdelšího pilotovaného letu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-18. 
  4. Программа медико-биологических исследований врача-космонавта В.В. Полякова на орбитальном комплексе "Мир" [online]. Moskva: Институт медико-биологических проблем [cit. 2009-05-16]. Dostupné online. (rusky) 
  5. СПИСОК членов ученого совета ГНЦ РФ -Института медико-биологических проблем РАН [online]. Moskva: Институт медико-биологических проблем [cit. 2009-05-16]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Указ Президента Российской Федерации от 12 апреля 2011 года № 436 «О награждении медалью „За заслуги в освоении космоса“» Dostupné online

Externí odkazy