Oběť (film, 1986)
| Oběť | |
|---|---|
| Původní název | Le Sacrifice |
| Země původu |  Švédsko Francie Spojené království |
| Jazyky | švédština, angličtina a francouzština |
| Délka | 149 min |
| Žánr | filmové drama |
| Scénář | Andrej Arseňjevič Tarkovskij |
| Režie | Andrej Arseňjevič Tarkovskij |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Erland Josephson Susan Fleetwood Allan Edwall Sven Wollter Valérie Mairesse … více na Wikidatech |
| Hudba | Johann Sebastian Bach |
| Kamera | Sven Nykvist |
| Střih | Andrej Arseňjevič Tarkovskij Michal Leszczylowski |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 9. května 1986 (Švédsko) 12. května 1986 (Cannes) 14. května 1986 (Francie) … více na Wikidatech |
| Distribuce | Sandrew Metronome Netflix |
| Ocenění | Guldbagge Award for Best Film (1986) Greta (1986) Velká cena festivalu v Cannes (1986) |
| Oběť na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Film Oběť (švédsky Offret – Sacrificatio) je autorské existenciální drama Andreje Tarkovského z roku 1986. V tomto filmu hojně hráli bergmanovští herci (například Allan Edwall, Erland Josephson), hlavním kameramanem byl Sven Nykvist, děj se odehrává, vyjma několika scén z ostrova Gotland, téměř výhradně na ostrově Fårö a film byl vedle britských a francouzských zdrojů financován především švédskými subjekty. Proto lze toto dílo považovat za švédský film.
Okolnosti vzniku filmu
[editovat | editovat zdroj]Světově uznávaný tvůrce existencionálně-psychologických dramat s duchovním přesahem Andrej Tarkovskij se se svou tvorbou rozcházel s představami sovětské kritiky o postavení a významu filmů ve společnosti. Po emigraci do Itálie měl problémy s financováním své tvorby především kvůli jejímu úzkoprofilovému zaměření a nezkušenosti s výrobou filmů "v kapitalismu". Rentabilita Tarkovského prvního západního filmu Nostalgie nevyvrátila tyto obavy.
Oběť byla pokusem navázat na tvorbu stárnoucího žánrově spřízněného Ingmara Bergmana.[zdroj?] Mezinárodní příznivý ohlas ukázal, že tento způsob produkce Tarkovského tvorby je nosný. Tarkovský však brzy po dokončení filmu podléhá rakovině, která u něj propukla během natáčení.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Snímek se setkal s příznivým přijetím publika, vyhrál šest cen (například BAFTA Film Award, FIPRESCI Prize) a byl nominován na Zlatou palmu.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Alexandr (Erland Josephson) žije s blízkými a přáteli na poměrně nehostinném pobřeží v izolaci od okolního světa. Tyto osoby se intenzivně stýkají a vytváří velmi intelektuální atmosféru. Na oslavě narozenin Alexandra výrazně ovlivní dar středověkého obrazu, následná intelektuální konverzace a vědomí možnosti atomového konfliktu. (Zde je podobnost s postavou Jonase v Bergmanových Hostů Večeře Páně z počátku šedesátých let.) Alexander stále naléhavěji řeší různé existenciální a duchovní otázky. Snaží se najít alternativní jednání, které bude v souladu s tušenými odpověďmi na tyto otázky. Postupně dospívá k přesvědčení, že by měl učinit adekvátní oběť. V této víře zapálí dům, ve kterém s blízkými společně bydlí. Scénou hořícího domu a odvozu Alexandra celý film vrcholí.
