Přeskočit na obsah

Marcel Breuer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marcel Lajos Breuer
Rodné jménoBreuer Marcel Lajos
Narození21. května 1902
Pécs
Úmrtí1. července 1981 (ve věku 79 let)
New York
Národnostmaďarská
Alma materBauhaus (1920–1924)
Povoláníarchitekt a designér
Manžel(ka)Marta Breuer (1926 – Desetiletí od 1930)
Významná dílaOffice buildings in Amstelveen
Saint John's Abbey
945 Madison Avenue
OceněníZlatá medaile AIA (1968)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stůl, Model B19, 1928

Marcel Lajos Breuer (21. května 1902, Pécs – 1. července 1981, New York), byl německo-americký architekt a designér nábytku maďarského původu[1]. Patřil mezi významné modernisty, tvořil zejména standardní a jednoduché formy. Měl židovské kořeny, narodil se v Maďarsku, delší dobu studoval a pracoval v Německu a později, až do konce svého života, v USA.

Život a dílo

Pro své kolegy byl znám pod přezdívkou Lajkó (/ˈlaɪkoʊ/ LY-koh: zkomolenina jeho prostředního jména)[2]. V 20. letech 20. století studoval na známé německé umělecké škole Staatliches Bauhaus, založenou Walterem Gropiusem po první světové válce, která zároveň představovala jednu z nejvýznamnějších architektonických staveb ve směru Bauhaus. Škola prosazovala studijní plán, který tvořily poznatky z umění, řemesel a technologie. Breuer nastoupil jako jeden z nejmladších studentů školy, Walter Gropius ho označil za talentovaného a tak posléze Marcel Breuer získal pozici vedoucího truhlářské dílny. Na škole vyučoval po boku osob, jako třeba Paul Klee, Josef Albers, či Wassily Kandinsky. Tvořil v Berlíně, navrhoval domy a komerční prostory. Po nástupu nacistů k moci, se v 30. letech odstěhoval z Německa do Švýcarska a v roce 1936 do Londýna. V roce 1937 Gropius přijal pozici předsedy Harvardovy postgraduální školy designu a Breuer následoval svého mentora a společně vybudovali fakultu architektury. Do značné míry ovlivnily americký styl navrhování moderních domů. Jedním z nejzachovalejších příkladů Breuerova nábytkového a interiérového designu v tomto období je Frankův dům v Pittsburghu, navržený spolu s Gropiusem jako Gesamtkunstwerk. Dále spolupracovali na designu několika domů v okolí Bostonu. Roku 1941 se jeho pracovní vztah s Gropiusem rozpadl, pravděpodobně se Breuer snažil vymanit z vlivu Gropiuse, jenž byl z dvojice architektů stále známější. Založil si vlastní architektonickou kancelář. V roce 1946 odešel z Harvardu a založil si kancelář v New Yorku. První jeho dokončené dílo po válce byl Geller House na Long Islandu. Pro prostornou dřevěnou konstrukci byl novináři dům označen jako „dům budoucnosti“.[3] V roce 1953 vyhrál se soutěžním návrhem pro budovu UNESCO v Paříži.

Byl průkopníkem trubkového ocelového nábytku, později začal experimentovat i s dřevem, překližkou a hliníkem. Jeho pravděpodobně nejznámějším dílem se stala tzv. Wassilyho židle (1925-26).

Breuerova díla

Lattenstuhl, 1924
křeslo Wassily, Model B3, 1925
Long Chair, ca 1935–1936
Cleveland Museum of Art - vstup


Veřejné budovy / Obchodní domy

  • Potřeby pro bydlení (Obchod s nábytkem), Curych
  • Australské velvyslanectví v Paříži (1931), (jako poradenský architekt)
  • Vícerodinné domy Doldertal (1935–36), apartmánové bydlení, Curych
  • Pavilon Gane (1936), Bristol, Velká Británie
  • Pensylvánský pavilon, Světová výstava 1939 v New Yorku (1939), New York
  • Aluminum City Terrace housing project (1942–1944), New Kensington (Pensylvánie)
  • Ústředna UNESCA (1953), Paříž, Francie (s Piere Luigim Nervim a Bernardem Zehrfussem)

Soukromé domy v USA

  • Hagerty House (1937–38), Cohasset (Massachusetts)
  • Breuer House I (1938–39), Lincoln (Massachusetts)
  • J. Ford House (1939), Lincoln (Massachusetts)
  • Chamberlain Cottage (1940), Wayland (Massachusetts)
  • Geller House, Lawrence (1945), Long Island (New York)
  • Robinson House (1946–1948), Williamstown (Massachusetts)
  • Breuer House II (1947–1948), New Canaan (Connecticut)
  • Cape-Cod-Cottages, Wellfleet (Massachusetts): Breuer Cottage (1945-49-61), Kepes Cottage (1948–49), Edgar Stillman Cottage (1953–54), Wise Cottage (1963)

Urbánní design

  • Flaine, Francie (Návrh celého lyžařského střediska, 6000 obyvatel, od roku 1960)
  • Městská část Hauts de Bayonne, Bayonne, Francie (od roku 1963 do 1974)

Soukromé domy v Evropě

Bytové zařízení

  • Afrikanischer Stuhl
  • Sun Lounge Chair, Model No. 301
  • Frisierkommode und Kommode (1922, 1925)
  • Lattenstühle, aus Holz (1922–24)
  • Wassily-Stuhl Nr. B 3 (1925)
  • Kantinenhocker B 9
  • Laccio-Tische klein und groß (1927)
  • Wassily-Stuhl, Klappstuhlversion (1927)
  • Cesca-Stuhl und -Armsessel (1928)
  • Thonet-Stenotypistentisch (typist’s desk) (1928)
  • Couchtisch (1928)
  • Röhrenförmige Stahlmöbel (1928–29)
  • F 41 Klubsessel auf Rollen (1928–30)
  • Besenschrank (1930)
  • Bücherregal (1931)
  • Armsessel, Modell Nr. 301 (1932–34)
  • Aluminiumstuhl (1933)
  • Isokon-Stuhl (1935)
  • Aluminium-Chaiselongue (1935–36)
  • Sperrholzmöbel, in fünf Teilen (1936–37)
  • Drehstuhl „B7“


  • „Wassilyho“ stolička
    „Wassilyho“ stolička
  • Saint John's Abbey
    Saint John's Abbey


Ocenění

Zlatá medaile AIA (anglicky AIA Gold Medal) je ocenění, které uděluje American Institute of Architects a řídí se sborem ředitelů AIA, který tuto cenu uděluje významné práci s trvalým dopadem na teorii a praxi v architektuře. Je to nejvyšší cena, kterou tento institut uděluje. V posledních letech toto ocenění zastiňuje populárnější Pritzkerova cena.


Vybrané publikace Marcela Breuera

  • „Form Funktion“ (lekce ze školy Bauhaus in 1923).
  • „Furnishing and the Contemporary House.“ [ručně psaná práce]
  • „Horizont“ (the blue horizon), n.d.
  • „Das innere des Hauses“ [lekce z Delft, Nizozemí, 1931]
  • Introduction to The Work of Architects Olgyay & Olgyay. New York: Reinhold, Pub. Corp., [1952].
  • „Modern Architecture.“ [práce napsaná na psacím stroji]
  • „Must Architecture be Sterile?“ [práce napsaná na psacím stroji]
  • „On Architecture and Material.“ [článek publikovaný v Circle, 1936].
  • „On a Design of a Binuclear House.“ [článek publikovaný v California Arts and Architecture (prosinec. 1943)]
  • „On Paul Klee.“ [práce napsaná na psacím stroji]
  • „On Reorganization of the Bauhaus in 1923.“ [práce napsaná na psacím stroji]
  • Preface to Living Architecture: Egyptian, ed. By Kenenth Martin LEake. New York: Grosset & Dunlap, 1964.
  • „Stuyvesant Six: A Redevelopment Study.“ Pencil Points (červen 1944).
  • „Tell Me, What is Modern Architecture?“ House and Garden, duben 1940.
  • „Wo stehen wir?“ [lekce v Curychu, 27, dubna 1934]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marcel Breuer na německé Wikipedii a Marcel Breuer na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ SENNOTT, Stephen. Encyclopedia of Twentieth Century Architecture. [s.l.]: Taylor & Francis 544 s. Dostupné online. ISBN 978-1-57958-433-7. (anglicky) Google-Books-ID: opvy1zGI2EcC. 
  2. ↑ Biographical Note | A Finding Aid to the Marcel Breuer papers, 1920-1986 | Digitized Collection. www.aaa.si.edu [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Marcel Breuer Archivováno 16. 1. 2014 na Wayback Machine. Design Museum prístup: 24.6.2009
  4. ↑ http://www.aaa.si.edu/collections/images/detail/koerfer-house-moscia-tessin-switzerland-marcel-breuer-and-herbert-beckhard-architects-1011

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marcel_Breuer&oldid=20380612“