Lošák jelení
Vzhled
Lošák jelení | |
---|---|
Lošák jelení. Na spodní straně klobouku plodnice v popředí jsou patrné nápadné husté ostny | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | plesňákotvaré (Thelephorales) |
Čeleď | bělozubovité (Bankeraceae) |
Rod | lošák (Sarcodon) |
Binomické jméno | |
Sarcodon imbricatus (L.) P. Karst. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lošák jelení (Sarcodon imbricatus, syn.: Hydnum imbricatum) je jedlá stopkovýtrusá houba charakteristická tmavým šupinatým kloboukem a zejména ostny hustě pokrývajícími spodní stranu klobouku.
Popis
- Klobouk je nepravidelně okrouhlý, veprostřed vmáčklý nebo nálevkovitý, pokrytý mohutnými, tuhými a černohnědými či černými šupinami, které soustředně odstávají od středu klobouku a směrem k okrajům se zmenšují. Barvy je rezavě hnědavé, šedohnědé až černohnědé; v průměru má 5 – 20 cm. Hymenofor pokrytý výtrusorodým rouškem je tvořen několik mm dlouhými šedobílými až šedými křehkými ostny, které hustě pokrývají spodní stranu klobouku.
- Třeň je krátký, tlustý, šedavý.
Výskyt
Roste nehojně až vzácně v jehličnatých lesích většinou pod smrky a borovicemi na písčitých půdách, koncem léta a na podzim. Do Červeného seznamu hub České republiky je lošák jelení zařazen v kategorii téměř ohrožený druh (NT)[1].
Použití
V mládí je jedlý, má výraznou kořenitou chuť. V dobách kdy býval hojnější byl často sbírán a prodáván na trzích.
Podobné druhy
- Lošák šupinatý (Sarcodon squamosus) se odlišuje několika nepříliš zřetelnými znaky, hlavně spíše šedou barvou, šupinami přitisklejšími ke klobouku a kratšími ostny. Liší se především ekologií, oproti lošáku jelenímu, který roste v úživnějších smrčinách v mykorhize se smrkem, roste lošák šupinatý v mykorhize s borovicí, hlavně v oligotrofních borech.
- Lošák hořký (Sarcodon scabrosus) má spíše hnědou barvu, drobné šupiny a především nazelenalou až olivově zelenou bázi třeně a ostře hořkou chuť; roste pod borovicemi i listnáči a není jedlý.
Odkazy
Reference
- ↑ HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online.
Literatura
- DVOŘÁK, Daniel; HROUDA, Petr. Ježaté houby / lošáky a korálovce. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3801-2.
Externí odkazy
- Galerie lošák jelení na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu lošák jelení na Wikimedia Commons