Spirochéty
 Spirochéty | |
|---|---|
 | |
_lores.jpg) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | bakterie (Bacteria) |
| Kmen | spirochéty (Spirochaetae) |
| Třída | Spirochaetes Cavalier-Smith, 2002 |
| Řád | Spirochaetales Buchanan, 1917 |
| Typový rod | |
| Spirochaeta | |
| čeledě | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spirochéty jsou gramnegativní bakterie s charakteristickým tvarem dlouhé, štíhlé spirály. Jsou pohyblivé, chemoheterotrofní, anaerobní a vesměs volně žijící, ale známe i patogenní druhy.
Charakteristika
Spirochéty jsou dlouhé, tenké, ohebné buňky charakteristického šroubovitého tvaru, 5–500 μm dlouhé a 0,2–7 μm široké [1]. Jsou velmi pohyblivé, a to díky tzv. osovému vláknu, což je kontraktilní struktura podobná bakteriálnímu bičíku, která je zabudovaná v buněčné stěně a spirálně se ovíjí kolem protoplastu. Osová vlákna vedou od pólů buňky k jejímu středu, kde se protilehlá vlákna více či méně přesahují. Díky tomu se spirochéty pohybují vývrtkovitým otáčením se kolem vlastní osy nebo smršťováním a natahováním celé buňky.
Spirochéty se množí příčným dělením, případně pučením. Jsou schopny tvořit cysty, blepsy, či tzv. L-formy, bez buněčných stěn. Takto jsou schopny se vyhnout antibiotikům, která působí na buněčnou stěnu (Penicilíny, Cefalosporiny).
Barvení
Gramovo barvení není v případě spirochét příliš vhodné, barví se velmi špatně a když už, tak jen staré buňky (a to negativně). Význam má barvení Giemsou, používá se též impregnace stříbrem. Spirochéty se dají pozorovat také v nativním preparátu, v zástinu nebo při použití fázového kontrastu – při tomto způsobu je často prozradí jejich charakteristický pohyb.
Patogenní spirochéty
- Treponema spp. – původce syfilis člověka, frambesie, pinty, nemoci Bejel, neboli endemické syfilitidy a spirochetózy (syfilis) králíků. Některé další patogenní treponemy způsobují parodontózu.
- Borrelia spp. – původce lymeské boreliózy, návratného tyfu, tropické návratné horečky, z nemocí zvířat pak způsobují borreliózu drůbeže, spirochetózu skotu a epizootické aborty skotu.
- Leptospira spp. – původce leptospiróz člověka i zvířat
- Brachyspira spp. – původce dysentérie prasat nebo spirochetózy střeva prasat, ale i střevní spirochetózy ptáků
Odkazy
Reference
- ↑ Stanislav Rosypal a kol., Obecná bakteriologie, Vydáno: Praha: Státní pedagogické nakladatelství (1981)
Literatura
- Vařejka F., Mráz O., Smola J., Speciální veterinární mikrobiologie, Vydáno: Praha: Státní zemědělské nakladatelství (1989), ISBN 80-209-0042-X
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu spirochéty na Wikimedia Commons
